Domů     Příroda
Vědci zachraňují vzácného jedovatého savce
21.stoleti 3.4.2009

Většina z nás si dokáže těžko představit, že by se mezi savci, kteří jsou přeci našimi nejbližšími příbuznými, mohlo vyskytnout zvíře zabíjející svou kořist pomocí jedu. A přeci se takoví najdou, zejména v řádu hmyzožravců. Jednomu z nich, který se vyskytuje v karibské oblasti, pomáhají nyní vědci přežít. Většina z nás si dokáže těžko představit, že by se mezi savci, kteří jsou přeci našimi nejbližšími příbuznými, mohlo vyskytnout zvíře zabíjející svou kořist pomocí jedu. A přeci se takoví najdou, zejména v řádu hmyzožravců.  Jednomu z nich, který se vyskytuje v karibské oblasti, pomáhají nyní vědci přežít.

Které druhy nenávratně zmizí z naší planety nejsnadněji? Vědci se shodují, že nejmenší šanci na přežití mají druhy, které se vyskytují na malých areálech a jsou potravními specialisty. My lidé, resp. zejména ochranáři, bychom  se proto měli v první řadě zajímat o životní zvyklosti druhů, o nich se domníváme, případně víme s jistotou, že patří právě do této kategorie. K velmi ohroženým a přesto vědě poměrně málo známým druhům savců patří i štětinatec haitský (Solenodon paradoxus), který se vyskytuje pouze na ostrově Hispaniola v Karibiku. Štětinatci jsou pro biology zajímaví hned z několika důvodů. Jedná se o velmi zvláštní skupinu z řádu hmyzožravců (dnes už většinou odborníky rozdělovaného na několik dílčích řádů), kteří byli v průběhu proměn kontinentů „zapomenuti“ v karibské oblasti a zachovali si proto řadu výjimečných archaických rysů. Jsou také jedněmi z mála savců, kteří dokáží zabít svou kořist jedovatým kousnutím (podobnou věc dokáží například ještě australští ptakopyskové či naši rejsci vodní). A cože vlastně tyto podivné savce vlastně trápí? Jejich problém spočívá právě v tom, že se po desítky miliónů let vyvíjeli v úplné izolaci od zbytku světa a nestihli si tudíž vyvinout prakticky žádné obranné mechanismy. Poté, co se na ostrov Hispaniola (o který se dnes dělí Haiti a Dominikánská republika) dostal člověk, přivezl sebou i řadu nevítaných hostů. Největší starosti dělají štětináčům nejen běžní psi a kočky, ale i promyky malé (Herpestes javanicus). Tito drobní dravci sem byly dovezeny až daleké Asie, aby místním farmářům napomohly v boji proti krysám. Vůči takové přesile nezvaných vetřelců jsou asi jako krysa velcí štětináči skutečně bezbranní. Na jejich ochranu užívají vědci z britské  University of Bath zvláštní způsoby modelování života společenství druhů, které jim mají napomoci odhalit klíčové oblasti, v nichž by měli být tito zvláštní starobylí savci zachováni. Snad se jim tak začne blýskat na lepší časy.

Související články
Příroda 15.6.2025
Je to vztah starý čtvrt milionu let. A přestože je jednostranný, je stále pevný. Štěnice domácí (Cimex lectularius), drobný parazit, který leckomu po nocích pije krev, je s lidmi už tak dlouho, že se z něj stal věrný společník celé civilizace. Podle nové studie publikované v časopise Biology Letters začala tato nevábná romance už před […]
V průběhu zimy došlo v Severní Americe k úhynu 60 % včelích populací. Dlouho trvalo, než vědci odhalili příčinu. Nyní už vědí, že za zkázou stál parazitický roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). Ještě horší zprávou je, že se tento stává odolným vůči postřikům, které dosud k ochraně včelstev postačovaly. Odborníci proto volají po urychleném […]
Příroda 12.6.2025
Kakapů je momentálně na světě 242 a každý z nich má své jméno, i ti žijící v lesích. Všechny totiž znají ochranáři z Nového Zélandu. Dávají jim nejen jméno, ale i šanci, aby tento unikátní druh papoušků nevyhynul. Měl k tomu nakročeno, v 90. letech žilo posledních 51 kakapů. Kakapo soví (Strigops habroptilus) není žádný drobeček, váží kolem 3 […]
Moře a oceány ani zdaleka nejsou oázou ticha. Ani nemohou být. Život se tu už od svých počátků učil využívat zvuky k orientaci a komunikaci. Fungovalo to dobře, dokud nepřišel člověk se svou technikou. Vojenské sonary a vzdušná děla přinesly hluk takové úrovně, že ohrožuje vše živé od planktonu až po velryby. Za celý problém přitom […]
Zvířata jsou často vnímána jako tvorové žijící instinktivně, bez rozumu, emocí nebo péče o hygienu. Jenže nová zjištění z výzkumu chování lidoopů obracejí tuto představu naruby. Zvláště šimpanzi. Naši nejbližší evoluční příbuzní totiž předvádějí, že péče o zdraví a tělo není výsadou lidí. Vědecký tým z Max Planckova institutu zaznamenal hned několik situací, kdy šimpanzi […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz