Domů     Medicína
Lidé přišli do Ameriky jen ve dvou skupinách
21.stoleti 4.2.2009

Když v rove 1492 doplul Kryštof Kolumbus k americkým břehům, byly oba americké subkontinenty již dávno obydleny lidmi. Kulturní rozdíly mezi americkými domorodci byly však obrovské – na jedné straně zde žili primitivní Šošoni, na druhé známe ale i rozvinuté civilizace Mayů, Aztéků a Inků. Poslední výzkumy biologů ale ukazují, že počet původních skupin, v nichž první lidé do Ameriky přišli, byl ve skutečnosti velmi malý. Když v rove 1492 doplul Kryštof Kolumbus k americkým břehům, byly oba americké subkontinenty již dávno obydleny lidmi. Kulturní rozdíly mezi americkými domorodci byly však obrovské – na jedné straně zde žili  primitivní Šošoni, na druhé známe ale i rozvinuté civilizace Mayů, Aztéků a Inků. Poslední výzkumy biologů ale ukazují, že počet původních skupin, v nichž první lidé do Ameriky přišli, byl ve skutečnosti velmi malý. Jak Severní, tak Jižní Amerika je pro člověka skutečně „Nový svět“. Evropany byla objevena hned několikrát, naposledy v patnáctém století. Ale ani „původní“ obyvatelé Ameriky zde vlastně nežili příliš dlouho, alespoň ne z hlediska antropologů, kteří jsou zvyklí pohybovat se na časových škálách, kde tisíc let není příliš velké číslo. Podle archeologických nálezů, které mají vědci do dnešní doby k dispozici, přišli první lidé do Ameriky v období takzvaného „posledního glaciálního maxima“, tedy v době před  15  000 – 17 000 lety. Nejstarší „paleoindiáni“, jak nejstarším obyvatelům Ameriky také přezdívá, přešli z Asie po zamrzlé Beringově úžině a velmi brzy se rozšířili po celém Severní i Jižní Americe. Obrovská jazyková a kulturní diverzita původních obyvatel obou Amerik však jakoby naznačovala, že první obyvatelé neosídlili Ameriku najednou, ale přišli v několika skupinách. Jak ale podobnou věc zjistit? Archeologové již dávno pochopili, že když jim chybí  nezvratné hmotné důkazy, vyplatí se jim obrátit se na biology.  Ke slovu se pak dostanou nejčastěji biologové molekulární, kteří se ve svých laboratořích dokáží podívat do samotného nitra buněk. Tým biologů z univerzity v italské Pavii se proto zaměřil na zkoumání genetické výbavy drobounkých buněčných organel –  mitochondrií. Mitochondrie nejsou součástí buněčného jádra a mohou se proto dědit pouze s celou mateřskou buňkou – vajíčkem. Všechny mitochondrie se tedy mohou přenášet pouze po ženské linii, což vědcům v mnohém usnadňuje interpretaci jejich výsledků. V širokém spektru vzorků však  Italové odhalili pouze dvě tzv. haploskupiny, tedy typy mitochondriální DNA, kterou sdílejí všichni potomkové jednoho předka. Zdá se tedy, že věc je jasná – předky všech původních obyvatel Ameriky byli pouhé dvě skupiny lidí. Zatímco první z haplotypů (označovaný ve vědeckém jazyce jako D4h3) se rozšířil po celé Americe,  druhý (X2a) zůstal omezen pouze na Ameriku Severní. Za obrovskou kulturní diverzitou původních obyvatel Ameriky tedy zcela jistě nestojí genetický, ale kulturní přenos.

reklama
Související články
Poznat člověka s poruchou osobnosti, tak zvaného psychopata, může být při prvním setkání obtížné. Je totiž zpravidla dobrým manipulátorem a může působit až altruisticky. Ve skutečnosti však druhé využívá ve vlastní prospěch, protože mu chybí empatie a pocit viny. Může se empatii naučit? Empatií se rozumí schopnost porozumět a vcítit se do toho, co prožívá […]
Pro degeneraci části mozku, která vede k poruše pohyblivosti zvané Parkinsonova choroba, medicína stále ještě nemá přesné vysvětlení. Navíc příčin, které ji dokážou vyvolat, je více než se čekalo. Novým podezřelým se staly nanočástice plastu, které se do mozku dostávají s krví. Plasty jsou ve své nejzáludnější podobě nanočástic všudypřítomné. Předpona nano znamená, že jde […]
S ADHD neboli poruchou pozornosti s hyperaktivitou je spojována roztržitost a impulzivita. Ačkoliv dnešní společnost vnímá tyto rysy negativně, je možné, že v minulosti představovaly pro naše předchůdce výhodu, která jim pomáhala přežít. Zlepšovala jejich taktiku při hledání potravy. To jsou závěry, ke kterým dospěli odborníci v čele s Davidem Barackem, neurovědcem z Pensylvánské univerzity, […]
Proslaví ji nález sochy býčka, po které také získá svůj název. Vyjma cenných artefaktů však jeskyně láká i na dávný masakr, jehož pravá podstata stále nebyla přesvědčivě objasněna. Začneme ale od začátku. Podle odborníků patří Býčí skála, ležící v Moravském krasu, k nejvýznamnějším speleoarcheologickým lokalitám ve střední Evropě. Nejenže se zde uskutečnil první paleolitický výzkum […]
Netradiční tvar dělohy může být příčinou neplodnosti, samovolných potratů nebo komplikovaného početí. Lékaři upozorňují, že na tento důvod neplodnosti se často nemyslí a vyšetření, která umí vady dělohy odhalit, se opomíjí. Jiný než klasický tvar dělohy mají podle specialistů na reprodukci v Česku stovky žen. „Děloha se skládá z děložního hrdla a děložního těla a podobá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz