Domů     Příroda
Jak vlastně přišli lidé k „filckám“?
21.stoleti 25.2.2009

Na lidském těle žijí za „příznivých“ podmínek dva druhy poměrně blízce příbuzných druhů parazitického hmyzu. Věš dětská (Pediculus humanus) a o něco kratší, zato však širší veš muňka (Pthirus pubis), lidově zvaná „filcka“. Vědci si dlouho lámali hlavu, jak je možné, že lidské tělo dokáže hostit dva tak odlišné druhy příbuzných parazitů. Příslovečné zvolání „heuréka!“ se nedávno ozvalo na britské University College London.
Na lidském těle žijí za „příznivých“ podmínek dva druhy poměrně blízce příbuzných druhů parazitického hmyzu. Věš dětská (Pediculus humanus) a o něco kratší, zato však širší veš muňka (Pthirus pubis), lidově zvaná „filcka“. Vědci si dlouho lámali hlavu, jak je možné, že lidské tělo dokáže hostit dva tak odlišné druhy příbuzných parazitů. Příslovečné zvolání „heuréka!“ se nedávno ozvalo na britské University College London.

Každému z nevítaných parazitů se daří na jiné části našeho těla. Zatímco vši dětské obývají prakticky výhradně vlasový porost hlavy (skalp), jejich příbuzné muňky si hoví spíše v oblasti třísel a podpaží. Zde je totiž hustota ochlupení na čtvereční centimetr menší než na hlavě a relativně široké muňky si tam mohou mnohem pohodlněji „vykračovat“. Proč se ale na lidském těle, které je ve srovnání s jinými živočichy velmi málo osrstěné, vyvinuli tak odlišní parazité? Klíč je podle Roberta Weisse z londýnské University College třeba hledat v příbuzenských vztazích našich parazitů s parazity našich příbuzných. Zatímco vši žijící ve vlasech jsou skutečně jedinečným druhem, který se vyvinul společně s lidmi, mají muňky své nejbližší příbuzné u druhu, který parazituje na našich příbuzných, afrických gorilách (druh Pthirus gorillae). Podle molekulárních studií se jejich vývojové linie oddělily asi před 3, 3 milióny let. To je však relativně nedávno, neboť poslední společný předek člověka a gorily žil přinejmenším před 7 milióny let. Jak se tedy předkům našich muněk podařil „přestup“ na člověka? Ne, nemusíme se obávat, že byla tato „nákaza“ přenesena díky mesalianci některého z našich předků se sličnou gorilí samicí. Naši předkové totiž žili v Africe s předky dnešních goril dlouhou dobu ve stejných oblastech. Jako silnější a zdatnější druh dokázali ale dávní hominidé gorily ulovit. Podobně jako virus HIV, který přešel na člověka pravděpodobně z masa šimpanzů, které afričtí domorodci donedávna lovili, přeskočila pravděpodobně i pradávná muňka z ulovené gorily na svého lovce a otevřela tak cestu k vývoji velmi neoblíbeného parazita.

Související články
Příroda Zajímavosti 21.12.2024
Osmatřicetidenní vědecká expedice, která vyrazila do odlehlých částí Peru hledat neznámé živočisné druhy, přinesla své výsledky. Badatelé během ní objevili celkem 27 nových druhů, včetně čtyř savců, osmi ryb, tří obojživelníků a deseti motýlů. Oblast Alto Mayo se nachází v severním Peru mezi Andami a Amazonií. Terén je zde hornatý, plný močálů a džunglí. Zároveň […]
Počátky naší civilizace si hrdě spojujeme s vynálezem zemědělství. Jídlo už nebylo třeba namáhavě hledat, začali jsme si ho pěstovat. Pokud si myslíte, že tím jsme se odlišili od zvířat, pak se mýlíte. Někteří živočichové nás předběhli, dokonce o miliony let. Například termiti. Pokud se dostanete do Zambie v období po deštích, průvodci vás nejspíš zavezou do […]
Tým profesora Jana Havlíčka z katedry zoologie bude v rámci nového mezinárodního projektu zkoumat význam čichu novorozenců pro úspěšný začátek a udržení kojení. Úspěšné kojení je zásadní pro přežití, růst a zdraví dítěte. Světová zdravotnická organizace udává, že přibližně polovina matek na celém světě má potíže se zahájením kojení. Proto je po dobu prvních šesti […]
Historie Příroda 14.12.2024
Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé žijící mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 % neandertálské DNA. O genetice prvních migrantů v Evropě a o načasování jejich mísení s neandertálci se však ví jen málo. Nové poznatky přináší studie, […]
Příroda Zajímavosti 13.12.2024
Varanu komodskému (Varanus komodoensis) se přezdívá komodský drak. Ve skutečnosti se však nejedná o draka, ale o obřího ještěra. Je to největší, co do hmotnosti a celkové mohutnosti, žijící ještěr vůbec. Co dalšího jste o tomto fascinujícím tvorovi, který vypadá jak z jiného světa, netušili? Varani obývají indonéské ostrovy Komodo, Rinca, Flores, Gili Dasami, Gili […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz