Domů     Příroda
V afrických horách byl objeven další druh savce
21.stoleti 5.2.2009

Pohoří Unzungwa, které se táhne od jižní Keni až do Tanzánie, patří k nejméně prozkoumaným oblastem světa. Každá další výprava vědců do této oblasti proto přináší mnohá zajímavá překvapení. V roce 2004 zde došlo k objevu neznámého druhu opice mangabeje horského zvaného také kipunži a v nedávné době odtud přišlo pro vědce další překvapení – nový druh podivného savce z řádu bércounů.
Pohoří Unzungwa, které se táhne od jižní Keni až do Tanzánie, patří k nejméně prozkoumaným oblastem světa. Každá další výprava vědců do této oblasti proto přináší mnohá zajímavá překvapení. V roce 2004 zde došlo k objevu neznámého druhu opice mangabeje horského zvaného také kipunži a v nedávné době odtud přišlo pro vědce další překvapení - nový druh podivného savce z řádu bércounů.

Savci z řádu bércounů (Macroscelidea), kteří se vyskytují pouze v Africe, jsou pro biology velmi atraktivní skupinou. Asi ale pouze pro biology, protože běžný návštěvník zoologické zahrady si jich většinou stěží všimne. Jsou většinou malá zvířátka velkosti myši, která na první pohled připomínají přerostlé rejsky. Podle jejich nápadně protaženého čumáku jim také Angličané říkají „sloní rejsci“ („elephant shrews“). A proč jsou vlastně tato nenápadná zvířátka pro biology takovým lákadlem? Vědce totiž lákají nerozřešené otázky a okolo bércounů je jich celá řada. Nejzáhadnější je na nich jejich původ a tedy také příbuzenské vztahy s ostatními savci. Některými znaky skutečně připomínají hmyzožravce, mezi které patří právě rejsci. Řada znaků  jakoby je ale řadila i do blízkosti tak nepodobných skupin, jako jsou sloni, kapustňáci či afričtí hrabáči. Podle molekulárních znaků jsou zase nejvíce podobní zajícům a také kopytníkům. Na tak malá zvířata je tedy záhad skutečně dost. Aby jim ale nebyl konec – o životě druhů z této skupiny toho skutečně moc nevíme. Překvapení čekalo i na biology, kteří zkoumali pralesy v oblasti Ndunlulu v africké Tanzánii. Po 126 letech zde totiž objevili nový druh bércouna, který je navíc mezi svými příbuznými učiněným obrem. Toto zvíře, jehož tělo je pokryto šedými a červenými chlupy, váží téměř tři čtvrtě kilogramu a je tak o celou čtvrtinu větší, než největší doposud známý bércoun. Francesco Rovero, z Přídodovědeckého muzea v italském Tridentu, který nový druh popsal jako Rhynchociaon udzungwensis, neskrývá své nadšení: Je to jeden z nejvíce vzrušujících objevů mé kariéry. Od chvíle, kdy jsem spatřil zvíře na fotografii, jsem tušil, že se bude jednat o nový druh. Rovero nám tedy prozradil, jak k objevu došlo. Zvířata byla nejprve vyfotografována nastraženým fotoaparátem a teprve později byla skutečně odchycena v přírodě a podrobena detailnímu zkoumání. A nový druh byl na světě!

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz