Světem tiše obchází zákeřné strašidlo. Velice si oblíbilo zejména zimní čas, kdy se rapidně zvyšuje počet uklouznutí, nekontrolovaných pádů – a pak i různých zlomenin. Tak se bolestivě projevuje osteoporóza, která se dnes už stává civilizační chorobou.
Znáte pohádku „O perníkové chaloupce“, kde alotria tropí hrbatá čarodějnice? Opírá se o hůl, aby se skloněná belhala s hlavou předkloněnou jako divný pták. Nějak tak se na lidské postavě projevuje nejvyšší stadium postižení osteoporózou. Samozřejmě si nemůžeme představovat, že se kolem nás pohybuje 800 000 čarodějnic a zlých pohádkových dědků. Přesto toto číslo souhlasí – alespoň pokud jde o množství lidí, které v ČR sužuje uvedené onemocnění.
„V České republice trpí každá třetí žena a každý pátý muž starší padesáti let osteoporózou v takovém stupni, že i při nepřiměřeně malém úrazu hrozí riziko zlomenin,“ upřesnil pro 21. STOLETÍ prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc., vedoucí lékař osteologického centra III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Stáří nás zmenšuje
Od narození do tří let se vytvoří 30 % kostní hmoty. V průběhu puberty se formuje 45 % dospělé kosti. Pokud si tehdy tělo vytvoří dobrou kostní hmotu, čerpá z ní i ve stáří. Víte, že každému z nás se za život obnoví v těle všechny kosti – dokonce několikrát? Organismus je na vstřebávání potřebného vápníku a tvoření kostí nejlépe vybaven do 35 let. V časovém intervalu 35–40 roků se výstavba a odbourávání kostí dostává do rovnováhy. Mezi čtyřicítkou a sedmdesátkou zdravý člověk ztratí až třetinu kostní hmoty. Postupně se zmenšuje postava. Osteoporóza potichoučku ukusuje kostní hmotu; jejíž chemické složení se ovšem nemění. Tak se kosti lámou i při malých nárazech či pádech, u některých žen dokonce stačí i prudké kýchnutí!
Není to pouze postižení žen
Jsou to právě ženy po menopauze (přechodu, tj. obvykle mezi cca 50–60 roky), na které si osteoporóza (tzv. postmenopauzální) zasedla nejvíce. V uvedené věkové skupině je rozvoj nemoci až čtyřikrát větší než u mužů. Proč? Ve vaječnících rychle klesá produkce ženských hormonů (estrogenů), které brání nadměrné aktivaci kostních buněk, zajišťujících odstraňování starší kostní hmoty. Ženy jí mají (ve vztahu ke svalové hmotě) díky estrogenům od puberty až do menopauzy více než muži, protože je zásobárnou vápníku pro potomstvo. Po přechodu se proto nadbytečný vápník a s ním i organická složka kosti ztrácejí. Přitom bělošské a asijské ženy mají sklon ke slabší kostře.
Ovšem osteoporózu nelze považovat za chronickou chorobu typicky ženskou. Také muže ve stáří postihuje tzv. andropauza, která má hormonální původ. Tady je viníkem úbytku kostní hmoty nedostatek fyzické aktivity, ale i nemoci jater a ledvin, užívání glukokortikoidů a snížení produkce pohlavních hormonů (zejména testosteronu). Hustota kostí je u mužů větší než u žen. Ve věku 75–80 let se však rozdíly mezi pohlavími téměř vyrovnávají.
Na štíru s prevencí jsou však už mnozí mladší adepti pozdějšího postižení. To potvrdil i prof. Jan Štěpán: „Když dnes měříme množství kostní hmoty mladých mužů, většinou mají hodnoty přinejmenším podprůměrné. Jedná se převážně o lidi, kteří celý život sedí za volantem anebo u počítače.“
Jak hlásí příchod?
Záludná osteoporóza si mnohdy na varovné příznaky nepotrpí – nejraději oběť zaskočí bolestivou zlomeninou. Jen někdy dává předem vědět necharakteristickými bolestmi zad, obvykle v dolní části hrudní páteře při dlouhém stání. Bolesti se stupňují při pohybech do strany. Jindy je to chybné držení krční páteře s hlavou vysunutou dopředu. Klasickým příznakem bývá postupná ztráta tělesné výšky, kterou zprvu provází sotva znatelný vývoj tzv. kulatých zad. Rentgenové vyšetření zubů může odkrýt časné stadium osteoporózy zjištěním řídnutí kosti dolní čelisti.
Osteoporóza postihuje hlavně páteř a kost stehenní, zvláště její krček. Typická je i zlomenina předloktí. Podobně postižený by měl absolvovat vyšetření, zda nemá osteoporózu. Většinou se provádí biochemickým vyšetřením krve a moči. Množství kostní hmoty se měří v nejvíce ohrožených místech (bederní páteř, kyčel, někdy celé tělo) kostním denzitometrem, který užívá dvě energie neškodného rentgenového záření.
Nemoc se často dědí
Prof. Jan Štěpán upřesňuje: „To, kolik kostní hmoty máme, je ze tří čtvrtin vysvětlitelné geneticky. Byla odhalena řada genů, které v některých rodinách odpovídají za vyšší množství kostní hmoty, jindy naopak za osteoporózu. Nejde však jen o jediný gen. Mechanická odolnost kostí je nezbytná pro zachování života, a je proto zajištěna mnoha geny, které se mohou vzájemně zastupovat.“
Geneticky je ostatně zajištěno, nejen kolik kostní hmoty se vytvoří v dětství a dospívání, ale i jaký tvar a rozměry má kost, jak rychle ubývá po přechodu u žen, kolik hormonů se tvoří a jaké jsou receptory pro tyto hormony. Geneticky jsou podmíněny také receptory pro vitamin D, a tedy vstřebávání vápníku.“
Lze osteoporózu vyléčit?
Způsob léčení úzce souvisí s věkem pacienta, pohlavím a přítomností rizikových faktorů. Používané léčebné látky se dělí na ty, které tlumí odbourávání kostní tkáně, a na léky, které přispívají k tvorbě tkáně nové.
Vápník a vitamin D, tedy forma D3 (cholekalciferol), je důležitý pro vstřebávání vápníku ve střevech. Cholekalciferol dokáže tělo samo vytvářet v kůži. Stačí 15 minut na slunci, aby se v těle zvýšila tvorba vitaminu D, nezbytného pro vývoj kostí.
Preparáty biosfosfonáty (?) ovlivňují aktivitu buněk, které se účastní na odbourávání kostní tkáně. Pomáhají i ženské pohlavní hormony, které působí pozitivně jak na tvorbu nové kostní tkáně, tak na snížení jejího odbourávání.
Jednou z příčin osteoporózy u mužů bývá hypogonadismus – nedostatečná tvorba pohlavních hormonů. Zde se užívá testosteron (mužský pohlavní hormon). Nyní se testují specifické protilátky, jejichž molekuly se velmi podobají protilátkám, které vytvářejí sebeobranu lidského těla.
Každých třicet minut utrpí jeden obyvatel ČR osteoporotickou frakturu. Ovšem 20 % z tohoto počtu do jednoho roku umírá vinou zdravotních následků úrazu (např. zápal plic z proleženin). Z těch, kdo přežijí, jich polovinu do konce života sužuje nějaké postižení.
Není to varovným mementem? Přitom nejlepší sezonou je pro osteoporózu právě zima.
Více se dozvíte:
J. Payer, J. Rovenský, Z. Killinger: Lexikon osteoporózy, Slovak Academic Press, 2007
1.M. Vokurka, J. Hugo a kol.: Velký lékařský slovník, MAXDORF, 2005
2.J. Freiwald, S. Kruse: Pohybem proti osteoporóze, Pragma, 2000
3.J. Javůrek: Život s osteoporózou, Grada Publishing, 1998
4.H. Vollmerová, Když člověk přichází do let, Ivo Železný,1997
http://www.osteoporoza.cz/
Osteoporóza se představuje
Název chronického komplexního onemocnění pochází z latinského osteo = kost a porosis = řídký, tedy „řídké“(„porózní“ PORÉZNÍ??) kosti. Osteoporózu za nemoc označila Světová zdravotnická organizace (WHO) teprve v roce 1994. Definovala ji jako systémové onemocnění skeletu (kostry) charakterizované zmenšováním hustoty kostní hmoty a poruchami mikroarchitektury kosti, vedoucími ke zvýšení křehkosti kostí a ke zlomeninám.
Raduje se i smrt
Každoročně v ČR prodělá až 20 000 osob postižených osteoporózou klinicky zjištěnou zlomeninu obratle a 18 000 zlomeninu krčku stehenní kosti. Jiných zlomenin ze stejných důvodů je ještě mnohem více. Podle statistik na některou z komplikací spojených se zlomeninou krčku stehenní kosti u nás umírá do jednoho roku každý pátý pacient ! V EU se na léčbu osteoporotických zlomenin v roce 2005 vydalo 32 mld. Euro, v roce 2050 se předpokládá minimálně dvojnásobek.
Pár rad, jak se vyvarovat osteoporózy
1. S prevencí se začíná už od dětství. Pro vznik jsou kritickými obdobími dospívání, ženská menopauza a obecně stáří.
2. Při prevenci i léčbě sehrávají důležitou roli cvičení a tělesný pohyb (např. plavání, cyklistika).
3. Důležitá je správná životospráva (více v samostatné části).
4. Stavu kostí by měly věnovat zvýšenou pozornost čerstvé i budoucí maminky.
5. Pozor si dejte zejména v zimě, kdy na kluzkém povrchu dochází k častým pádům a následným zlomeninám.
Důležitá je zdravá strava
Jako prevenci proti osteoporóze organismus denně potřebuje získat z potravy 0,5 g vápníku, což dodají dva jogurty či 0,5 l mléka nebo 0,5 kg tvarohu. Onemocnění není možné zjednodušovat jen na nedostatek vápníku ve stravě. V ní ho můžeme mít i nadbytek, a přesto ho tělo nedokáže vstřebat do krve či zabudovat do kostí. Vápník se totiž do střeva mnohem lépe vstřebává, když máme v těle dostatek vitaminu D. Nazývá se „sluneční“, neboť ho dodává slunce. U nás však v nynějších zimním období chybí až u 60 % obyvatel. Vitamin D čeká zejména v mléce, ve vaječných žloutcích, mořských rybách a játrech.
Nedávné výzkumy spojují vitamin C s kvalitnější kostní hmotou a zlepšenou tvorbou kolagenu, což je bílkovina, která zesiluje kosti a pojivovou tkáň vůbec. Pro vstřebávání minerálů je rovněž důležitý zinek, měď a mangan. Přídavek klíčových vitaminů a minerálů, např. křemíku, vitaminu B6 a kyseliny listové, poskytne další ochranu.
Výzkumníci z Taftovy univerzity v Massachusetts nyní uvádějí, že dávka 500 mg vápníku a 17,5 mcg vitaminu D denně dokáže snížit riziko zlomenin u mužů i žen vyššího věku na polovinu.
Šetřeme solí, alkoholem, kofeinem, černým čajem, protože to vše urychluje vylučování vápníku ledvinami do moče. Nezakazuje se mírné pití piva či vína, pomáhají byliny. Ze zeleniny se osvědčuje brokolice, kapusta, křen, česnek. Místo bílého chleba dáme přednost celozrnnému, ovesným vločkám a müsli. Kdo myslí na maso, měl by jíst netučné, vhodné jsou mořské ryby (losos, makrela, ale i sardinky). Cukr, čokoládu, kakao, ořechy si dopřejme výjimečně. U příloh preferujme brambory, rýži, luštěniny, těstoviny, s díky omezujeme knedlíky.
Nejnovější výzkumy dokazují, že nejlépe se v boji s osteoporózou daří lidem s mírnou nadváhou. (Uvádí se vzorec výška – 100 + 5 %. Např. u výšky 160 cm by to znamenalo optimální hmotnost 63 kg.)
