Domů     Příroda
Jak to vlastně bylo s biblickou potopou?
21.stoleti
od 21.stoleti 2.2.2009

V první První knize Mojžíšově, kterou zná celý svět pod pořečtěným názvem Genesis, se popisuje obrovská katastrofa – zaplavení celé souše mořskými vodami. Lidstvo a s ním i vše živé přežilo jen díky Noemovi a jeho arše. Vědci však předpokládají, že i na tomto šprochu je trocha pravdy a že tento příběh odráží skutečnou událost. Jak ale vidí celou záležitost dnes?V první První knize Mojžíšově, kterou zná celý svět pod pořečtěným názvem Genesis, se popisuje obrovská katastrofa – zaplavení celé souše mořskými vodami. Lidstvo a s ním i vše živé přežilo jen díky Noemovi a   jeho arše. Vědci však předpokládají, že i na tomto šprochu je trocha pravdy a že tento příběh odráží skutečnou událost. Jak ale vidí celou záležitost dnes?

Vědci mají už dlouho dobu podezření, že biblický příběh odráží jednu zcela konkrétní historickou událost – totiž vznik dnešního Černého moře. Tato vodní plocha je skutečně zvláštní. Je totiž stejně jako její větší „sourozenec“, Středozemní moře, celá obehnána pevninou.  Ještě před 10 000 lety ale Černé moře vůbec žádným mořem nebylo – myslíme-li alespoň pod pojmem moře něco, z čeho se nedá pít. Ano, Černé moře, stejně jako jeho „apendix“ na severu, moře Azovské, byly z geologického hlediska ještě poměrně nedávno obrovskými sladkovodními jezery. Na moře je změnil konec doby ledové. Okolo roku 8 000 př. n. l. začal v Severní Americe utávat obrovský Laurentinský ledovec, který pokrýval plochu tohoto kontinentu až do úrovně dnešního New Yorku. Voda, která byla uskladněna v ledovci začala zvedat hladinu oceánů, které pak zaplavily řadu nízko položených území. Na obecné podobě tohoto scénáře se vědci shodnou, o detailech se však vedou spory už od počátku  devadesátých let minulého století.  V té době totiž přišli vědci z americké Columbia University Bill Ryan a Walter Pitman velmi odvážnou teorií. Podle jejich výpočtů měla být před 10 000 lety hladina Černého moře o celých 80 metrů níže, než je dnes. Prudké zaplavení okolí bývalého jezera podle nich nedalo jen příčinu pro vznik legendy o potopě, která se později dostala i do biblických spisů, ale způsobilo i mohutný pohyb obyvatelstva. Díky tomuto přesídlení obyvatelstva se ale stalo něco zásadního: Přesídlenci z asijských území se vydali směrem do Evropy, kam přinesli řadu technických vymožeností, o nichž neměli „primitivní“ evropští lovci dosud ani potuchy – hlavně zemědělství a hrnčířské umění. Výzkumy, které nedávno prováděli američtí a rumunští vědci v deltě největšího přítoku Černého moře, Dunaje,  však tuto představu zpochybňují či přinejmenším poupravují. V čem je tedy leží jádro pudla? Hlavním zdrojem nejistot ohledně rychlosti naplňování Černého moře slanou vodou spočívá v tom, že je velmi složité zjistit, na jaké úrovni se mořská hladina pohybovala dříve. Nechme hovořit Liviu Giosana, jednoho z členů výzkumného týmu: Nelze mluvit o záplavách, pokud nevíme přesně, na jaké úrovni se pohybovala hladina jak v Černém, tak ve Středozemním moři. Úroveň mořské hladiny je jako Svatý Grál. Giosan a jeho kolegové provedli v dunajské deltě řadu vrtů a k jejich datování použili mimo jiné i radiouhlíkovou metodu. Podle jejich závěrů je třeba dřívější výsledky značně poopravit. Hladina moře nebyla v době potopy o 80, ale pouze o 30 metrů níže.   Vraťme však slovo Liviu Giosanovi: I takové zvýšení mořské hladiny by však mohlo mít dalekosáhlé důsledky. Například zaplavení celé dunajské delty a také 2 000 km2 dobré zemědělské půdy. 

Předchozí článek
reklama
Související články
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
Členovci, ke kterým patři pavouci, stonožky či krabi, dokáží regenerovat části těla, což jim umožňuje uniknout predátorům, kteří se do nich zakousli. Dlouho se však předpokládalo, že mořští pavouci, vzdálení příbuzní těch suchozemských, tuto schopnost nemají. Nejnovější výzkum to ale vyvrátil! Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz