Domů     Příroda
Smečka bílých lvů se vrací do přírody
21.stoleti
od 21.stoleti 19.1.2009

Bílí lvi patří k nejúžasnějším zvířatům, která kdy Země nosila. Domorodci je nazývají Mondoro a věří, že jsou to spirituální bytosti vyššího řádu, které se na Zemi zhmotňují, pouze je-li příroda v ohrožení. Díky lidem se dnes v poslední době objevují nejen ve své původní domovině, jihoafrické oblasti Timbavati, ale i na jiných místech Jižní Afriky.
Bílí lvi patří k nejúžasnějším zvířatům, která kdy Země nosila. Domorodci je nazývají Mondoro a věří, že jsou to spirituální bytosti vyššího řádu, které se na Zemi zhmotňují, pouze je-li příroda v ohrožení. Díky lidem se dnes v poslední době objevují nejen ve své původní domovině, jihoafrické oblasti Timbavati, ale i na jiných místech Jižní Afriky.

Úřady pro ochranu přírody oblasti Timbavati stále povolují sportovní odlov lvů. Zákon však mezi normálními a bílými lvy nerozlišuje. Hrozilo tak, že bílí lvi navždy zmizí ze světa – který „sportovec“ by si nechal takovou trofej ujít! Na záchranu a navrácení těchto majestátních tvorů do divoké přírody byla založena zvláštní organizace s názvem Global White Lion Projection Trust (WLT). V roce 2006 byla do timbavatské přírody vypuštěna první lví smečka a v poslední době byl počet lvů v africké divočině opět rozšířen. Další smečka byla nedávno vypuštěna do volné přírody rezervace Sanbona nedaleko Kapského Města.

Legendární vládcové afrických savan
 Bílí lvi patří mezi raritní přírodní úkazy. Legendy o jejich zjevení kolují mezi jihoafrickými Zului po staletí, první skutečně doložený historický záznam o jejich výskytu pochází až roku 1928. O té doby se jednotliví bílí lvi objevovali v přírodě vzácně v každé dekádě dvacátého století, výjimečně se bílé mládě narodilo i v zajetí (např. v roce 1974 v Alabamě). Moderní historie bílých lvů se začala odvíjet v roce 1975, kdy se v rezervaci Timberland, která je součástí Krugerova národního parku na samotném východě Jihoafrické republiky, narodila tři lvíčata. V jazyce zulu dostala jména Temblor (Naděje), Tombi (Děvčátko) a Vela (Překvapení). Překvapením právě bylo, že zatímco Temblor a Tombi byli bílí, sama Vela měla tradiční pískově hnědou barvu. Nejenže se tato lví trojčata stala prarodiči celé linie dnešních bílých lvů, ale napomohla také genetikům správně určit původ jejich bílé srsti.


Bílá barva v genech
 Bílí lvi netvoří žádný zvláštní biologický druh ani poddruh. Zoologové je řadí do jihoafrického poddruhu lva, lva Krugerova (Panthera leo krugeri). Za bílou barvou lvíčat stojí stejný proces, který odhalil už brněnský opat Gregor Mendel svými pokusy s křížením hrachu. Jsou to genetičtí mutanti, kterým chybí kožní pigmenty, díky nimž dosahují nemutovaní jedinci lvů své pískově hnědé barvy. Gen (resp. jeho konkrétní varianta, alela) pro bílou barvu je totiž takzvaně recesivní. Takové geny jedinec ve své genetické výbavě sice nese, většinou se však nemají šanci projevit, neboť je jejich účinek „přebit“ projevem silnější, dominantní alely. Vzácně se však může stát, že alela „od maminky“ i „od tatínka“ je recesivní povahy, a v projevu jí tudíž nic nebrání. „Bílé“ geny v sobě tudíž může nést i normálně zbarvený jedinec, jako byla právě Vela čili Překvapení.


Zpět do divočiny
 Jedinci nesoucí vzácnou mutaci byli v zajetí šlechtěni, až došlo k vyštěpení celé skupiny jedinců, která vytvořila smečku. Zoologové však mají o jejich další osud dvě významné obavy. Bílí lvi pasují totiž do přírody jako příslovečná „pěst na oko“. Jejich barva je činí velmi nápadnými a jejich potenciální kořist má tak ulehčený život. Ukázalo se však, že smečka bílých lvů v Timbavati nemá se svým nápadným zbarvením problémy a lov zvládá na jedničku. Tvrdším oříškem je však genetický problém. Aby si lvi zachovali svou vzácnou bílou barvu, musí se mezi sebou pářit blízce příbuzní jedinci. V takové populaci se však mohou hromadit nevýhodné mutace a populace tak může postupně degenerovat. Nezbývá než doufat, že se imbrední deprese, jak se tomuto jevu odborně říká, jihoafrickým bílým smečkám vyhne.
21. století dodává:
Zvláštní mutace, kterou genetikové nazývají chinchilla, potlačuje tvorbu všech kožních pigmentů. Takové jedince nazýváme leucisty a odlišujeme je tak od albínů, kterým chybí pouze jeden z kožních pigmentů, melanin.

Bílí tygři v Liberci
Vzácná genetická mutace, která zbarvuje srst jihoafrických lvů doběla, není mezi velkými kočkami raritou. Stejná mutace se vyskytuje i u nejbližších příbuzných lvů, asijských tygrů (Panthera tigris). Tygři však mají většinou zachované černé pruhy, bílou jsou nahrazeny jen ty části jeho povrchu, které jsou u normálně zbarvených jedinců hnědé či oranžové. Bílí tygři, kteří dnes žijí v několika zoologických zahradách světa, pocházejí všichni ze čtyř mláďat, která se v roce 1958 narodila v soukromé zoo Mahrádži z Révy ve střední Indii. V Čechách jsou od roku 1994 k vidění v zoologické zahradě v Liberci, kde se také roku 2002 narodila první mláďata.
Michal Andrle

reklama
Související články
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
Členovci, ke kterým patři pavouci, stonožky či krabi, dokáží regenerovat části těla, což jim umožňuje uniknout predátorům, kteří se do nich zakousli. Dlouho se však předpokládalo, že mořští pavouci, vzdálení příbuzní těch suchozemských, tuto schopnost nemají. Nejnovější výzkum to ale vyvrátil! Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď […]
Podle nové studie, která zkoumala nejhlubší části naší planety pomocí seismických vln vyvolaných zemětřeseními, se vnitřní jádro Země nedávno přestalo otáčet a nyní zřejmě obrací směr své rotace. Tyto překvapivé závěry naznačují, že zemské jádro se zastavuje a obrací směr v periodickém cyklu trvajícím přibližně 60 až 70 let. Pokud se tato teorie potvrdí, mohlo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz