Domů     Příroda
Kde je blesků plná obloha?
21.stoleti 19.3.2009

Blesky byly kdysi pro člověka hlasem některého z bohů či přímo výrazem jeho hněvu. Dnešní člověk už vidí jen prostý a zákonitý atmosférický jev. Věda má jasno. Blesky byly kdysi pro člověka hlasem některého z bohů či přímo výrazem jeho hněvu. Dnešní člověk už vidí jen prostý a zákonitý atmosférický jev. Věda má jasno.

V zahuštěných a ochlazených vodních párách („mracích“) dojde nejprve k polarizaci elektrického náboje a posléze k jeho krátkodobému vybití doprovázenému světelným zábleskem a také „šokovou vlnou“ – zvukem hromu. A přesto – ruku na srdce – řada z nás se stále blesků bojí, nebo je naopak obdivuje.

Každou sekundu se objeví nad zemským povrchem okolo 100 blesků, na celém světě proběhne ročně kolem 16 milionů světelných bouří. A kde byste měli největší „naději“, že vás blesk zasáhne? Je přirozené, že největší množství blesků bude k vidění v oblastech, které jsou nejvíce bohaté na mraky, a tudíž i na srážky. Takové oblasti se nacházejí zejména v tropickém pásu zeměkoule, tedy okolo rovníku. Absolutním světovým rekordmanem v nadílce blesků je oblast okolo vesničky Kifuka v horách africké Demokratické republiky Kongo (dříve Zair). Místní příděl je plných 158 světelných výbojů na čtvereční kilometr oblohy za rok. Stříbrná a bronzová příčka pak patří jihoasijskému Singapuru a oblasti okolo severobrazilského města Teresina, které místní neřeknou jinak než Chapada do Corisco, tedy „plošina blesků“. Rekordmani v počtu zásahů bleskem jsou však i mezi lidmi. Podle Guinnessovy knihy rekordů byl takovým „šťastlivcem“ hlídač národního parku Shenandoah v americké Virginii, Roy Sullivan (1912–1983), přezdívaný „živý hromosvod“. Blesk jej během jeho života zasáhl sedmkrát a všechny zásahy Sullivan přežil. Našel si skutečně zvláštní způsob, jak se stát světovým rekordmanem!

21. STOLETÍ dodává:
 
Silný elektrický výboj má obrovskou teplotu a rychlost, a dokáže proto na Zemi poničit, co se dá. Úderem blesku do půd bohatých na křemík vnikají například tzv. fulgurity (bleskovce), trubičky tvořené sklem „made in nature“. „Blesková sklíčka“ nenacházíme ale jen v půdě. Četné stopy po „polibcích“ od hromovládného Dia nesou často i vyvýšené kameny či skály.


Svět blesků v číslech:

rychlost: až 220 000 km/h
teplota: až 30 000 °C (téměř 6x více, než je teplota povrchu Slunce)
intenzita elektrického proudu: až 300 kiloampérů
elektrický náboj: až 350 coulombů
energie: až 500 megajoulů
elektrické napětí: až 1 gigavolt
největší délka blesku na obloze: 190 km
délka trvání: několik desetin sekundy

Související články
Málokteří živočichové vyvolávají tak silný obdiv a zároveň odpor jako pavouci. Arachnofobií neboli abnormálním strachem z pavouků trpí až 6 % světové populace, častěji ženy než muži. Nutno však říci, že většina nejděsivějších věcí, které se o těchto osminohých členovcích tradují, jsou jen fámy! Řada lidí se domnívá, že je pavouci chtějí pokousat, a to […]
Bezmála tři století víme, že blesk je elektrický výboj. Stále ale není jasné, jak přesně vzniká, a není možné jej předpovědět. Přispět k vyřešení bouřkové hádanky by mohl model elektrizace oblačnosti, na jehož vývoji pracuje Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Většinou blesky vznikají v bouřkovém oblaku, který se nazývá cumulonimbus. Známe ho […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
V evropských parcích jsou kromě cvrlikání sýkorek a vrkání holubů stále častěji slyšet i méně obvyklé ptačí zvuky – papoušci, kteří na sebe vesele pokřikují. Ještě zajímavější je, že i když jde o stejný druh, jejich pozdravy znějí jinak v Bruselu, Barceloně či v Aténách.   Exotické druhy, jako jsou papoušci mniší z Jižní Ameriky nebo alexandři malí […]
Ptačí chřipka, která napadla několik stád skotu ve Spojených státech, zneklidnila jak vědce, tak chovatele, ale i širokou veřejnost. Čerstvý pokus, který se zaobíral možnostmi šíření choroby, přináší uklidňující informace. Vědcům se nepodařilo najít důkaz, že by se virus mohl šířit jako respirační infekce. Od chvíle, kdy vědci na začátku letošního roku identifikovali chřipku, kterou […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz