Domů     Příroda
Zkamenělé lesy nejsou jen v bajkách pro děti
21.stoleti 19.9.2008

Zní to jako z tajemné pohádky. Za devatero horami a devatero řekami se rozkládá zkamenělý les. Ale pohádka to skutečně není. A onen les není zas tak daleko od našich hranic, jen co by kamenem dohodil.
Zní to jako z tajemné pohádky. Za devatero horami a devatero řekami se rozkládá zkamenělý les. Ale pohádka to skutečně není. A onen les není zas tak daleko od našich hranic, jen co by kamenem dohodil.

Německý Chemnitz (Saská Kamenice), město s 300 000 obyvateli, pamatuje řada lidí ještě pod názvem Karl-Marx-Stadt. Přímo v Chemnitzu se nachází zkamenělý les, který pochází z doby před 290 miliony let.

300 milionů let stojící kmen
V té době klima ve střední Evropě vypadalo podstatně jinak než dnes. Žádný mírný pás, ale pořádné tropy se vším, co k tomu patří, tedy s pořádným vedrem a prudkými lijáky. Zatímco v současnosti se tropický pás pohybuje mezi obratníky Raka a Kozoroha, v minulosti zasahoval až k jižní části severní Evropy.
Les byl objeven už v 18. století v základech jedné ze čtvrtí Chemnitzu. Ale jeho odkrývání pokračuje až do současnosti a vědci o něm získávají stále nové informace. Na jaře tohoto roku bylo objeveno celkem šest nových kmenů, z toho dva padlé a čtyři ještě stojící. Kromě toho byla nalezena i větev s netypickými výrůstky. Odborníci soudí, že tyto výrůstky souvisejí s chorobou, která les mohla zahubit ještě před tím, než jej pravděpodobně zasypala sopečná erupce. Buněčná informace zde zůstala zachována, takže experti mohou les podrobně prozkoumat a získat tak údaje o dobách dávno minulých.

Český kamenný les jako stavební materiál
Jak takový les vlastně dokáže zkamenět? Postupně je pokryt vrstvou sedimentů. Z písku, který kmeny obsypal, se uvolní kyselina křemičitá, která dřevo impregnuje a poté jej pohltí. Ze dřeva se chemickými procesy stávají různé druhy křemičitanů, třeba chalcedony nebo opály. Kmeny, nyní už kamenné, si přitom ponechávají svůj původní tvar.
Není bez zajímavosti, že podobný zkamenělý les se rozkládal i na území České republiky. Ve své době byl největším v celé Evropě a k nalezení byl nedaleko Trutnova u obce Radvanice. Za své vzal však už před druhou světovou válkou, kdy materiál z něj skončil jako štěrk a byl použit k výstavbě cest. Z radvanického lesa vznikly i pomníky válečným obětem nebo z něj byl vystaven interiér Božího hrobu v Mariánském sadu na okraji Malých Svatoňovic. Jak praví dobová zpráva: „Nerozum a chamtivost lidí způsobily, že největší kusy, které doposud dřímaly v mechu jehličnatých lesů, se staly předmětem obchodu a vývozu.“ Takže pokud chce někdo v současnosti vidět zkamenělý les, musí za ním vyjet k našim německým sousedům do Chemnitzu.

140 nových let pro zkamenělý les
Nejstarší muzeum v Chemnitzu, založené v roce 1868, ukazuje svým návštěvníkům živou i zkamenělou přírodu. K vidění jsou zde fosilie, drahé kameny, krystaly, preparovaná vyhynulá i dosud žijící zvířata a insektárium se živým hmyzem. A v osvětleném nádvoří budovy září největší atrakce muzea – zkamenělý les.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz