Obrázek ukazuje 150krát zvětšený list olivovníku, pořízený elektronovým mikroskopem. Ač celý název tohoto stromu zní olivovník evropský (Olea europaea), jeho původ je třeba hledat v Asii. Dnes však hojně roste i v Itálii, Řecku nebo Španělsku.
Na první plody olivovníku je nutné čekat až dvacet let, poté je však schopen rodit své populární bobule dalších 200 let. Během podzimu jsou sklízeny zelené plody, v zimě pak olivy tmavé. Nejedná se však o odlišné odrůdy, zelené olivy jsou na rozdíl od tmavých pouze nezralé.
Z oliv se vyrábí kvalitní olej a olivy jsou součástí mnoha pokrmů. Kvality oliv a olivového oleje využívala již v antice řecká civilizace. Podle nesčetných výzkumů působí olivy na lidský organismus velmi blahodárně. Vzhledem ke svým detoxikačním účinkům mohou hrát podstatnou úlohu v boji proti stárnutí, civilizačním a srdečním chorobám. Olivový olej lze úspěšně použít i jako obranu proti různým kožním chorobám. Zlepšuje trávení a chuť k jídlu. Několik oliv před hlavním jídlem pomůže zvýšit hladinu žaludečních šťáv, a tím urychlit trávení. S olivami se návštěvníci barů mohou setkat i v některých koktejlech, například v martini (6 cl ginu, 1 cl vermuthu a na dochucení právě oliva).
