Dobrá zpráva: Na obzoru je nový způsob likvidace oxidu uhličitého

Každým rokem celá planeta vyprodukuje 30 miliard tun oxidu uhličitého. Tento plyn je sice přirozenou součástí zemské atmosféry, ale nemělo by ho být příliš.

Jeho zvýšené množství v ovzduší má společně s vodní párou a s dalšími faktory na svědomí jev, pro který se vžil termín klimatické změny. Americkým vědcům se nyní podařilo najít způsob, jak přebytky oxidu uhličitého likvidovat. A to naprosto ekologickým a zároveň neotřelým způsobem.

Peridotit je hrubozrná, pomalu utuhlá, tmavě zbarvená hornina, která se často vyskytuje s gabrem, což je hornina podobná čediči. Peridotit bývá spolu s jinými tmavými horninami součástí oceánské kůry, kde byl vyvrásněn s ostatními horninami v horských pásmech. Umí vytvářet neobvyklé deskovité útvary a tělesa.

Jak se zbavit dvou miliard tun CO2
Ale co má společného nějaký kámen s oxidem uhličitým? Mnohem víc, než se na první pohled může zdát. Oxid uhličitý totiž s peridotitem reaguje, a poté se z něj stane pevný minerál. A je jasné, že pevný „šutr“ v ovzduší žádnou paseku nenadělá. Americký geolog Peter Kelemen a jeho krajan, geochemik Juerg Matter z Kolumbijské univerzity, navíc tvrdí, že tento přirozený proces likvidace oxidu uhličitého lze opakovat třeba milionkrát. Střízlivé odhady říkají, že pomocí peridotitu by se mohly každý rok zlikvidovat přinejmenším dvě miliardy tun CO2.
Peridotit se však zřídka objevuje na zemském povrchu. Ovšem v Ománu, sultanátu nalézajícím se na východním cípu arabského poloostrova, vystrčil růžky i na denní světlo. Nedaleko odtud je jedno z nejvýznamnějších světových center těžby ropy, které se nachází v tolik exponovaném Perském zálivu. Při těžbě „černého zlata“ vzniká významné množství oxidu uhličitého. Vzhledem k malé vzdálenosti od Ománu a s tím souvisejícími nízkými náklady by právě zde mohl peridotit přispět ke zlepšení klimatických podmínek. Právě v Ománu by mohl být hlavní „sklad“ zmineralizovaného plynu.

Technologie je již patentována
Ovšem peridotit „vyjukne“ na svět i v jiných oblastech. Lze jej najít i na tichomořských ostrovech Papua-Nová Guinea nebo Nová Kaledonie, která spadá pod francouzskou správu. Český turista se s ním může setkat i na pobřeží Jaderského moře. Bohužel se však tato hornina nenalézá třeba v Číně, Rusku, Indii či v USA, tedy v zemích, které okupují první příčky pomyslného světového žebříčku produkce oxidu uhličitého.
Matter a Kelemen si svou technologii již nechali zapsat na patentním úřadě. „Uložení CO2 v minerální podobě je mnohem levnější a bezpečnější než jiné navržené metody,“ prohlašuje první jmenovaný. Princip celé reakce je vskutku jednoduchý – hornina se navrtá několika otvory a do těchto děr se vpraví voda se stlačeným oxidem uhličitým. Pak už vědci mohou spokojeně sledovat průběh proměny.
Naději pro budoucnost dává i výzkum dalšího vědce z Kolumbijské univerzity, Klause Lacknera. Ten v současnosti pracuje na projektu umělých stromů, které by podobně jako stromy opravdové dokázaly lapat CO2 přímo ze vzduchu.

Emise vzrůstají, teplota také
Společnosti, které mají změny klimatu z velké části na svědomí, se často zaklínají svým zcela novým a moderním ekologickým přístupem k dané problematice. Jenže obvykle to bývají prázdná slova, vycházející z úst vemlouvavých PR specialistů, a ve skutečnosti „skutek utek“. Často se například hovoří o možnosti uskladnění oxidu uhličitého pod povrchem Země. Ovšem vybudování takových gigantických nádrží na CO2 by bylo natolik nákladné, že je v současnosti téměř nerealizovatelné. Navíc není vyloučeno, že by někdy v budoucnu mohl z těchto nádrží plyn začít unikat.
Podle slov Bena Santera, odborníka na změny klimatu z Národní laboratoře Lawrence Livermora, je růst celosvětových emisí za hranicí nejhorších odhadů Mezivládního panelu pro změnu klimatu, zveřejněného před dvěma lety. Podle něj by teploty měly vzrůst o 2,4–6,3 stupňů Celsia.
„Při současném trendu bude extrémně těžké stabilizovat množství CO2 na 450 ppm (počet částic CO2 v milionu částic atmosféry). A bude náročné trvale udržet i 550 ppm,“  říká Joseph Canadell z vědeckého sdružení Global Carbon Project. Nyní se koncentrace CO2 pohybuje kolem 380 ppm. 

