Domů     Příroda
Křemíkový „pugét“ v nanodimenzích
21.stoleti 21.4.2009

Ačkoliv většině z nás asi na první pohled připadá, že na obrázku vidí rostlinu či jiné dílo živé přírody, opak je pravdou. Tento pugét je tvořen velmi jednoduchou neústrojnou látkou a na jeho vzniku se nepodílela příroda, ale pouze člověk – tedy konkrétně fyzikové z univerzity v Cambridge.Ačkoliv většině z nás asi na první pohled připadá, že na obrázku vidí rostlinu či jiné dílo živé přírody, opak je pravdou. Tento pugét je tvořen velmi jednoduchou neústrojnou látkou a na jeho vzniku se nepodílela příroda, ale pouze člověk – tedy konkrétně fyzikové z univerzity v Cambridge.

Ačkoliv se to z fotografie nezdá, jeho průměr je pouze několik desítek nanometrů. Takto elegantní a originální tvar však nepřišel na svět jen tak sám od sebe – vývojáři nových materiálů mu museli napomoci velmi sofistikovanou technologií. Droboulinké drátky o rozměrech několika nanometrů, které jsou tvořeny karbidem křemíku (SiC), nechali vykrystalizovat na nanokapičkách  tekutého kovu gallia (Ga). Aby ale ke krystalizaci drátků došlo, museli na křemíkový povrch „nafoukat“ plyn s vysokým podílem metanu. Nemysleme si ale, že cambridgeští fyzikové si pouze hráli – nový materiál má sloužit například k výrobě nepromokavého oblečení či výrobě nového typu slunečních článků.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz