Nákladní „nanolodi“ pomáhají likvidovat nádory

Lidem se zhoubným nádorovým onemocněním svítá nová naděje. Nádory, které by dříve zůstaly nerozpoznány nebo mimo dosah lékařských rukou, mohou být v budoucnu léčeny úspěšněji. Američtí vědci nyní testují drobounké agenty, kteří by spojovali terapeutickou a diagnostickou funkci a dokázali by se dostat lidskou krví až na přesné místo určení.Lidem se zhoubným nádorovým onemocněním svítá nová naděje. Nádory, které by dříve zůstaly nerozpoznány nebo mimo dosah lékařských rukou, mohou být v budoucnu léčeny úspěšněji. Američtí vědci nyní testují drobounké agenty, kteří by spojovali terapeutickou a diagnostickou funkci a dokázali by se dostat lidskou krví až na přesné místo určení.

Od doby, kdy americký fyzik Richard Faynman pronesl svou slavnou přednášku o tom, že „tam dole je stále místo“ (There´s always room at the bottom), uplynulo již bezmála padesát let. Slavný fyzik tehdy odstartoval výzkum v oblasti, jejíž využití pro technologické účely, se zdálo tehdejším fyzikům jako nedosažitelné – oblast rozměrů zhruba do stovky nanometrů (tj.

jedné tisíciny milimetru). Takzvané nanotechnologie zažívají od devadesátých let bouřlivý vývoj a dnes si bez nich technologie pokroky v řadě oborů už ani nedokážeme představit.

K čemu jsou nanotechnologie dobré? Podle amerického Projektu vývoje nanotechnologií, který si klade za cíl mapovat vývoj a zejména bezpečnost v této výzkumné oblasti, bylo k dubnu 2008 registrováno 609 produktů založených na nanotechnologiích.

Autoři studie zároveň upozorňují, že počet výrobků zřetelně narůstá a mění se takřka každou hodinou. Nanotechnologie lze využívat v nejrůznějších oborech, které spolu nemusí na první pohled vůbec souviset.

Základním oborem aplikace nanotechnologií je přirozeně chemie, neboť ta ve své podstatě vlastně již nanotechnologí je. Specifické využití nachází nanotechnologie při katalýzách chemických reakcí a při filtrování škodlivin v odpadních vodách či ve zplodinách mířících do atmosféry.

Další využití nacházejí nanotechnologie při výrobě, ale také úsporách elektřiny. Dokáží napomoci při konstruování efektivnějších solárních kolektorů, ale například i žárovek, které dokážou přeměňovat elektrickou energii ve světlo s mnohem větší efektivitou.

Výpočetní technika využívá zejména polovodivých a supravodivých vlastností uhlíkových nanovláken. Materiály založené na nanotechnologiích jsou využívány také v těžkém průmyslu – lehčí a odolnější, pevnější a odolnější materiály jsou využívány zejména ve strojích, které musí zvládat velkou zátěž – v kosmických raketách, ale pomalu již také v běžných pozemských strojích.

21. STOLETÍ upřesňuje:Jak je co velké v nanosvětě2 nm – průměr šroubovice DNA20 nm – tloušťka bakteriálního bičíku90 nm – velikost viru HIV200 nm – nejmenší buněčná forma života, bakterie rodu Mykoplasma1–10 μm (=1000 nm) – průměr typické bakterie80 μm – průměr lidského vlasu

Inženýři tkání Obor, v němž nanotechnologie kráčí od úspěchu k úspěchu, je medicína. Její obrovský potenciál v této oblasti je dán tím, že „nanostroje“ se dokážou pohybovat přímo v (nano)světě biologických procesů a vědci tedy mohou jejich působení přesně zacílit.

„Nanolodi“ mohou po organismu rozvážet molekuly, které mohou plnit řadu různých funkcí. Jednou z nich je takzvané „tkáňové inženýrství“, které lze využívat zejména při hojení poškozených tkání, například po transplantacích orgánů či po implantaci orgánů umělých, jako jsou umělé klouby či kardiostimulátory.

Díky miniaturním dopravcům, dokážou vědci stimulovat příslušné tkáně k většímu růstu. Každá taková „loď“ může sebou přivézt růstový faktor, který předá přesně určenému typu buňky. Takto stimulované buňky pak začnou více růst a dělit se a tkáň se tak rychleji „opraví“.

Na lodi krevním řečištěm Nejžhavější oblastí výzkumu je však nyní prozkoumávání možností nanotechnologií pro diagnostické a terapeutické účely, zejména v oblasti léčení zhoubného bujení. Mnoha smrtelným onemocněním by se jistě dalo předejít, kdyby se růstu nádorů předešlo včas.

Erkki Ruoslahti, profesor buněčné biologie z kalifornské Santa Barbary, pracuje nyní na nové generaci zařízení pro vyhledávání nádorů. Mateřská „nanoloď“ je zkonstruována ze speciálně upravených lipidů, které jsou jinak hlavní součástí buněčných membrán.

Díky speciální úpravě mohou tyto lodi „rozvážet“ svůj náklad po organismech, aniž by byly „rozstříleny“ naším imunitním systémem. Ideální by bylo, kdyby takto kvalitní „křižníky“ dokázaly uvézt co největší náklad.

Podle nejnovějších výzkumů to vypadá, že se něco takového již podařilo.

Více nákladů na jedné lodi Že tyto lodi dokážou vézt velmi různorodý náklad – magnetické nanočástice, kvantové tečky a malé molekuly léčiva –, bylo pro nás velkým překvapením, říká Michale Sailor, profesor biochemie v kalifornském San Diegu, který s vědci ze Santa Barbary spolupracuje.

Co tedy malé křižníky naší krví povezou? První dva typy látek slouží diagnostickým účelům. Supermagnetické částice, složené z různých oxidů železa, jsou patrné při vyšetření tkání prostřednictvím magnetické rezonance.

Fluorescentní kvantové tečky (viz rámeček) lze zase odhalit prostřednictvím fluorescenčního scanneru. Díky magnetickým látkám se podaří přesně zjistit, na kterém místě se rakovinné tkáně nacházejí a včas je pak chirurgickým zákrokem vyjmout.

Díky fluorescenčním látkám je pak možno během operace kontrolovat, zda byly odstraněny skutečně všechny rakovinné buňky. Na lodi se může svézt také protirakovinná látka, užívaná při chemoterapii, doxorubicin, která může napomoci zastavit zhoubné bujení a k operaci tak nemusí vůbec dojít.

Zdá se tedy, že stojíme na počátku vítězného tažení nanoarmády naším tělem.Co jsou to kvantové tečky? Kvantové tečky (angl. quantum dots) jsou zvláštní oblasti na povrchu nanokrystalů polovodičů. Je to jakýsi „důlek“ o průměru asi 30 nm a hloubce asi 8 nm, který se vyznačuje menší energií, než má zbytek vodivého povrchu.

Díky své nižší energii jsou tyto „důlky“ schopny navázat elektrony, které se pak nechovají stejně jako většina krystalu polovodiče, tedy spojitě, ale diskrétně podle zákonů kvantové mechaniky. Různé kvantové tečky ze stejného materiálu ale různé velikosti, odrážejí jinou část spektra.

Čím větší tečka je, tím více září červeně. Menší tečky září naopak směrem k opačnému, tedy modrému konci spektra. V biologii a medicíně dochází k jejich využívání na úrovni, kdy je třeba cíleně pracovat pouze s jednou molekulou.

Po ozáření je možno pozorovat, na které buňky v těle se „tečka“ navázala a diagnostikovat tak postižená místa.

Fullereny – molekuly budoucnosti Molekula fullerenu, zvláštní formy čistého uhlíku, byla poprvé objevena v roce 1985. Fullerenů může být řada typů, které se liší počtem uhlíkových atomů. Ty pak vytváří spletité prostorové (nano)konstrukce, která natolik připomínají kupole, které navrhoval americký architekt Buckminster Fuller, po němž získaly i své jméno.

Většinou jsou uměle syntetizovány za vysokých teplot v laboratořích (tzv. pyrolýzou). Fyzikální vlastnosti fullerenů závisí v první řadě na počtu atomů, které celá konstrukce obsahuje. Nejstabilnější a nejlépe probádanou molekulou je fulleren obsahující 60 uhlíkových atomů (C60), který svou formou připomíná fotbalový míč.

Speciální válcovitou formou fullerenů jsou i uhlíková nanovlákna, která měří v průměru jen několik nanometrů. Vynikají vysokou pevností, odolností vůči teplu a zejména vysokou schopností vodit elektrický proud.

V roce 1993 bylo dokázáno, že fullereny lze nalézt i v přírodě v sazích po úderu blesku.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci dříve než laboratorní testy

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci...

Nevábně zavánějící trus by dobrovolně nikdo neočichával. Speciálně vycvičené fretky...
Australské ekosystémy v ohrožení

Australské ekosystémy v ohrožení

Ekosystém se pomalu ale jistě hroutí na celé planetě, oteplování a nadměrné...
Lázně, které prodlužují životnost baterií

Lázně, které prodlužují životnost...

Pokud přemýšlíte o koupi nového automobilu, možná se vám dostal do hledáčku i některý...
Vložení realitou? Vědci varují před pronikáním reklamy do snů

Vložení realitou? Vědci varují před...

Čtyřicítka odborníků na spánek a sny upozornila na nebezpečí...
V pravěku to bez „ostrých loktů“ nešlo

V pravěku to bez „ostrých loktů“...

Nejnovější archeologický průzkum dokazuje, že v pravěku se válčilo „hlava...
Špatný pitný režim může za únavu i zápach z úst

Špatný pitný režim může za únavu i...

Pocit únavy, výkyvy nálad, suchá pokožka, hlubší vrásky i přibírání na váze. To...
Migrénu lidé tají, v práci ji neberou vážně

Migrénu lidé tají, v práci ji...

Nechápavé a často výsměšné reakce zaměstnavatelů a nadřízených na migrénu jsou...
V liberecké zoo jsou prvně k vidění kriticky ohrožení gekoni modří

V liberecké zoo jsou prvně k vidění...

Zoo Liberec začala s chovem vzácných gekonů modrých. Dvojice těchto...
Virtuplex pomáhá rodinám s vážně nemocnými dětmi

Virtuplex pomáhá rodinám s vážně...

I virtuální realita může pomoci dobré věci. Důkazem je česká...
Dny otevřených ambulancí pro pacienty s lupénkou online

Dny otevřených ambulancí pro...

Lupénka není pouze kosmetickou záležitostí, ale je onemocněním, které...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Vpád Švédů v roce 1648: Proč pokládal Jan Ámos Komenský Pražany za zrádce?

Vpád Švédů v roce 1648: Proč...

Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 museli kvůli své protestantské víře uprchnout...
Založení tajného spolku: Nepovolaní břídilové do něj nesměli

Založení tajného spolku: Nepovolaní...

Anglický kameník si zaujatě prohlíží muže, který o sobě tvrdí, že je v řemesle jeho...
Stal se filozof Giordano Bruno vrahem?

Stal se filozof Giordano Bruno...

„Dnes byl tedy přiveden k hranici, či lépe řečeno ke kůlu. Když mu byl, už...
Jak vznikl Superman? Zuřili kvůli němu až ve Třetí říši

Jak vznikl Superman? Zuřili kvůli němu...

„Pusť mě dolů! Ubližuješ mi!“ křičí zmítající se Adolf Hitler....
Stojí za smrtí Václava III. Albrecht I. Habsburský?

Stojí za smrtí Václava III....

Jablko nepadá daleko od stromu. To platí i v případě Albrechta...
Proč básně lžou? 7 slov, která v minulosti znamenala něco jiného

Proč básně lžou? 7 slov, která...

Domluvili bychom se s Čechem, který žil před několika staletí? Nějak nejspíš...
Jeden jazyk pro celé lidstvo. Tvůrce esperanta usiloval o světový mír

Jeden jazyk pro celé lidstvo....

„Kde jsou mé poznámky?“ ptá se Ludvík Zamenhof, když se vrátí domů ze...
Impuls k husitským válkám: Radní pražského Nového Města vyletěli z okna

Impuls k husitským válkám: Radní...

Novoměstský radní Jan Humpolec letí 30. července 1419 oknem ven na ulici....
Tajemství rajské zahrady: Bylo zakázané ovoce opravdu jablko?

Tajemství rajské zahrady: Bylo...

Okolnosti vyhnání prvních lidí z ráje zná snad každý. Eva poslechne...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.