Kde se bere oxid uhličitý?
Oxid uhličitý, což je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, jenž může mít jen při vyšších koncentracích slabě nakyslou chuť, se největší měrou podílí na vzniku skleníkového efektu. Jeho nárůst v ovzduší, hlavní důvod klimatických změn, je způsoben zejména spalováním fosilních paliv a úbytkem lesů. Naštěstí zatím nejvýkonnější ekosystém poutající vzdušný oxid uhličitý – mořský fytoplankton – není dosud příliš narušen.
Velké množství oxidu uhličitého je také rozpuštěno ve světových mořích a oceánech, které tak regulují jeho množství v atmosféře. Pozvolný nárůst globální teploty však negativně ovlivňuje rozpustnost CO2 v mořské vodě a pozitivní zpětnou vazbou se tak dostává zpět do vzduchu další dodatečné množství tohoto skleníkového plynu.
Není bez zajímavosti, že oxid uhličitý je v naší sluneční soustavě celkem populární, například planeta Mars si jej natolik oblíbila, že tento plyn tvoří 96 % její atmosféry.

Rubriky:  Technologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Botanici vyvinuli kybernetickou rostlinu, která se otáčí za světlem

Botanici vyvinuli kybernetickou...

Přestože rostliny nedisponují nervovou soustavou jako živočichové,...
Nové obličejové masky amerického letectva ochrání i před radioaktivitou

Nové obličejové masky amerického...

Před několika dny dokončilo americké vojenské letectvo testování obličejové...
Jordánsko má účinný systém na nedostatek energie a vody

Jordánsko má účinný systém na...

Jordánsko se v posledních letech potýká s nedostatkem vody a energie....
Livall RS1: Chytrá ochrana hlavy

Livall RS1: Chytrá ochrana hlavy

Letos to bude vůbec poprvé, co budou lyžaři moci otestovat chytrou...
Výkonnější baterie pro hybridy a mobilní telefony

Výkonnější baterie pro hybridy a...

Revoluční baterie budou mít větší kapacitu i bezpečnost. To znamená, že...
Český vědec získal stomilionový grant na vývoj speciálních povrchů z nanostruktur

Český vědec získal stomilionový...

Česká republika patří ve vývoji moderních technologií ke světové špičce. Důkazem je...
V Praze se objeví do roku 2020 městské sdílení elektromobilů, tzv. e-carsharing

V Praze se objeví do roku 2020...

Téma elektromobilů patří k nejdiskutovanějším v současnosti. Ano Česká republika...
Se zalesňováním zdevastovaných oblastí pomohou drony

Se zalesňováním zdevastovaných...

Že drony nemusí nutně sloužit jen ke sledování lidí a bezduché zábavě už...
Elektrické létající taxi od Audi a Airbusu

Elektrické létající taxi od Audi...

Během Amsterdam Drone Week představily společnosti Airbus a Audi plně funkční model...
Dočkáme se dálkového odečtu spotřeby vody a tepla?

Dočkáme se dálkového odečtu...

Ještě před několika lety bylo při odečtu spotřeby vody či tepla jediným řešením...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Z aténských školních lavic: Ministerstvo školství chtěl zřídit už filozof Platón

Z aténských školních lavic:...

Stát se do výuky neplete, jenom dohlíží na její průběh. Každý rodič zodpovídá za...
George Michael: Ten fešák s pilotkami a jemným hlasem

George Michael: Ten fešák...

Sexsymbol, ikona, filantrop a potížista. Mnoho přízvisek spojuje jedno...
Překvapivý objev: Lidská historie je o 100 000 let delší!

Překvapivý objev: Lidská historie...

Evoluce člověka připomíná stydlivou lesní vílu. Občas se letmo ukáže,...
Mohl existovat na Venuši život?  

Mohl existovat na Venuši život?  

Venuše, druhá planeta sluneční soustavy, je nazývána „zlým“...
Tragédie Ludvíka Jagellonského: Nedokázal se vzepřít pyšným Uhrům

Tragédie Ludvíka Jagellonského:...

V Ludvíku Jagellonském by se v tu chvíli krve nedořezal. Je počátek roku...
Meteorické roje nás provázejí celý rok!

Meteorické roje nás provázejí...

Jako první se na začátku ledna objevují Kvadrantidy, po nich...
Nemilosrdné bitvy o „slaný“ míč: Podvodní ragby hrají i Češi!

Nemilosrdné bitvy o „slaný“ míč:...

Vážným uchazečem o titul nejpodivnějšího sportu je podvodní ragby. Vzniklo před...
Tragédie íránského Airbusu: Americká raketa připravila o život 290 lidí

Tragédie íránského Airbusu:...

Je neděle 3. července 1988. Na letišti v íránském Bandar Abbásu...
Je chytřejší pes, nebo kočka?

Je chytřejší pes, nebo kočka?

Kočky a psi představují dva nejoblíbenější domácí mazlíčky u nás i ve...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.