Pán tvorstva poslední dobou nabývá dojmu, že pro něj zvířata nepředstavují žádné větší nebezpečí. Přesto ještě dnes existují místa, kde je snadné mu dokázat opak. Pak už však bývá pozdě na otázky, jak se vlastně ocitl v žaludku někoho většího a silnějšího.
„Chytil mě za rameno a trhl. Najednou jsme se oba váleli v prachu na zemi. Nepříjemně blízko mého ucha se ozvalo hrozivé zavrčení. Vyděsil mě tak, jak dokáže teriér vyděsit lovenou krysu. Vinou šoku jsem se dostal do snivého stavu, ve kterém jsem necítil žádnou bolest, ani strach. Přesto jsem si uchovával určité povědomí o tom, co se vlastně seběhlo…,“ popisuje své setkání se lvem slavný skotský cestovatel David Livingstone (1813–1873). On nechtěné blízké seznámení přežil, mnoho dalších však tolik štěstí nemělo. I přesto, že velké šelmy jsou na naší planetě k vidění stále vzácněji, umírají ročně v jejich spárech stovky lidí.
1. Kapské Město
Stát: Jihoafrická republika
Nebezpečí: velcí bílí žraloci
Nejvhodnější období: zima, kdy chladnější voda přiláká více žraloků
Pravděpodobně nejobávanějším tvorem naší planety je žralok. I když tomu tak není příliš dlouho. Až do 70. let lidé na žraloky moc nemysleli a bezstarostně si užívali zábavy v mořských vlnách. Ke strachu také nebylo mnoho důvodů. Podle Floridského muzea historie přírody je od roku 1580 známo pouze 470 případů, kdy hladová paryba ukončila život neopatrného plavce. To je jen něco lehce přes jednoho mrtvého na rok!
Pak ale přišla 70. léta a s nimi proslulý snímek Stevena Spielberga Čelisti. Velký bílý žralok se rázem stal největším zubatým postrachem na Zemi. Pokud by někdo chtěl zažít adrenalin provázející prohlídku skutečných čelistí živého bílého žraloka, není nic jednoduššího, než si zaletět do Kapského Města. Podél pobřeží se táhne pás podmořského členitého dna s mnoha jeskyněmi, kde žraloci odpočívají. Vzhledem k neustále proudící vodě nemusí plavat, přesto jejich žábry stále omývá voda s vysokým obsahem kyslíku. Místní potápěčské kluby sem dokonce organizují turistické výpravy.
2. Národní park Kakadu
Stát: Austrálie
Nebezpečí: mořští krokodýli
Nejvhodnější období: zima, kdy se obrovští plazi sluní na břehu
Mořští krokodýli mají nejhorší zabijáckou pověst mezi všemi australskými zvířaty. Ročně z jejich tlam nevyvázne sice živý v průměru jen jeden Australan, přesto krokodýla nikdo z velkých živočichů (kromě člověka) nedokáže na tomto kontinentu trumfnout. A to dokonce navzdory tomu, že proslulý australský „krokodýlí muž“ Steve Irvin, který se mezi krokodýly pohyboval i se svým malým synkem v náručí, nakonec našel smrt úplně u jiného zvířete. Osudným se mu stal mírumilovný rejnok, jenž ho bodl svým ostnem tak nešťastně, že se trefil přímo do srdce.
Hladoví krokodýli čekají v zátokách, řekách i močálech prakticky kolem celého severního pobřeží, takže koupání v divočině tady není zrovna tím nejlepším nápadem. Krokodýl mořský je se svými sedmi metry délky a hmotností kolem jedné tuny největším krokodýlem a zároveň plazem naší planety. Souboj s jeho čelistmi osazené více než 60 zuby, které dokáží rozdrtit býčí kosti, nemůže pro křehké lidské tělo dopadnout dobře.
3. Pláně Serengeti
Stát: Keňa a Tanzánie
Nebezpečí: lvi
Nejvhodnější období: celoročně
Lvi, na rozdíl od předchozích zvířat, se svou zabijáckou pověstí honosí oprávněně. Od 90. let se jim už podařilo napadnout pouze v Serengeti kolem 600 lidí (převážně rolníků). Přestože jsou tato zvířata (jako všechny velké kočkovité šelmy) na seznamu ohrožených zvířat, jejich počty se díky ochraně za posledních několik let začaly v národním parku zvyšovat. Celkově ovšem od 90. let jejich stavy poklesly z odhadovaných 100 000 na dnešních 16 000. Pláně Serengeti, kde se před šelmou není kde ukrýt a na druhé straně vinou vysokého travního porostu není těžké rázem se ocitnout přímo uprostřed lví smečky, jsou pro adrenalinové zážitky jako stvořené. Stačí jeden špatný krok a může to být ten poslední. Lvi jsou hned po tygrech největšími kočkami planety a s jejich 200 kg svalů, kostí, zubů a drápů se lidská schránka může měřit jen těžko.
