Průzkum mořských biotopů (Census of Marine Life), na němž od roku 2 000 spolupracuje přes 2 000 vědců, přinesl řadu významných vědeckých objevů. Kromě objevu nových druhů, jako jsou obří plži, obří hvězdice a také obří bakterie pomohl také vrhnout světlo na příbuzenské vztahy mezi hlavonožci. 
Současné druhy nejznámějších hlavonožců, chobotnic, se pravděpodobně vyvinuly ze společného předka, který vyplul z mořských hlubin asi před třiceti milióny let. Stalo se tak v důsledku ochlazení Země, které mimo jiné způsobilo, že Antarktida byla zahalena stálým příkrovem sněhu a ledu. Tyto významné klimatické změny způsobily, že v moři došlo k vytvoření „thermohalinní dálnice“, silného proudu velmi slané vody, který směřoval z mořských hlubin k povrchovým vrstvám. Tento proud vynesl do vyšších pater mořského vodního sloupce předky dnešních chobotnic, které se pak rozšířily do nových oblastí. Vědci také identifikovali nejstarší žijící druh chobotnice, který je nejbližším žijícím příbuzný dávného předka všech dnešních chobotnic. Je jím hlubokomořský druh Megaleledon setebos (na snímku).
