Využívání síly větru je čím dál větším šlágrem v oblasti obnovitelných energetických zdrojů. Má však i své minusy. Jedním z nejnepříjemnějších vedlejších efektů je to, že stojí nechtěně za smrtí řady živočichů, kteří se kolem nich pohybují pomocí křídel. 
Mimo ptáků se jejími oběťmi stávají i létající savci – netopýři. Za jejich smrtí v okolí lopatek větrných turbín však stojí mnohem komplikovanější mechanismus, než si vědci doposud mysleli.
Masová úmrtí netopýrů v blízkosti větrných turbín byla pro zoology dlouho záhadou. Proč by měly lopatky těchto zařízení zabíjet právě netopýry, kteří se orientují prostřednictvím odraženého zvuku, a nemohou se tedy vymlouvat na „špatné počasí“? Se smrtí netopýrů se navíc pojí ještě jedna záhada. „Když jsme prozkoumávali mrtvolky netopýrů pod větrnými turbínami, všimli jsme si, že na mnoha z nich není patrné žádné vnější zranění nebo jiná viditelná příčina smrti,“ říká Erin Baerwald z univerzity v kanadském Calgary. Něco takového už je skutečně podezřelé a volá po seriózním vědeckém vysvětlení.
Co netopýři o turbínách nevěděli
Vědci měli dlouho za to, že turbíny musí nějakým způsobem mást netopýří sonary. Takový zmatený netopýr by – nic zlého netuše – nedal turbíně přednost a vletěl by jí rovnou pod „kola“. Z takové srážky Davida s Goliášem by však musel netopýr vyjít notně pošramocený, což však pozorování Erina Baerwalda vyvrátila. Po vyloučení mechanického poškození musela nutně přijít na řadu vysvětlení jiná. První klíč k záhadě se zdálo poskytovat specificky proměněné fyzikální prostředí v okolí pohybujících se turbín. Turbíny se v jistém smyslu chovají jak křídla letadla při pohybu. Za špičkami jejich lopatek se vytvářejí vzdušné víry, které způsobují výkyvy v tlaku vzduchu. Podezření, že tento jev by mohl mít něco společného s úmrtím netopýrů, měli někteří vědci již dříve. Zbývalo však dohledat chybějící důkazy, které by doplnily skládající se mozaiku.
Nejsou plíce jako plíce
Při hledání posledního kousku skládačky napomohlo vědcům několik vodítek. Z ohledávání ptačích mrtvolek bylo zřejmé, že ptáci bývají zabíjeni čistě mechanicky nárazem do turbíny. Rozdílů v anatomii ptáků a netopýrů je celá řada, jedním z nejvýznamnějších je však stavba jejich plic. Plíce netopýrů se podobají plícím ostatních savců – jsou to vaky, které se mohou roztahovat a nafukovat jako dva balony. Plíce ptáků jsou naopak relativně malé, ploché, nejsou členěné na laloky a na zadní straně jsou přirostlé k páteři a žebrům. Co je však důležité – jsou neroztažitelné. A právě tento rozdíl zpečetil osud mnoha netopýrů. Když se vědci vypravili do vnitřku těl netopýřích mrtvolek pro důkazový materiál, čekalo je zajímavé zjištění.
Exploze uvnitř těla
Při pitvách mrtvých netopýrů vyšlo najevo, že jejich plíce jsou doslova „potrhány“ a většina z nich proto zemřela na krvácení do plic. Nešťastné netopýry totiž potkává v okolí turbín jev, který je známý zejména hlubinným potápěčům jako „barotrauma“, neboli poškození organismu v důsledku změny tlaku. Roztažitelné netopýří plíce v blízkosti turbín díky těmto výkyvům pak doslova „explodují“.
Populace netopýrů v ohrožení
Nejčastějšími oběťmi větrných lopatek se v Kanadě, kde byla záhadná úmrtí netopýrů zkoumána, stávali tažní netopýr šedý Lasiurus cinereus, netopýr rudohnědý Lasiurus borealis a netopýr stříbřitý Lasionycteris noctivagans. Tito netopýři zkonzumují velké množství zemědělských škůdců. Kdyby byly jejich populace ohroženy, mohlo by to znamenat vážné narušení vyváženosti ekosystému, z něhož by člověk rozhodně neprofitoval. Vzhledem k tomu, že tyto druhy netopýrů mají velmi nízkou schopnost populační reprodukce, mohlo by dojít ke skutečným nepříjemnostem.