4. Severní Manitoba
Stát: Kanada
Nebezpečí: lední medvědi
Nejvhodnější období: léto, kdy se medvědi stahují na jih
Tající led nutí medvědy stahovat se více na jih. Úbytek jejich přirozené kořisti (zejména tuleňů) je stále častěji zahání až do blízkosti měst. Lidé jim sice normálně nechutnají, ale když se při loupení z odpadkových kontejnerů dostanou do úzkých, na člověka často zaútočí. Severní území Manitoby navíc leží přímo na migrační trase, kterou se medvědi každý rok stěhují z Hudsonova zálivu. Setkání s největší šelmou na Zemi tu proto není žádnou velkou zvláštností. Často v tom však není ani kapka romantiky. Lední medvěd je zvyklý porcovat metrákové tuleně, ostatně s jeho půltunou živé váhy se není čemu divit. Troufne si dokonce se i na menší kytovce. Například narvalové (severští kytovci proslulí dlouhým rohem na čele) a jejich příbuzní běluhy, musejí projevit velkou dávku opatrnosti pokaždé, když se chystají využít některého z otvorů v ledu k nadýchnutí. Medvědi přesto všechno mají na svědomí jen několik lidských životů. Na jejich území se totiž jen tak v sandálech a beze zbraně nikdo nepouští.
5. Národní park Ranthambore
Stát: Indie
Nebezpečí: tygři
Nejvhodnější období: celoročně
Tygr má na svém kontě mnohá nej. Je nejohroženějším velkým savcem na Zemi, jeho současná divoká populace čítá pouhých 3500 jedinců. Zároveň je však i největší kočkovitou šelmou a provází jej i nejhorší pověst suchozemského zabijáka. Nutno dodat, že tygr je v tom tak trochu nevinně. Člověk si o smrt v jeho čelistech doslova říká. Za běžných situací se totiž tyto kočky lidským obydlím vyhýbají, raději si pochutnají na antilopě nebo divokém praseti. Jenže pytlákům se nezřídka podaří tygra vážně zranit a nedohonit. Takové zvíře pak není schopno ulovit rychlé obyvatele divočiny a zjistí, že je mnohem jednodušší lovit na polích bezbranné rolníky. Podle stejného scénáře postupoval i slavný lidožravý tygr z počátku minulého století, který si na své konto stihl připsat kolem 400 lidských obětí. Když se jej konečně podařilo ulovit, zjistilo se, že trpěl střelným zraněním, které mu znemožňovalo lovit zvěř. V poslední době se za vysokou lidožravostí (kolem desítky rolníků ročně) skrývá úbytek přirozeného prostředí (pralesů) a farmářská činnost, která se rozšiřuje stále více na území obrovských koček. 300kilogramové šelmy dokáží najednou spořádat až 40 kg masa.
6. Planiny Llanos
Stát: Venezuela
Nebezpečí: anakondy
Nejvhodnější období: celoročně
Anakondy si obvykle vybírají oběti mezi nepozornými hlodavci, menšími kopytníky, ale i kajmany nebo rybami. Pokud se do blízkosti jejich úkrytu mezi rákosím v bažinách přimotá bezbranné dítě, rozhodně takovou kořistí nepohrdnou. Proč taky, údržba jejich až osmimetrových těl, která dosahují mezi hady rekordní hmotnosti 300 kg, nedovoluje příliš velkou vybíravost. Proto si také anakonda u domorodců vysloužila přezdívku „požírač lidí“. Pravdou je, že ročně jeho smrtící objetí nepřežije hned několik dětí. Přestože se tradují historky (i z per jinak uznávaných cestovatelů) o jedincích delších než 15 m, doposud nebyl potvrzen nález anakondy delší než 8,5 m. Londýnská zoologická společnost dokonce vypsala odměnu za přesvědčivý důkaz o existenci anakondy delší než 10 m. Oznámení se sice schází každoročně hned několik desítek, ale onen kýžený důkaz zatím chybí.
7. Komodský národní park
Stát: Indonésie
Nebezpečí: varani komodští
Nejvhodnější období: celoročně
Na několika ostrovech v Indonésii žijí největší plazi světa – komodští varani. A rozhodně to nejsou žádná mírumilovná neviňátka, ale dobře vyladěné stroje na zabíjení. Svou kořist dokážou vycítit na tři kilometry daleko. Jejich čelisti skrývají 70 ostrých zubů, které vědci přirovnávají například ke chrupu žraloků nebo druhohorních masožravých dinosaurů. A to zdaleka není všechno. Jeden z posledních výzkumů Univerzity v Novém Jižním Walesu (Austrálie) ukázal, že varani ovládají jedinečnou technologii, díky které jsou schopni naporcovat býka zaživa. Nemusejí vyvíjet příliš velkou sílu stisku, ostatně si to ani nemohou vzhledem k jemným žvýkacím svalům dovolit. Využívají velmi rychlé pohyby, které v kombinaci s ostrými zuby fungují jako motorová pila. Celý řeznický proces je energeticky velmi úsporný a umožňuje varanům vystačit s odlehčenou lebkou. O těchto zvláštních ještěrech je také známo, že mají velmi nebezpečné sliny. Stačí jediné kousnutí a bez rychlého lékařského zákroku se z něj člověk už nikdy nevzpamatuje. Sliny totiž obsahují přes 50 druhů velmi nebezpečných bakterií, které produkují různé jedy. Návštěva Komodských ostrovů tak může mít pouze jediný důvod – pokoušet smrt. Zdejší prostředí je velmi chudé a kromě varanů tady už toho k vidění moc není.
8. Řeka Amazonka
Stát: Ekvádor
Nebezpečí: pirani
Nejvhodnější období: období dešťů
Pirani se vyskytují po celém toku Amazonky, nicméně nejvhodnější setkání s nimi je v ekvádorské rezervaci Džungle Sacha. Nicméně ani zde by případní masochisté či sebevrazi příliš nepochodili. Pověsti o tom, jak hejno piraní trhá člověku maso od kostí a jak jej během několika minut dokážou zcela sežrat, jsou mírně řečeno přehnané. Když už na to dojde, jsou sice zubaté postrachy schopné jediným kousnutím amputovat člověku prst a vůbec jim přitom nevadí, že jsou oproti nám opravdu malými protivníky, protože dorůstají délky pouhých 30 cm. Ve skutečnosti se ovšem jedná o velmi plaché tvory, kteří mají dost rozumu, aby se před vším nebezpečně velkým urychleně schovaly. Pokud je ovšem vydráždí pach krve, jsou schopny dát přednost naplněnému žaludku před vlastní bezpečností. Proto se často vrhají i na velká poraněná zvířata a čistí řeku od mrtvol všech velikostí. U živé kořisti ale přece jen dávají přednost mnohem menším rozměrům a člověka nechávají na pokoji.
9. Národní park Katmai
Stát: USA
Nebezpečí: medvědi grizzly
Nejvhodnější období: počátek léta
Vydat se na Aljašku, do teritoria jednoho z největších medvědů naší planety (dosahují hmotnosti až jedné tuny), není v zimě žádné hrdinství. Od příchodu prvních mrazů až po počátek vegetačního období obrovitá šelma spí ve svých jeskynních úkrytech a co se děje venku, ji ani trochu nezajímá. Pak ale vyleze ven, kde je jejím jediným úkolem žrát a chystat si zásoby tuku na další zimu. V případě samic se k těmto příjemným povinnostem přidává ještě výchova, krmení a obrana mláďat. Není se co divit, že když se potká s tvorem, o kterém přemýšlí jako o vydatném zdroji potravy a zároveň i jako o potenciálním nepříteli, snaží se ho zabít.
Národní park Katmai je místem, kam se každé léto stahují medvědi grizzly z dalekého okolí na lov lososů. Biologové i turisté je u toho s oblibou pozorují. Ještě před vstupem do parku však musejí projít školením, jak se chovat případě přímého kontaktu s medvědem. Ke slovu přichází hra na mrtvolu, pepřový sprej nebo elektrický paralyzér. Stanovat v parku se doporučuje pouze za přenosným elektrickým plotem.
10. Cortézovo moře
Stát: Mexiko
Nebezpečí: kalmaři
Nejvhodnější období: celoročně
Kalmaři na svědomí mnoho lidských obětí nemají. Většinu času tráví v temnotách mořských hlubin, kam se kromě světla neodvažuje ani člověk. Setkat se s nimi (v živé podobě) přesto není nijak příjemné. Tohle mořské stvoření má osm mrštných chapadel dlouhých kolem půl metru, celé dosahuje délky dvou metrů a váží až 60 kg. Kořist zpracovává za pomoci 36 zoubků ostrých jako žiletky. K tomu všemu loví ve velkých smečkách. Kalmaří gang si vyhlíží zejména ryby a korýše, ale při krmení se dokáže odvázat do té míry, že si troufne i na velké mořské savce. Dokonce i na neopatrné potápěče. Přesto se najdou odvážlivci, kteří setkání s těmito hlavonožci nabízejí turistům. Jen je předtím nutné navléknout se do speciálního drátěného obleku (podmořské obdoby kroužkové košile), kterým neproniknou ani ostré zuby hlavnonžců.
Nejvražednější zvíře na zemi
Přestože největší hrůzu vzbuzují velcí nápadní dravci, mnohem větší počet životů mají na svědomí úplně jiná, zcela nenápadná zvířata. Nikdo se jich nebojí, přesto ročně zabijí kolem 3 milionů lidí. Jedná se moskyty, kteří přenášejí nebezpečného prvoka způsobujícího malárii. Každý rok se jí nakazí 300–500 milionů lidí a každý stý z nich nemoci podlehne.
Největší lovec planety
Absolutně největšími tvory na Zemi jsou obrovské mírumilovné velryby, které se pouze „pasou“ na všudypřítomném planktonu. S rozměry dravých druhů už to tak slavné nebývá. Přesto má největší pozemských masožravec – vorvaň – úctyhodné rozměry. Dosahuje délky až 20 metrů (tři vorvani za sebou by zatarasili Václavské náměstí) a hmotnosti až 60 tun (což odpovídá hmotnosti stádu 10 krav). Loví většinou hlavonožce a ryby a vyskytuje se v teplých mořích celého světa.
