Domů     Příroda
Vážky si pohrávají se zvláštní technikou
21.stoleti
od 21.stoleti 18.10.2008

Jak to vážky dělají, že dokáží pohánět svá velká křídla? A jak vlastně relativně pomalý pohyb křídel udrží hmyz ve vzduchu? Nejnovější poznatky o tom, jak si vážky pohrávají s proudy vzduchu, přinesl výzkum leteckých inženýrů z týmu kolem Abela Vargase z Univerzity ve Washingtonu DC.Jak to vážky dělají, že dokáží pohánět svá velká křídla? A jak vlastně relativně pomalý pohyb křídel udrží hmyz ve vzduchu? Nejnovější poznatky o tom, jak si vážky pohrávají s proudy vzduchu, přinesl výzkum leteckých inženýrů z týmu kolem Abela Vargase z Univerzity ve Washingtonu DC.

Kdo by neznal ta podivná stvoření, která nám často dělají společnost během našich letních návštěv koupališť, zvláště přírodních nádrží, na jejichž dnech si hledají svou kořist jejich nenasytné larvy (najády). Dospělé vážky se pohybují kradmo jako špioni nějaké tajné hmyzí armády. Chvíli stojí na místě jako vrtulník,  a najednou prudce vyrazí v nečekaném směru s rychlostí  u hmyzu nevídanou. Podivuhodné letové schopnosti vážek fascinují odborníky z řad entomologů i leteckých konstruktérů již řadu let a není proto divu, že stále častěji dochází ke  zkoumání jejich tajemství.

Letci doslova všestranní
Mnohé vážky dokážou ve vzduchu vskutku podivuhodné věci. Nejenže zvládnou změnit směr letu takřka na místě, ale některé z nich umí létat také pozpátku, bočně či nahoru a dolů, aniž by přitom měnily polohu celého těla. Mohou se pohybovat i pouze prostřednictvím jednoho páru křídel či využívat jednoduše plachtění. Dokážou tedy napodobit takřka všechny lidské létající stroje – od tryskáče k vrtulníku až po větroň či rogalo. Za tyto své schopnosti vděčí vážky zcela unikátnímu způsobu „pohonu“ křídel. Svaly, které uvádějí do pohybu jednotlivá křídla, jsou na sobě takřka nezávislé a vážky tak mohou pohybovat každým křídlem zvlášť, a měnit tak směr a rychlost letu prakticky v jakémkoliv okamžiku.

Inspirace vážkami
Záhada, která dlouho nedávala vědcům spát, však souvisí ještě s jinou jejich zvláštní schopností.  Svými blanitými křídly mávají vážky s překvapivě nízkou frekvencí, pouze 20x–40x za sekundu (komár musí za stejnou dobu máchnout křídlem až 1000x!). Jak je tedy možné, že se těžká vážka udrží ve vzduchu? Odpověď lze podle odborníků na aerodynamiku z Washingtonské univerzity hledat v žilkování jejich křídel. Husté žilky vytvářejí na každém křídle až 3000 políček, která způsobují, že povrch křídla není hladký, ale zvlněný. Na modelu, který Abel Vargas vytvořil spolu se svými kolegy podle vážky šídla modrého (Aeschna cyanea), se ukázalo, že právě mikrocirkulace vzduchu v drobných komůrkách vytvořených žilkami dodává letu vážky potřebný vztlak. Dělali tedy doposud konstruktéři chybu, když se snažili docílit dokonale hladkého, aerodynamického tvaru křídel letadel? Výzkum letových schopností hmyzu jistě v  budoucnu přinese ještě mnohá další překvapení a inspiraci.

Hmyzí křídla – vstupenka do světa úspěšných

Řekne-li se hmyz, většině z nás se vybaví bzučení křídel během jeho letu. Hmyz je skutečně jedinou skupinou bezobratlých živočichů, kterým dala evoluce křídla. Právě díky schopnosti létat se hmyz stal nejúspěšnější a druhově nejpočetnější skupinou živočichů vůbec. Není však pravda, že by schopnost létat byla vlastní všem skupinám hmyzu. U některých vývojově starších skupin hmyzu (Apterygota) se křídla nevyvinula vůbec, u jiných zakrněla během dalšího běhu evoluce. Stalo se tak proto,  že přešly na způsob života, u něhož není létání třeba (život pod zemí či v jeskyních, parazitismus).

reklama
Související články
Do fosilních paliv stále proudí větší objem finančních prostředků než do klimatických opatření, varuje nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Samotná fosilní infrastruktura, stávající i plánovaná, přitom hrozí brzy spotřebovat zbývající uhlíkový rozpočet pro zastavení oteplení na hranici 1,5 °C. Podle středních odhadů nové zprávy IPCC dojde k překročení tohoto limitu nejpozději […]
Seriál The Last Of Us, ve kterém důležitou roli hraje parazitická houba, je hitem poslední televizní sezóny. Že tvůrci seriálu měli slušné biologické znalosti, svědčí i nový objev, ke kterému došlo v Brazílii. Badatelé objevili v brazilském pralese parazitickou houbu, která je postrachem zdejších pavouků. Jedná se o celkem vzácný organismus a patří do skupiny […]
Příroda je umělec, který nespěchá. Se svými díly si dává na čas, ta však nakonec stojí za to. Takový Grand Canyon, známý útvar ležící na jihozápadě USA, vznikal 6 000 000 let. Těžko odhadnout, kolik vody zatím uplynulo v řece Colorado, která jej jako nástroj sochaře vytvořila. Grand Canyon neboli Velký kaňon je 446 kilometrů […]
Vydejte se společně s populárním biologem za poznáním křehké biodiverzity naší planety. V první řadě čtyřdílného dokumentu Divočina Patricka Aryeeho se společně s dalšími odborníky a aktivisty vypravíte na inspirativní cestu do nejdivočejších koutů světa. Zjistíte, jak zdánlivé drobnosti udržují ekosystémy v rovnováze, jak složitá síť interakcí spojuje koruny stromů s neviditelným světem pod našima […]
Neodvratitelná je sudba vysychajícího Aralského jezera. Z kdysi obří vodní plochy zůstal jen malý pozůstatek na kazašské straně hranice. Zcela stejný osud však hrozí i dalším jezerům – mezi nimi i Urmijskému jezeru v Íránu, které bývalo největším jezerem na Blízkém východě. Voda v bezodtokém jezeře, které mělo dříve rozlohu 5000 km2 jako Ústecký kraj, ubývá nepřetržitě od […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz