Domů     Příroda
Jak vlastně přišli lidé k „filckám“?
21.stoleti 25.2.2009

Na lidském těle žijí za „příznivých“ podmínek dva druhy poměrně blízce příbuzných druhů parazitického hmyzu. Věš dětská (Pediculus humanus) a o něco kratší, zato však širší veš muňka (Pthirus pubis), lidově zvaná „filcka“. Vědci si dlouho lámali hlavu, jak je možné, že lidské tělo dokáže hostit dva tak odlišné druhy příbuzných parazitů. Příslovečné zvolání „heuréka!“ se nedávno ozvalo na britské University College London.
Na lidském těle žijí za „příznivých“ podmínek dva druhy poměrně blízce příbuzných druhů parazitického hmyzu. Věš dětská (Pediculus humanus) a o něco kratší, zato však širší veš muňka (Pthirus pubis), lidově zvaná „filcka“. Vědci si dlouho lámali hlavu, jak je možné, že lidské tělo dokáže hostit dva tak odlišné druhy příbuzných parazitů. Příslovečné zvolání „heuréka!“ se nedávno ozvalo na britské University College London.

Každému z nevítaných parazitů se daří na jiné části našeho těla. Zatímco vši dětské obývají prakticky výhradně vlasový porost hlavy (skalp), jejich příbuzné muňky si hoví spíše v oblasti třísel a podpaží. Zde je totiž hustota ochlupení na čtvereční centimetr menší než na hlavě a relativně široké muňky si tam mohou mnohem pohodlněji „vykračovat“. Proč se ale na lidském těle, které je ve srovnání s jinými živočichy velmi málo osrstěné, vyvinuli tak odlišní parazité? Klíč je podle Roberta Weisse z londýnské University College třeba hledat v příbuzenských vztazích našich parazitů s parazity našich příbuzných. Zatímco vši žijící ve vlasech jsou skutečně jedinečným druhem, který se vyvinul společně s lidmi, mají muňky své nejbližší příbuzné u druhu, který parazituje na našich příbuzných, afrických gorilách (druh Pthirus gorillae). Podle molekulárních studií se jejich vývojové linie oddělily asi před 3, 3 milióny let. To je však relativně nedávno, neboť poslední společný předek člověka a gorily žil přinejmenším před 7 milióny let. Jak se tedy předkům našich muněk podařil „přestup“ na člověka? Ne, nemusíme se obávat, že byla tato „nákaza“ přenesena díky mesalianci některého z našich předků se sličnou gorilí samicí. Naši předkové totiž žili v Africe s předky dnešních goril dlouhou dobu ve stejných oblastech. Jako silnější a zdatnější druh dokázali ale dávní hominidé gorily ulovit. Podobně jako virus HIV, který přešel na člověka pravděpodobně z masa šimpanzů, které afričtí domorodci donedávna lovili, přeskočila pravděpodobně i pradávná muňka z ulovené gorily na svého lovce a otevřela tak cestu k vývoji velmi neoblíbeného parazita.

Související články
Příroda 24.4.2025
Země se rozechvěje. Ne z otřesů, ale z bilionů drobných nožek, které si prorazí cestu na povrch. Po sedmnácti letech ticha se do východní části Spojených států vrátí jedna z největších generací periodických cikád – Brood XIV. Tento přírodní fenomén přinese nezapomenutelný orchestr života, který nadchne vědce, fotografy i milovníky přírody.   Cikády Brood XIV […]
Historie Příroda 24.4.2025
Z hustého porostu různých druhů hrášků se vynořil chlap v kněžském rouchu. Do zahrady rozhodně nepřišel pro zdravou svačinku, jeho cílem byla věda! „Tenhle je hranatý, támhleten zas kulatý. Zajímavé,“ kněz odložil motyku a vše si pečlivě zapsal. Revoluční nápad, využít statistiku v zahradě, zdá se přineslo pochopení toho, proč hrášek vypadá tak jak vypadá. Učitel spolu s knězem […]
V tropických deštných lesích Nové Kaledonie se po ránu ozývají zvuky připomínající štěkot a kokrhání. Pro turisty vlastně nic zvláštního, ale místní obyvatelé vědí, že je vydávají tvorové, kterým jejich předci říkávali duchové lesa.   Samozřejmě to nejsou ani psi, ani kohouti. Ozývají se tak perleťově šedí ptáci s chocholkou a oranžovým zobákem. Zvukové projevy nejsou jejich […]
Příroda 22.4.2025
Korovec je jedním z mála druhů jedovatých ještěrů na světě. Patří k ikonám pouští Severní Ameriky. S oteplujícím se světem je však i on vystaven výzvám, které nemusí zvládnout a mohly by se mu stát osudnými. Vědci se snaží zjistit, nakolik jsou tito ještěři schopni se adaptovat na nové podmínky. Korovci (Heloderma suspectum) dorůstají délky […]
Příroda 18.4.2025
Rostlina známá jako irský mech, jinak také puchratka kadeřavá, nyní zažívá své chvíle slávy. Je novou superpotravinou se zázračnými účinky, kterou doporučuje řada celebrit a tiktokerů. Je ale humbuk kolem této červené mořské řasy skutečně oprávněný? Puchratka kadeřavá (Chondrus crispus) je poměrně drobná mořská řasa, která dorůstá jen asi 20 cm. Vyrůstá ze základny uchycené […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz