Domů     Příroda
Ohrožené tuňáky hlídají družice
21.stoleti 19.12.2008

Američtí biologové nedávno připevnili již tisící senzor na tělo tuňáka modrého, jedné z nejohroženějších ryb v oceánech. Přesto, že těchto tuňáků se pohybují ve světových oceánech stále řádově miliony, jejich populace se ztenčuje závratnou rychlostí.Američtí biologové nedávno připevnili již tisící senzor na tělo tuňáka modrého, jedné z nejohroženějších ryb v oceánech. Přesto, že těchto tuňáků se pohybují ve světových oceánech stále řádově miliony, jejich populace se ztenčuje závratnou rychlostí.

Proč je tento druh tuňáka tak ceněný? Nejvíce jej totiž mají v oblibě milovníci japonského suši, kteří si jej cení nade všechny rybí druhy. A tak se zejména v západním a Atlantiku a v japonských vodách stává modroploutvý tuňák pomalu vzácností.

Drobeček o hmotnosti půl tuny
Vědci z Americké vědecké nadace spolu s vědci z Dalhousie University v USA proto připravili program, který by měl přispět k bližšímu poznání tuňáků, zákonitostí jejich života a napomoci záchraně tohoto druhu. Hmotnost dospělých tuňáků modroploutvých se pohybuje okolo 500 kilogramů a dosahují délky okolo tří metrů.

Odměny za zachráněné tuňáky
Připevnit elektronický čip na takovéhoto obra není tedy žádný med. Na projektu se vedle vědců podílejí i kanadští rybáři z Nového Skotska, na kterých leží právě onen těžký úkol opatřit tuňáky čipem. S projektem se začalo už v roce 1996 a všechny rybářské lodě mají instrukce, aby tuňáky s tímto čipem, zachycené ve svých sítích, vraceli zpět do moře. Za každého navráceného tuňáka pak dostávají rybáři odměnu 500 dolarů.

Co všechno se sleduje?
Speciální čipy přenášejí na družici řadu cenných dat o teplotě vody, jejím tlaku, a tedy i hloubce, ve které tuňák pohybuje, poloze ryby v oceánu i o teplotě jejího těla. Postupně se tak daří vědcům mapovat hlavní směry tahů tuňáků v severním Atlantiku i detaily jejich fyziologie a v neposlední řadě i jejich pravidelné cesty do Středomoří či na jih do Mexického zálivu, na svá trdliště, kde se páří.

Nečekané objevy
Elektronické senzory tuňáků také odhalily celou řadu nečekaných skutečností. Tuňáci modroploutví mají svůj akční rádius obrovský. Pohybují se totiž od tropických vod až do chladných polárních oblastí. To jim umožňuje zvláštní schopnost udržovat si stabilní tělesnou teplotu. Vědce překvapily i údaje senzorů o hloubkách, ve kterých se tuňáci pohybují. Není žádnou výjimkou, že plují i v hloubce 1800 metrů pod hladinou moře!

Zastavíme jejich úbytek?
Vyhodnocená data pomohla vědcům odkrýt nejen místa, kde se tuňáci třou, ale i to, v jakém věku dospívají, a odhadnout tak současný stav jejich populace i prognózy jejího poklesu. Právě to je nesmírně důležité pro celosvětovou regulaci lovů této nádherné ryby.
Tuňák je teplokrevný živočich
Tuňák obecný (Thunnus thynnus), také tuňák modroploutvý, je ryba z čeledi makrelovitých rozšířená v Atlantickém oceánu, Středozemním moři a v Černém moři. Uměle je dnes chován také na mořských farmách poblíž Japonska. Tuňák loví menší ryby, a to často i ve velkých hloubkách. Tuňáci jsou považováni za teplokrevné živočichy, teplota některých částí těla tuňáka obecného může být až 21°C nad teplotou okolní vody. Tuňák je jednou z nejběžněji lovených ryb, v důsledku intenzivního lovu se však zejména v oblasti Středozemního moře, ale i podél celého evropského pobřeží až po sever, ocitl na pokraji vyhubení.

Jedinou šancí je zastavení lovu
Mezinárodní komise pro ochranu atlantického tuňáka (ICCAT) loni stanovila přísnější pravidla lovu této nádherné a bohužel i nesmírně chutné ryby. Při lovu tuňáka se tak nesmí používat letecký průzkum a celkový úlovek nesmí překročit 32 tisíc tun. Podle ekologů je to však stále moc a jedinou šancí na záchranu tuňáka je podle nich úplný zákaz lovu na několik let, aby se jeho populace vzpamatovaly.

Předchozí článek
reklama
Související články
Mizení pevninských ledovců je jedním z průvodních jevů globální klimatické změny. Důsledkem jsou změny v hydrologickém cyklu nebo ztráta biodiverzity. Na druhé straně se tím otevírají nové možnosti pro rozvoj mikrobiálního života. Díky ústupu ledovců rozkvétá v horských řekách mikrobiální život. Takový je závěr týmu vědců z EPFL v Lausanne a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy […]
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz