Domů     Příroda
Půdní bakterie tvoří počasí!
21.stoleti 21.1.2009

Bakterie patří k nejmenším organismům, jaké lze v přírodě potkat. Přesto jsou pro život na naší planetě klíčové – většina funkcí biosféry by bez jejich intervence prostě nebyla možná. Švédští vědci nyní přišli na další ze způsobů, kterým bakterie přispívají k vyvažování celoplanetárních vztahů. Bakterie patří k nejmenším organismům, jaké lze v přírodě potkat. Přesto jsou pro život na naší planetě klíčové – většina funkcí biosféry by bez jejich intervence prostě nebyla možná. Švédští vědci nyní přišli na další ze způsobů, kterým bakterie přispívají k vyvažování celoplanetárních vztahů. Co se skrývá za zvláštními názvy jako jsou surfaktanty či tenzidy? Obě slova mají shodný význam – označují látky, které napomáhají snižovat povrchové napětí kapalin. Tyto látky používáme i my lidé – jsou běžnou součástí rozpouštědel a mycích prostředků, jako jsou saponáty nebo obyčejné mýdlo. Látky stejné povahy používají také bakterie, které si jimi napomáhají  při transportu živin skrz buněčnou membránu. Podle Babary Nozierové z Stockhholm University užívají bakterie dokonce úplně nejúčinnější verzi surfaktantu, jakou živá příroda zná. Tyto látky však mohou mít ještě jeden významný účinek. Když se dostanou do vyšších pater atmosféry, napomáhají vodním parám ke srážení a vracejí je zpět na zem v podobě deště. Vědci dokonce spekulují o tom, že schopnost povzbudit mraky k činnosti se u bakterií nevyvinula náhodně. Stejně jako jakékoliv jiné organismy potřebují pro své přežití vodu a schopnost objednat si ji rovnou z mraků by se jim tedy po čertech hodila.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz