Domů     Příroda
V afrických horách byl objeven další druh savce
21.stoleti 5.2.2009

Pohoří Unzungwa, které se táhne od jižní Keni až do Tanzánie, patří k nejméně prozkoumaným oblastem světa. Každá další výprava vědců do této oblasti proto přináší mnohá zajímavá překvapení. V roce 2004 zde došlo k objevu neznámého druhu opice mangabeje horského zvaného také kipunži a v nedávné době odtud přišlo pro vědce další překvapení – nový druh podivného savce z řádu bércounů.
Pohoří Unzungwa, které se táhne od jižní Keni až do Tanzánie, patří k nejméně prozkoumaným oblastem světa. Každá další výprava vědců do této oblasti proto přináší mnohá zajímavá překvapení. V roce 2004 zde došlo k objevu neznámého druhu opice mangabeje horského zvaného také kipunži a v nedávné době odtud přišlo pro vědce další překvapení - nový druh podivného savce z řádu bércounů.

Savci z řádu bércounů (Macroscelidea), kteří se vyskytují pouze v Africe, jsou pro biology velmi atraktivní skupinou. Asi ale pouze pro biology, protože běžný návštěvník zoologické zahrady si jich většinou stěží všimne. Jsou většinou malá zvířátka velkosti myši, která na první pohled připomínají přerostlé rejsky. Podle jejich nápadně protaženého čumáku jim také Angličané říkají „sloní rejsci“ („elephant shrews“). A proč jsou vlastně tato nenápadná zvířátka pro biology takovým lákadlem? Vědce totiž lákají nerozřešené otázky a okolo bércounů je jich celá řada. Nejzáhadnější je na nich jejich původ a tedy také příbuzenské vztahy s ostatními savci. Některými znaky skutečně připomínají hmyzožravce, mezi které patří právě rejsci. Řada znaků  jakoby je ale řadila i do blízkosti tak nepodobných skupin, jako jsou sloni, kapustňáci či afričtí hrabáči. Podle molekulárních znaků jsou zase nejvíce podobní zajícům a také kopytníkům. Na tak malá zvířata je tedy záhad skutečně dost. Aby jim ale nebyl konec – o životě druhů z této skupiny toho skutečně moc nevíme. Překvapení čekalo i na biology, kteří zkoumali pralesy v oblasti Ndunlulu v africké Tanzánii. Po 126 letech zde totiž objevili nový druh bércouna, který je navíc mezi svými příbuznými učiněným obrem. Toto zvíře, jehož tělo je pokryto šedými a červenými chlupy, váží téměř tři čtvrtě kilogramu a je tak o celou čtvrtinu větší, než největší doposud známý bércoun. Francesco Rovero, z Přídodovědeckého muzea v italském Tridentu, který nový druh popsal jako Rhynchociaon udzungwensis, neskrývá své nadšení: Je to jeden z nejvíce vzrušujících objevů mé kariéry. Od chvíle, kdy jsem spatřil zvíře na fotografii, jsem tušil, že se bude jednat o nový druh. Rovero nám tedy prozradil, jak k objevu došlo. Zvířata byla nejprve vyfotografována nastraženým fotoaparátem a teprve později byla skutečně odchycena v přírodě a podrobena detailnímu zkoumání. A nový druh byl na světě!

Související články
Šimpanzi bonobo mají pověst mírumilovného druhu, který se snaží konfliktům co nejvíce vyhýbat, a když už k nim dojde, řeší je sexem. Závěry nové studie však ukazují, že bonobové moc dobře vědí, co to je agresivita, a že se v tomto ohledu mnohdy chovají hůře než jejich bratranci šimpanzi učenliví. Na počátku 20. století si […]
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Nové výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle čerstvé studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Nejlepší přítel člověka? Pes, chtělo by se říct. Ale existují živočichové, které mají náš druh ještě raději než čtyřnozí chlupáči. Takovým je třeba veš… Na naší evoluční cestě od prvních primátů podobným opicím přes australopitheky až po moderní lidi s s vysoce vyspělým mozkem nám dělal společnost mimořádně věrný společník: Pediculus humanus, jinak známý jako […]
Většina lidí je zvyklá žít v nízkých nadmořských výškách, kde je dostatek kyslíku, naopak při pobytu ve vysokých horách pak může mít potíže s dýcháním. Čelí tak zvané výškové nemoci, která se projevuje nevolností, zmateností a otoky plic a mozku. Existují ovšem dvě populace, které jsou zvyklé a plně adaptované na život ve výškách nad […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz