Domů     Příroda
Co dokáže led
21.stoleti 19.12.2008

Příroda umí vytvořit neskutečné zázraky. Stačí jen připomenout, co dokáže obyčejná zmrzlá voda. Sníh, ledové krystaly, kroupy, jinovatka, námraza, kra, rampouch, všechny tyto podoby na sebe dokáže vzít voda právě ve zmrzlém stavu.Příroda umí vytvořit neskutečné zázraky. Stačí jen připomenout, co dokáže obyčejná zmrzlá voda. Sníh, ledové krystaly, kroupy, jinovatka, námraza, kra, rampouch, všechny tyto podoby na sebe dokáže vzít voda právě ve zmrzlém stavu.

Led se obvykle v mineralogických systémech neuvádí, přesto minerálem je, a to šesterečným. Led vzniká při teplotě 0 stupňů Celsia při běžném atmosférickém tlaku. Bývá obvykle čirý, ale sem tam dokáže získat i zajímavé zbarvení, například namodralé nebo nazelenalé. Led může mít nespočet podob.
* Rampouch je druh ledního tělesa, které vzniká postupným zamrzáním kapek vody, které vytvoří tvar připomínající krápník. Nejčastěji má vzhledem ke gravitaci směr dolů, ale v případě specifických povětrnostních podmínek může směřovat i do strany, kam vane vítr.
* Sníh má podobu ledových krystalků a tvar obvykle šestiramenných hvězdiček.
* Jinovatka je krystalický potah pevných povrchů, vznikající zejména při mlze a slabém větru za teplot kolem 0 stupňů Celsia.
* Kroupy se vytvářejí uvnitř velkých bouřkových mraků kumulonimbů, kde je teplota pod bodem mrazu a ve velice silných vzdušných proudech cirkulují přimrzající kusy ledu. Kroupy vznikají, když k ledovým krystalům neseným v silných mrazivých vzestupných vzdušných proudech bouřkového mraku přimrzají vodní částečky. Když proudy zeslábnou nebo když jsou kroupy příliš těžké, aby je mohly nést, začíná krupobití.

Ledové kroupy mohou i zabíjet

Když na člověka z nebe spadne kus ledu, může z toho být nejen modřina. Ledové kroupy sice obvykle nedosahují velikosti příslovečného tenisáku, ale najdou se i výjimky. Zatím největší doložená kroupa na světě vážila 0,77 kg a dopadla na město Coffeyville v americkém Kansasu 3.září 1970. Ještě větší kroupa, vážící 1,02 kg, údajně spadla v Bangladéši 14. dubna 1986 během krupobití, které zabilo 96 lidí. Nejhorší doložené krupobití se přihodilo v Indii 30. dubna 1988. Kroupy o velikosti grapefruitu tehdy zabily 246 lidí.

Související články
Příroda 4.11.2026
Výzkumníci z odboru fytoenergetiky Výzkumného ústavu pro krajinu v Průhonicích (VÚK) ověřují, jak propojit obnovu poškozené krajiny, pěstování rychle rostoucích dřevin, agrivoltaiku a komunitní energetiku. Jejich pokusy v severočeském lomu Vršany naznačují, že vhodně ošetřené vrby a topoly mohou prospívat i v opravdu náročných podmínkách. Jejich studie publikovaná v odborném časopise Energy Reports zároveň ukazuje, […]
Pokud nepočítáme člověka, jsou za krále oblohy považováni ptáci. Letecké dovednosti většiny z nich lze označit za skutečně dechberoucí. Rovněž mnoho zástupců hmyzí říše dokáže rozkmitat křídla a šokovat svými schopnostmi. Ovšem i jiná zvířata si umějí ve vzduchu poradit, ať už praktikují aktivní let, nebo pouze plachtí. Přeborníky jsou bezpochyby netopýři a kaloni, pozornost […]
Příroda 1.11.2026
Hadi a plazení se, to je skoro synonymum. Jenže v jihovýchodní Asii žijí takoví hadi, kteří na tento způsob pohybu občas zapomenou a raději se kutálejí. A nejsou to přitom žádní loudalové. Při svém akrobatickém vystoupení dokážou vyvinout rychlost až 13 kilometrů za hodinu. Hadi rodu Pseudorabdion, kteří dorůstají délky několika desítek centimetrů, tráví většinu […]
Příroda Zajímavosti 30.10.2026
Viry jsou sice pouhým okem neviditelné, ale zřejmě stojí za zásadními rozdíly mezi lidským mozkem a mozkem šimpanze. Neurovědci z Lundské univerzity ve Švédsku studovali pozůstatky minulých infekcí, které zřejmě stály za tím, že se mozky šimpanzů nevyvíjely tak jako ty lidské, ačkoliv se svým složením příliš neliší. V porovnání s mozky šimpanzů jsou ty […]
Příroda Zajímavosti 29.10.2026
Každý podzim se přes Evropu přesouvají miliardy pestřenek. Na jejich tělech přitom mohou být na vzdálenost stovek kilometrů přenášena i pylová zrna. Rozsah tohoto dosud málo prozkoumaného fenoménu nyní odhalil mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a University of Exeter. Výsledky ukazují, že migrace pestřenek může představovat významný mechanismus dálkového šíření pylu mezi […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz