Domů     Příroda
Africký bungee jumping ze 110 metrů
21.stoleti 20.9.2008

Řeka Zambezi se na hranicích mezi jihoafrickými státy Zambie a Zimbabwe najednou propadá do 140metrové hloubky, na dno úzkého kaňonu. Její impozantní šířka 1700 metrů se v jeden okamžik srazí na pouhých 130 m. Z poklidného veletoku se stává zuřící živel, nekompromisně spoutaný strmými stěnami rokle. To jsou Viktoriiny vodopády.Řeka Zambezi se na hranicích mezi jihoafrickými státy Zambie a Zimbabwe najednou propadá do 140metrové hloubky, na dno úzkého kaňonu. Její impozantní šířka 1700 metrů se v jeden okamžik srazí na pouhých 130 m. Z poklidného veletoku se stává zuřící živel, nekompromisně spoutaný strmými stěnami rokle. To jsou Viktoriiny vodopády.

Civilizovaný svět neměl o existenci největších afrických vodopádů ponětí až do roku 1855, kdy je objevil britský cestovatel David Livingstone. Pojmenoval je na počest své královny Viktorie. O dvacet let později je prozkoumal i český cestovatel Emil Holub, který o nich roku 1879 sepsal první samostatnou publikaci (Victoria Falls – a few pages from a diary of Emil Holub, M. D.) a sestavil i jejich první mapu.

V současnosti jsou vodopády zahrnuty do světového kulturního a přírodního dědictví pod záštitou UNESCO. Přírodní unikát je hojně navštěvovanou turistickou atrakcí, která kromě nádherné podívané nabízí i pořádnou dávku adrenalinu. Člověk se může například vrhnout z mostu nad roklí pod vodopádem na 110 metrů dlouhém gumovém laně. Členitý kaňon s rozbouřenou vodu poskytuje jednu z nejdivočejších tratí pro rafting na světě. Ale ani svezení po klidné řece před hranou vodopádu není úplně bez rizik. Zambezi se tu totiž hemží nebezpečnými hrochy a krokodýly.
3 nejvyšší vodopády světa
Absolutním výškovým rekordmanem mezi vodopády je Salto Ángel ve venezuelském národním parku Canaima. Voda tu padá z výšky 979 metrů z vrcholu Ďáblovy hory. Jméno získal po svém objeviteli, americkém hledači zlata a diamantů Jimmym Angelovi.
Druhou příčku obsadil s 948 metry jihoafrický Tugela, který se nachází na stejnojmenné řece pramenící v Ďábelských horách.
Na třetím místě figuruje norský Ramnefjellsfossen s 818 metry. Jako jeden z mála v této severské zemi nepohání vodní elektrárnu. Důvod je jednoduchý – nemá na to dostatek vody.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz