Domů     Příroda
Jak jsou na tom praváci a leváci mezi koňmi?
21.stoleti 19.3.2009

My lidé máme vždycky jasno, ve které ruce držet vidličku a ve které nůž, kterou rukou psát a která nám slouží spíše na přidržování. Zvířata, která nemají ruce, mají ale jasno stejně jako my. Nemohou s námi sice mluvit, ale to by nebyla věda, kdyby nepřišla na to, jak řeč nahradit. Pravonohé a levonohé koně dokážeme rozpoznat podle toho, jak jim rostou „vlasy“. My lidé máme vždycky jasno, ve které ruce držet vidličku a ve které nůž, kterou rukou psát a která nám slouží spíše na přidržování. Zvířata, která nemají ruce, mají ale jasno stejně jako my. Nemohou s námi sice mluvit, ale to by nebyla věda, kdyby nepřišla na to, jak řeč nahradit. Pravonohé a levonohé koně dokážeme rozpoznat podle toho, jak jim rostou „vlasy“.

Rozpoznat to, zda se jedná o praváka nebo leváka, je ale stále prvním úkolem pro trenéry velké řady sportů. V tenise, hokeji nebo fotbale může být levorukost či levonohost dokonce výhodou. Stejný problém však musí řešit i trenéři koní. Pro sporty, jako jsou dostihy či parkurové skákání, také platí, že k levonohým koním je třeba přistupovat jinak než ke koním pravonohým. Irští vědci přišli v nedávné době s objevem, který by mohl trenérům i žokejům výrazně ulehčit práci.

Leváci, kam se podíváš
 Leváctví (odborně sinistralita z lat. sinister = levý) je jev, který najdeme v přírodě ledaskde. Jistě nikoho nepřekvapí, že neodbytná preference jedné ze stran má jasné spojení s vývojem mozku – odráží nadřazené postavení jedné z mozkových polokoulí neboli hemisfér. Svou náklonnost k jedné ze stran projevují takřka všichni obratlovci, počínaje rybami přes ptáky až po savce. Žádný ze živých tvorů však není vyhraněn tak jednoznačně jako člověk. Důvod není ale nikterak komplikovaný – člověk je totiž jediným ze zvířat, kterému evoluce nadělila „ruce“. Preference pro jednu stranu se proto může projevit snáze a také častěji, než je tomu v případě organismů, kteří se zmohly sotva na ploutve nebo nohy. Některé vědecké studie také naznačují, že leváctví či praváctví má také spojitost s postupným vývojem lidského jazyka a inteligence. Ať už je tomu jakkoliv, jedno je jisté – levák se levákem narodí, neboť má tuto preferenci zakódovanou v genech, ať už je člověkem nebo třeba koněm.

Leváctví a koňská čupřina
 Veterináři z irské University of Limerick Jack Murphy a Sean Arkins se věnují vědeckému popisu chování koní již dlouhou dobu. Zajímají se zejména o ty vlastnosti koní, které mohou měnit jejich vztah k trenérům a žokejům a ovlivňovat tak výkon koňských profesionálů na sportovních kolbištích. Mezi takové vlastnosti jistě patří i to, jestli daný kůň preferuje spíše pravou nebo spíše levou stranu. Koně trénovaní na parkurové skákání přistupují k překážkám z určité strany, dostihoví koně zase běhají jinak vpravo nebo levotočivých zatáčkách. Směr zatáček dostihové dráhy mohou ovlivnit výsledky dostihů stejně, jako kdyby měl kůň o deset kilo navíc, odhaduje Murphy. A jaký je tedy podle irských biologů klíč k rozpoznání, kterou stranu koně preferují? Zaměřili se na rys, který „koňáci“ tradičně užívají k rozpoznání koní – kresbě na čelní straně hlavy a směru růstu chlupů. Některým rostou totiž po směru hodinových ručiček a některým naopak. Podle zjištění Irů více než třem čtvrtinám levonohých koní se chlupy na hlavě stáčejí proti směru hodinových ručiček, takřka stejná pravděpodobnost je u koní pravonohých (?? – tam obráceně, ne??). Ačkoliv tedy tento klíč nefunguje stoprocentně, může být podle Irů prvním a významným krokem k určení této významné vlastnosti.

Jak přišel kůň ke svým kopytům?
Od raného paleocénu, tedy období asi před 65 miliony let, kdy se jejich předkové poprvé objevili na Zemi, ušli koně dlouhou a notně zašmodrchanou evoluční cestu. Nejstarším známým členem evoluční rodiny lichokopytníků bylo drobné, asi jen 20 centimetrů měřící hyracotherium, které v průběhu první poloviny třetihor pobíhalo po pralesích takřka celé severní polokoule. Tato zvířata měla sice lichý počet prstů, zato jich měla výrazně víc – celých pět! Další potomkové hyracotherií v linii vedoucí ke koním postupně rostli a díky přechodu na život v otevřených savanách také ztráceli postranní prsty, až se jejich počet ustavil na nejmenším lichém čísle, jedničce. Předkové všech domácích koní, nyní již vyhubený evropský kůň tarpan (Equus caballus) a kůň Převalského (Equus przewalskii), se tedy stejně jako dnešní domácí koně opírají pouze o jeden prst – prostředníček, kterému říkáme kopyto. 

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz