Domů     Medicína
Lidé přišli do Ameriky jen ve dvou skupinách
21.stoleti
od 21.stoleti 4.2.2009

Když v rove 1492 doplul Kryštof Kolumbus k americkým břehům, byly oba americké subkontinenty již dávno obydleny lidmi. Kulturní rozdíly mezi americkými domorodci byly však obrovské – na jedné straně zde žili primitivní Šošoni, na druhé známe ale i rozvinuté civilizace Mayů, Aztéků a Inků. Poslední výzkumy biologů ale ukazují, že počet původních skupin, v nichž první lidé do Ameriky přišli, byl ve skutečnosti velmi malý. Když v rove 1492 doplul Kryštof Kolumbus k americkým břehům, byly oba americké subkontinenty již dávno obydleny lidmi. Kulturní rozdíly mezi americkými domorodci byly však obrovské – na jedné straně zde žili  primitivní Šošoni, na druhé známe ale i rozvinuté civilizace Mayů, Aztéků a Inků. Poslední výzkumy biologů ale ukazují, že počet původních skupin, v nichž první lidé do Ameriky přišli, byl ve skutečnosti velmi malý. Jak Severní, tak Jižní Amerika je pro člověka skutečně „Nový svět“. Evropany byla objevena hned několikrát, naposledy v patnáctém století. Ale ani „původní“ obyvatelé Ameriky zde vlastně nežili příliš dlouho, alespoň ne z hlediska antropologů, kteří jsou zvyklí pohybovat se na časových škálách, kde tisíc let není příliš velké číslo. Podle archeologických nálezů, které mají vědci do dnešní doby k dispozici, přišli první lidé do Ameriky v období takzvaného „posledního glaciálního maxima“, tedy v době před  15  000 – 17 000 lety. Nejstarší „paleoindiáni“, jak nejstarším obyvatelům Ameriky také přezdívá, přešli z Asie po zamrzlé Beringově úžině a velmi brzy se rozšířili po celém Severní i Jižní Americe. Obrovská jazyková a kulturní diverzita původních obyvatel obou Amerik však jakoby naznačovala, že první obyvatelé neosídlili Ameriku najednou, ale přišli v několika skupinách. Jak ale podobnou věc zjistit? Archeologové již dávno pochopili, že když jim chybí  nezvratné hmotné důkazy, vyplatí se jim obrátit se na biology.  Ke slovu se pak dostanou nejčastěji biologové molekulární, kteří se ve svých laboratořích dokáží podívat do samotného nitra buněk. Tým biologů z univerzity v italské Pavii se proto zaměřil na zkoumání genetické výbavy drobounkých buněčných organel –  mitochondrií. Mitochondrie nejsou součástí buněčného jádra a mohou se proto dědit pouze s celou mateřskou buňkou – vajíčkem. Všechny mitochondrie se tedy mohou přenášet pouze po ženské linii, což vědcům v mnohém usnadňuje interpretaci jejich výsledků. V širokém spektru vzorků však  Italové odhalili pouze dvě tzv. haploskupiny, tedy typy mitochondriální DNA, kterou sdílejí všichni potomkové jednoho předka. Zdá se tedy, že věc je jasná – předky všech původních obyvatel Ameriky byli pouhé dvě skupiny lidí. Zatímco první z haplotypů (označovaný ve vědeckém jazyce jako D4h3) se rozšířil po celé Americe,  druhý (X2a) zůstal omezen pouze na Ameriku Severní. Za obrovskou kulturní diverzitou původních obyvatel Ameriky tedy zcela jistě nestojí genetický, ale kulturní přenos.

reklama
Související články
Nejprve je dobré si říci, co to vlastně je barefoot obutí. Tyto boty mají simulovat chůzi naboso, odtud také anglický výraz barefoot (bosá noha). Jejich základními vlastnostmi jsou – dostatečný prostor pro chodidlo a prsty, tenká, měkká a flexibilní podrážka, která umožňuje vnímat povrch, po kterém chodíme a nulový drop, neboli pata i špička v […]
Pro mnoho lidí je Alopecia areata přechodným problémem, při němž se malá místa vypadávání vlasů spontánně zotaví během několika měsíců. Pro ostatní je ale realita poněkud jiná. Z jedné italské studie vyplynulo, že jedna třetina pacientů se ztrátou vlasů na hlavě o 25 až 50 % měla při dlouhodobém sledování stále aktivní skvrnité onemocnění, přičemž […]
Telemedicínská konference LIFMAT 2022 v Praze představila revoluční novinky z oblasti umělé inteligence a moderních technologií ve zdravotnictví. Její součástí byla i interaktivní výstava. Cílem konference bylo ukázat, že telemedicína je efektivní způsob, jak zjistit více o svém zdraví. Předváděné technologie umí například odhalit diabetes ze scanu oka nebo melanom kůže přes fotoaparát a aplikaci […]
Není sporu o tom, že správně provozovaný sport prospívá jak naší tělesné schránce, tak i naší psychice. Ale má na naše tělo nějaký vliv čas, který si ke cvičení zvolíme? Odpověď na tuto otázku se jala hledat zbrusu nová studie vědců ze Skidnore College v New Yorku. A nutno podotknout, že dospěla k poměrně zajímavým […]
Častěji nemocné děti – Již dlouhou dobu panuje přesvědčení o tom, že děti narozené z umělého oplodnění bývají častěji nemocné, nebo že dokonce více trpí alergiemi a mají potíže s imunitou. Toto tvrzení nebylo nikdy žádnou studií potvrzeno, a řadí se tak mezi pouhé mýty. Obecně embryologové vybírají při metodách asistované reprodukce ta nejsilnější embrya […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz