Mexičané značkují žraloky!

Že biologové a vědci čas od časů značkují některé živočichy, je všeobecně známá věc. Kroužkují se ptáci, značkují se ohrožené šelmy, surikaty běhají po Kalahari s vysílačkou na krku. Ale značkování jednoho z nejděsivějších tvorů, který plave v oceánech? To je novinka, kterou se nyní mohou pochlubit Mexičané.Že biologové a vědci čas od časů značkují některé živočichy, je všeobecně známá věc. Kroužkují se ptáci, značkují se ohrožené šelmy, surikaty běhají po Kalahari s vysílačkou na krku. Ale značkování jednoho z nejděsivějších tvorů, který plave v oceánech? To je novinka, kterou se nyní mohou pochlubit Mexičané.

Ono „chlubení“ je samozřejmě myšleno s velkou nadsázkou. Mexická úřední místa by jistě byla raději, kdyby k podobnému kroku nebyla nucena přistoupit. Mexické pacifické pobřeží se v poslední době stalo místem, kde se v reálu odehrává další pokračování snímku Čelisti. Třicet let zde žraloci neútočili, ale letošní květen vše změnil. Za oběť padli žralokům dva surfaři, třetí pak s těžkými zraněními dlouho ležel v nemocnici.

I rybáři jsou překvapeni

Mexičané žijící na západním pobřeží země jsou v šoku. „Žraloci tu byli, čas od času se dostali i do konfliktu s lidmi, ale spíše se jim vyhýbali. Ale to, co se děje letos, to nemá obdoby,“ prohlásil šestapadesátiletý rybář Felix Sanchéz.
Zatím poslední obětí byl americký surfař Bruce Grimas. Jeho anděl strážný však byl v té chvíli poblíž. Žralok se Grimasovi sice zakousl do paže, ale surfaři se zázrakem podařilo z jeho smrtícího sevření vyváznout a doškrábat se na břeh. „Ani jsem neměl čas zpanikařit,“ vykládal později. „Pomyslel jsem si: Nechci umřít. Nechci přijít o ruku.“

Rána pro turismus

Grimas netušil, že ani ne kilometr od místa, kde se predátorem setkal, zahynul při podobném „rande-vous“ devětačtyřicetiletý Mexičan. Měsíc před tím se dostaveníčko se žralokem stalo osudné jinému americkému surfaři. Vodymilovní Mexičané najednou odmítali si v Pacifiku smočit byť jen prst a vyděšení turisté svými dalekohledy pozorovali oceán, zda se někde neobjeví charakteristická trojhranná ploutev.
Příjmy z turistického ruchu jsou pro Mexiko důležité, takže místní úřady se daly do práce. Na místo byl povolán mimo jiné proslulý odborník na žraloky George Burgess z Floridské univerzity. I on zkoumá, čím to je, že se žraločí útoky na člověka v této oblasti množí.

Vysílačky pro žraloky

Vlna útoků nebezpečných predátorů vedla mexické vědce k neobvyklému kroku. Mexičtí biologové se odhodlali některé žraloky označkovat, či lépe umístit na ně elektronické zařízení, které bude přenášet informace o jejich pohybu. Výsledky šetření by měly pomoci vysvětlit záhadu, proč se v poslední době žraloci u západního pobřeží Mexika vyskytují oproti minulosti v tak hojném počtu.
„Malá skupina žraloků dostala elektronické zařízení, které přenáší údaje o jejich pohybu a chování prostřednictvím rádiových frekvencí,“ řekl ministr životního prostředí mexického státu Guerrero Sabas Arturo de la Rosa. Žraloci budou sledováni dva měsíce a poté bude následovat roční rozbor jejich pohybu a možností, které by opakovaným útokům měly zabránit.

Čtyři lidé ročně…

Značkování žraloků bude docela nebezpečným adrenalinovým sportem. Tyto paryby budou odchyceny do speciálních sítí, označkovány a poté vypuštěny zpět do moře. Projektu se mohou účastnit i místní rybáři. Ten z nich, který narazí na označkovaného žraloka, dostane odměnu. Rybáři si tedy téměř jistě pořídí do svých lodí i fotoaparáty, aby poté mohli podat příslušný důkaz a nedocházelo k podvodům.
Zemi Aztéků se přitom žraločí útoky v posledních letech úspěšně vyhýbaly. Podle statistik organizace International Shark Attack File, která monitoruje žraločí útoky po celém světě, poslední smrtelný případ byl v Mexiku zaznamenán v roce 1997. Při pacifickém pobřeží pak dokonce v roce 1978. Mezi roky 1880 až 2007 zde bylo zaznamenáno celkem 37 napadení, z čehož 20 skončilo fatálně. Pro srovnání, mezi roky 1700 až 2007 bylo v Austrálii zaznamenáno 344 útoků, z nichž 136 si vyžádalo cenu nejvyšší – lidský život. Ročně si žraločí ataky vyžádají průměrně čtyři oběti.

Zvláštní žraločí smysly

Každý tvor potřebuje k orientaci v okolním prostředí smysly. Člověk jich má pět – zrak, sluch, čich, hmat a chuť. Příroda si ovšem se smysly umí docela pohrát. Žralok má dva zvláštní smyslové orgány, které jsou v živočišné říši zcela ojedinělé.

Postranní čára
Postranní čára funguje na způsob detektoru změny polohy tím, že registruje sebemenší záchvěv vodního proudu a tedy i vibrace, které z něho pramení. Kromě toho má navíc rozhodující roli v udržování rovnováhy. Často je srovnávána se sonarem.
Jedná se o kanálek probíhající pod kůží téměř po celé délce obou stran trupu, který je s kožním povrchem spojen pomocí dalších menších kanálků. Další podobné kanálky jsou také umístěny na hlavě, kde obkružují oči a sledují okraj čelistí. Uvnitř kanálků jsou smyslové buňky zvané neuromasty, které registrují tlaky, jež se na ně přenášejí z tekutiny (tzv. lymfy), v níž se vznášejí. Takto získané informace jsou pak předávány do mozku.

Lorenziniho ampule
Lorenziniho ampule, které jsou umístěny pod rypcem žraloka, jsou detektory teplotních a vibračních změn a zaznamenávají také změny slanosti, kontaktního tlaku i zcela nepatrné změny elektrického pole. Nesčetné pokusy dokázaly, že i ve zcela kalné vodě dokáží žraloci lokalizovat svou kořist, a to i tehdy je-li třeba nehybná nebo dokonce zahrabaná v písku (všichni živočichové včetně člověka vytvářejí slabé elektromagnetické pole). Tento orgán také velmi pravděpodobně nahrazuje zrak, když má žralok při útoku zakryto oko mžurkou nebo ho pootočí dozadu.
Štěstí v neštěstí

Pořádnou kliku měl jedenatřicetiletý Aaron Seare. Tento Australan surfoval o letošních prázdninách poblíž pláže u města Warrnambool ve státě Victoria. Při jedné z figur zaregistroval ve vodě podezřelý pohyb, a než se stačil vzpamatovat, téměř třímetrový žralok měl v tlamě provaz, kterým měl Seare přivázán surf k noze. Už už se zdálo, že žraločí zuby budou to poslední, co mladý muž ve svém životě spatřil. Jakoby zázrakem se v tu chvíli objevila mohutná vlna, která surfaře odhodila až na břeh. Seare si po vzpamatování se ze šoku všiml, že provaz je překousnutý pouze pět centimetrů od jeho nohy.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Jak se zapojit do výzkumu? Najdi pijáka!

Jak se zapojit do výzkumu? Najdi...

Výzkumný tým Ústavu patologické morfologie a parazitologie z veterinární univerzity v Brně...
Zvířata používají kompasový smysl

Zvířata používají kompasový smysl

Schopnost vnímat magnetické pole Země se i díky českým vědcům podařilo...
Amazonský prales skrývá neznámé kultury

Amazonský prales skrývá neznámé...

Od počátku epochy objevitelských cest uplynulo přes půl tisíciletí. Za tu...
Ochrana mořských želv přináší výsledky, ale je nutné vytrvat

Ochrana mořských želv přináší...

Podle kosterních nálezů mořské želvy obývají svět už 110 miliónů let....
Čeští vědci udávají světu směr v mikroskopickém zkoumání rostlin

Čeští vědci udávají světu směr v...

Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH)...
Satelit, který má sledovat tání ledovců, se vydal na orbitu

Satelit, který má sledovat tání...

Z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii v sobotu...
Mořští stejnonožci si zajišťují přežití únosem

Mořští stejnonožci si zajišťují...

Jako sprostí kriminálníci se chovají mořští korýši nazývaní stejnonožci,...
OBRAZEM: I příroda umí být komická

OBRAZEM: I příroda umí být komická

Fotografická soutěž Comedy Wildlife Photography Awards každoročně...
Akce Ukliďme Česko pomůže i s analýzou nakládání s PET lahvemi jako s odpadem

Akce Ukliďme Česko pomůže i s...

„Ukliďme svět, ukliďme Česko“ je dobrovolnická úklidová akce, která probíhá v celém...
Začni (si) s Přírodovědou! Vyzývá středoškoláky Přírodovědecká fakulta UK

Začni (si) s Přírodovědou! Vyzývá...

S (P)přírodovědou si od následujícího semestru může začít každý, kdo to s ní myslí...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Popral se italský král se kvůli svatbě s premiérem?

Popral se italský král se kvůli...

Dobré jídlo, pití a krásné ženy. To jsou životní záliby prvního krále...
Jak by se nám žilo, kdyby se Země přestala otáčet?

Jak by se nám žilo, kdyby se Země...

„A přece se točí…,“ měl podle legendy zašeptat před inkvizičním...
Nebeský překážkář Dwain Weston: Kariéru i život utne náraz do mostu!

Nebeský překážkář Dwain Weston:...

Žádná překážka není dost velká, aby před ní Dwain Weston...
VIDEO: Jaké jsou nejšílenější lékařské praktiky?

VIDEO: Jaké jsou nejšílenější...

Asi každého z nás někdy bolela hlava. A věděli jste, že tato...
Panamský průplav: Nejkrvavější stavba světa, která propojila oceány!

Panamský průplav: Nejkrvavější...

Tento průplav fascinuje svět už více než jedno století. Jenže i když tím, že...
Sbohem, drahý koni: Neobyčejný hrob v údolí Nilu

Sbohem, drahý koni: Neobyčejný...

Když mezinárodní archeologický tým odkryje rozsáhlou hrobku v Súdánu, kde...
Poslední let Marka Suttona: Z Bondova dubléra toho moc nezbude!

Poslední let Marka Suttona:...

Britský kaskadér Mark Sutton (1971–2013) lechtá smrtku pod bradou už...
Ramstein: Chyba pilota usmaží v roce 1988 desítky lidí!

Ramstein: Chyba pilota usmaží v...

Letecké prohlídky jsou lákadlem pro stovky lidí. Nadšenci letadel se...
Stovky mrtvých ryb přineslo oteplení vody v Jižní Kalifornii

Stovky mrtvých ryb přineslo...

Dvě tisícovky cípalů hlavatých. Takový počet obětí si vyžádala letní vedra v...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.