Boj za čistou energii získal v nedávné době nové hrdiny. Nic na tom nemění skutečnost, že tito hrdinové jsou již dávno mrtví. Solární panely, díky nimž může být sluneční energie přeměněna v energii elektrickou, vyžadují místo, na které svítí slunce co nejdéle. V španělském městě Santa Coloma de Gramenet nedaleko Barcelony našli takové místo přímo na hřbitově!
Ve více než stotisícovém španělském městě stáli radní před netradičním dilematem. Má na prvním místě stát výroba „čisté“ energie, nebo úcta k mrtvým, která v tradičně katolickém Španělsku zakořeněná výrazně hlouběji, než je tomu například u nás? Ředitel společnosti Conste-Live Energy, která zadání radnice prováděla, Esteve Serret, však odhalil motivace dosti jasně: „Nejlepším způsobem, jak uctít památku našich předků, je vyrábět čistou energii. Na tom by žádné náboženství nemělo nic změnit!“
Trocha čísel nezaškodí
Santa Coloma de Gramenet je město v blízkosti Barcelony, někdy bývá již považováno za její předměstí. Místní obyvatelé mají jistě dobrou příležitost seznámit se svými sousedy, jsou totiž namačkáni pěkně blízko sebe. Celé město se rozkládá na ploše o rozloze pouhých sedmi čtverečních kilometrů, což je zhruba jen šestkrát více, než je plocha Starého Města pražského. Při počtu obyvatel, který činí v současnosti asi 116 tisíc, si snadno spočítáme, že na každém čtverečním kilometru žije zhruba 16,5 tisíce lidí. Touto hustotou se Santa Coloma téměř přesně vyrovná Monaku, tedy státu, který drží prim mezi nejlidnatějšími státy na světě. Z těchto hrátek s čísly je už každému zřejmé, že volné místo je pro místní obyvatele skutečně velevzácnou komoditou. A k tomu dostanou uvědomělí radní bláznivý nápad získávat energii z obnovitelných zdrojů! Najděte si pro ně ale v takové betonové džungli místo!
Řešení chytré horákyně
Při hledání vhodného místa pro umístění solárních kolektorů neměli radní ani příliš na výběr. Jedinou nezastavěnou plochou je totiž místní hřbitov. O spuštění projektu zřejmě rozhodlo i to, že hřbitov je velmi příhodně orientován vůči sluníčku. A jak takový „solární hřbitov“ vypadá? Ačkoliv na něm odpočívají ostatky asi 57 tisíc lidí, není rozlohou tak veliký, jak bychom očekávali. Problém s nedostatkem místa si totiž místní uvědomovali již dávno a velkou část hřbitova tvoří namísto klasických hrobů jakési „mauzoleum“, v němž jsou rakve s mrtvými naskládány až v pěti patrech nad sebou. Solární panely jsou umístěny právě na svrchní straně tohoto „mauzolea“, takže v součtu zabírají méně než 5 % celé plochy, a to i přes to, že jejich počet je úctyhodný – celých 462! Celkový energetický výtěžek však není zanedbatelný. Podle Esteva Serreta dokáže sluneční energie ze hřbitova pokrýt spotřebu asi třetiny domů ve městě. Pro životní prostředí ale představuje nezanedbatelnou úlevu – podle kalkulací Conste-Live Energy ušetří ročně až 62 tun významného skleníkového plynu, oxidu uhličitého, který by jinak skončil v atmosféře.
Kde žije nejvíc lidí na světě?
Průměrná hustota zalidnění na světě je asi 44 obyvatel/km2. V Čechách žijeme tedy asi 3x více namačkáni, než je světový průměr. A v kterých zemích je situace nejhorší? První tři místa žebříčku okupují státy, které vlastně ani pořádnými státy nejsou: Monako, Singapur a Vatikán. Nejmenší pravděpodobnost, že při své procházce narazíte na živáčka, byste naopak měli v Grónsku, Mongolsku či africké Namibii. Regiony s vysokou hustotou populace mají přirozeně i největší energetickou spotřebu. Na špici tohoto pomyslného žebříčku se však nedrží velká asijská, ale americká města. Největší nároky na energii mají americké megalopole Houston, Detroit a Denver. Asijská velkoměsta jako Honkong, Tokio či Singapur jsou naopak vůči životnímu prostředí velmi shovívavá.
