Domů     Technika
„Ptačím peřím“ k lepší aerodynamice
21.stoleti 20.4.2009

K vytvoření ideální dizajnu těl organismů se příroda propracovávala po dlouhé milióny let. Konstruktéři, kteří pasou po ideálním dizajnu strojů, však tolik času nemají a proto se jim často vyplatí nějaký ten nápad od přírody „opsat“. Italští letečtí inženýři se nedávno inspirovali konstrukcí ptačího křídla. K vytvoření ideální dizajnu těl organismů se příroda propracovávala po dlouhé milióny let. Konstruktéři, kteří pasou po ideálním dizajnu strojů, však tolik času nemají a proto se jim často vyplatí nějaký ten nápad od přírody „opsat“. Italští letečtí inženýři se nedávno inspirovali konstrukcí ptačího křídla.

Způsoby, jimiž zvířata dosahují ideálního pohybu proti sloupci vody či vzduchu, jsou podle mnoha zjištění současných vědců až neuvěřitelně rafinované. Aby zmírnili odpor prostředí, dokáží podle nových zjištění například delfíni pokrčit kůži na svém těle. Italští vědci z Janovské univerzity se však neinspirovali delfíny, ale ptáky, konkrétně jejich křídly. A jaký problém se to vlastně snažili Italové vyřešit? Spát jim nedal jev, který znají všichni cyklisté nebo automobilový závodníci. Když automobil či závodník jede proti vzduchu, jeho proudy jej „oblévají“. Na zadní straně však nutně vzniká místo, kde se tyto proudy opět setkávají. Důsledkem toho je podtlak a vznik vzdušných vírů, které způsobují turbulence a v celkovém součtu tak přispívají k většímu odporu vzduchu.  Ptáci si však s tímto problémem dokázali poradit již dávno. Jejich křídla nejsou totiž pokryta peřím rovnoměrně, ale lze na nich rozlišit řadu různých per s velmi specializovanými funkcemi. K brzdění vzdušných vírů slouží několik řad pírek, kterým ornitologové říkají křídelní krovky. Při plachtění se tyto krovky dokáží vztyčit kolmo vůči rovině křídla a volně vibrují v proudu vzduchu. A právě tato pírka byla pro italské vědce tou největší inspirací. Za testovací válec o průměru 20 cm, který nechali naplocho plout ve virtuálním prostoru počítačové simulace, připevnili několik drobných keratinových štětin o délce mezi 4 – 6 cm, které odkoukali od ptáků. Podle jejich zjištění se celkový odpor snížil o celých 15%! Alessandro Bottaro, který vědecký tým vedl, je přesvědčen, že k podobnému efektu by nedošlo pouze ve vzduchu, ale také ve vodě. „Abychom však dosáhli ideálního výkonu, museli bychom k zařízení dodat ještě nějaký systém, který by přístroji „uhladil peří“ v momentě, kdy splní svou funkci,“ uzavírá Bottaro.

reklama
Související články
Celoevropský společný podnik EuroHPC (EuroHPC JU) vyhlásil výběrové řízení na dodavatele nového kvantového počítače konsorcia LUMI-Q, který bude umístěn v České republice a propojen se superpočítačem KAROLINA. Národní superpočítačové centrum IT4Innovations, které je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava, se tak stane domovem prvního českého kvantového počítače. Kvantový počítač konsorcia LUMI-Q bude založený na supravodivých […]
Společnost OpenAI na sklonku ledna značně pozměnila „pravidla hry“. Ze svých zásad totiž odstranila zákaz týkající se poskytování umělé inteligence armádám. Proč? Kvůli prevenci! Spolupráci s Pentagonem navázalo „dítko“ Elona Muska a Sama Altmana v polovině ledna, a to konkrétně v oblasti kybernetické bezpečnosti. Projekt, do kterého společnost prozatím zapojila je však ryze preventivní – […]
Když Mercedes‑Benz představoval SUV GLC, šlo o zcela nově vyvinutou modelovou řadu, která měla spojovat design, technikou, sportovní jízdní výkony i komfort a agilitu. A to vše s nejvyšší možno hospodárností. A víte co? Povedlo se dokonale. Od začátku bylo jasné, že tenhle model bude existovat výhradně s plně elektrifikovanými pohony jako plug-in hybrid. A to jak se […]
Zahraje si jednoduché počítačové hry, vyřeší základní matematické úlohy – tím ovšem podobnost cerebrálního organoidu s mozkem průměrného třeťáka končí. Tyto „minimozky“ měří jen několik milimetrů, rostou v laboratorních podmínkách a podívaly se i na Mezinárodní vesmírnou stanici.   Tato koule mozkové tkáně o průměru kolem 4 milimetrů, vypěstovaná z lidských kmenových buněk, už dnes poskytuje testovací půdu […]
Neurotechnologická společnost Neuralink, kterou založil podnikatel, inženýr a od května 2023 nejbohatší muž světa Elon Musk, implantovala 28. listopadu loňského roku mozkový čip prvnímu člověku. Podle Muska se mu daří dobře. Společnost Neuralink se zabývá vývojem implantovatelných komunikačních rozhraní mezi mozkem a strojem zvaných BCI (brain-computer interface). Od svého založení přijala řadu významných neurologů, neurochirurgů […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz