Domů     Příroda
Africký bungee jumping ze 110 metrů
21.stoleti 20.9.2008

Řeka Zambezi se na hranicích mezi jihoafrickými státy Zambie a Zimbabwe najednou propadá do 140metrové hloubky, na dno úzkého kaňonu. Její impozantní šířka 1700 metrů se v jeden okamžik srazí na pouhých 130 m. Z poklidného veletoku se stává zuřící živel, nekompromisně spoutaný strmými stěnami rokle. To jsou Viktoriiny vodopády.Řeka Zambezi se na hranicích mezi jihoafrickými státy Zambie a Zimbabwe najednou propadá do 140metrové hloubky, na dno úzkého kaňonu. Její impozantní šířka 1700 metrů se v jeden okamžik srazí na pouhých 130 m. Z poklidného veletoku se stává zuřící živel, nekompromisně spoutaný strmými stěnami rokle. To jsou Viktoriiny vodopády.

Civilizovaný svět neměl o existenci největších afrických vodopádů ponětí až do roku 1855, kdy je objevil britský cestovatel David Livingstone. Pojmenoval je na počest své královny Viktorie. O dvacet let později je prozkoumal i český cestovatel Emil Holub, který o nich roku 1879 sepsal první samostatnou publikaci (Victoria Falls – a few pages from a diary of Emil Holub, M. D.) a sestavil i jejich první mapu.

V současnosti jsou vodopády zahrnuty do světového kulturního a přírodního dědictví pod záštitou UNESCO. Přírodní unikát je hojně navštěvovanou turistickou atrakcí, která kromě nádherné podívané nabízí i pořádnou dávku adrenalinu. Člověk se může například vrhnout z mostu nad roklí pod vodopádem na 110 metrů dlouhém gumovém laně. Členitý kaňon s rozbouřenou vodu poskytuje jednu z nejdivočejších tratí pro rafting na světě. Ale ani svezení po klidné řece před hranou vodopádu není úplně bez rizik. Zambezi se tu totiž hemží nebezpečnými hrochy a krokodýly.
3 nejvyšší vodopády světa
Absolutním výškovým rekordmanem mezi vodopády je Salto Ángel ve venezuelském národním parku Canaima. Voda tu padá z výšky 979 metrů z vrcholu Ďáblovy hory. Jméno získal po svém objeviteli, americkém hledači zlata a diamantů Jimmym Angelovi.
Druhou příčku obsadil s 948 metry jihoafrický Tugela, který se nachází na stejnojmenné řece pramenící v Ďábelských horách.
Na třetím místě figuruje norský Ramnefjellsfossen s 818 metry. Jako jeden z mála v této severské zemi nepohání vodní elektrárnu. Důvod je jednoduchý – nemá na to dostatek vody.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz