Moment překvapení patří ke klíčům k úspěchu v mnoha oborech od vojenství po ekonomii. Společná studie amerických psychologů a neurovědců z americké University of Pennsylvania nedávno ukázala, že přesně totéž platí i pro lidské učení. Nejlépe si pamatujeme právě situace, které jsme nečekali.
Aby prozkoumali záhady podstaty lidského učení, rozhodli se Američané pro velmi komplexní typ výzkumu. Pokusné osoby nejprve nechali hrát na počítači karetní hru, jejímž prostřednictvím simulovali situaci, v níž jde o typ mozkové aktivity založené na příjemném pocitu plynoucím z dobře vykonané práce. Když byli respondenti naplno pohrouženi do karetní hry, sledovali současně aktivitu jejich mozku prostřednictvím magnetické rezonance. Jejich pátrání v mozkové tkáni se soustředilo zejména na jednu oblast ve středním mozku (mesencephalon), které se díky vyšší koncentraci barviva melaninu říká substantia nigra neboli černá substance. Tato oblast je známá tím, že mimo některých typů pohybových aktivit ovlivňuje i učení a také příjemné pocity plynoucí z odměny. Jedna ze dvou částí černé substance, pars compacta totiž zásobuje velkou část mozku neurotransmiterem dopaminem, tedy látkou, která je zodpovědná za naše příjemné pocity. Princip, který v chování nervových buněk v mozku odhalili, shrnuje jeden ze spoluautorů studie, neurobiolog Michael J. Kahana těmito slovy: Situace je podobná jako v ekonomických teoriích. Trhy také reagují na nepředvídané události, zatímco události předvídané nemají na další běh světa žádný vliv. Zjistili jsme, že v dopaminergickém systému v našeho mozku je napevno zabudován stejně racionální systém. Mozek si zkrátka nejlépe zapamatuje to, co se stalo nečekaně. Není těžké si domyslet, jaký význam toto nastavení našeho mozku má. Setkání s něčím novým, tedy vybočení z rutiny, je vždycky významnější, než situace opačná. Takto nastavený mozek proto našim předkům jistě lépe napomáhal k přežití.
