Mexičané značkují žraloky!

Že biologové a vědci čas od časů značkují některé živočichy, je všeobecně známá věc. Kroužkují se ptáci, značkují se ohrožené šelmy, surikaty běhají po Kalahari s vysílačkou na krku. Ale značkování jednoho z nejděsivějších tvorů, který plave v oceánech? To je novinka, kterou se nyní mohou pochlubit Mexičané.Že biologové a vědci čas od časů značkují některé živočichy, je všeobecně známá věc. Kroužkují se ptáci, značkují se ohrožené šelmy, surikaty běhají po Kalahari s vysílačkou na krku. Ale značkování jednoho z nejděsivějších tvorů, který plave v oceánech? To je novinka, kterou se nyní mohou pochlubit Mexičané.

Ono „chlubení“ je samozřejmě myšleno s velkou nadsázkou. Mexická úřední místa by jistě byla raději, kdyby k podobnému kroku nebyla nucena přistoupit. Mexické pacifické pobřeží se v poslední době stalo místem, kde se v reálu odehrává další pokračování snímku Čelisti. Třicet let zde žraloci neútočili, ale letošní květen vše změnil. Za oběť padli žralokům dva surfaři, třetí pak s těžkými zraněními dlouho ležel v nemocnici.

I rybáři jsou překvapeni

Mexičané žijící na západním pobřeží země jsou v šoku. „Žraloci tu byli, čas od času se dostali i do konfliktu s lidmi, ale spíše se jim vyhýbali. Ale to, co se děje letos, to nemá obdoby,“ prohlásil šestapadesátiletý rybář Felix Sanchéz.
Zatím poslední obětí byl americký surfař Bruce Grimas. Jeho anděl strážný však byl v té chvíli poblíž. Žralok se Grimasovi sice zakousl do paže, ale surfaři se zázrakem podařilo z jeho smrtícího sevření vyváznout a doškrábat se na břeh. „Ani jsem neměl čas zpanikařit,“ vykládal později. „Pomyslel jsem si: Nechci umřít. Nechci přijít o ruku.“

Rána pro turismus

Grimas netušil, že ani ne kilometr od místa, kde se predátorem setkal, zahynul při podobném „rande-vous“ devětačtyřicetiletý Mexičan. Měsíc před tím se dostaveníčko se žralokem stalo osudné jinému americkému surfaři. Vodymilovní Mexičané najednou odmítali si v Pacifiku smočit byť jen prst a vyděšení turisté svými dalekohledy pozorovali oceán, zda se někde neobjeví charakteristická trojhranná ploutev.
Příjmy z turistického ruchu jsou pro Mexiko důležité, takže místní úřady se daly do práce. Na místo byl povolán mimo jiné proslulý odborník na žraloky George Burgess z Floridské univerzity. I on zkoumá, čím to je, že se žraločí útoky na člověka v této oblasti množí.

Vysílačky pro žraloky

Vlna útoků nebezpečných predátorů vedla mexické vědce k neobvyklému kroku. Mexičtí biologové se odhodlali některé žraloky označkovat, či lépe umístit na ně elektronické zařízení, které bude přenášet informace o jejich pohybu. Výsledky šetření by měly pomoci vysvětlit záhadu, proč se v poslední době žraloci u západního pobřeží Mexika vyskytují oproti minulosti v tak hojném počtu.
„Malá skupina žraloků dostala elektronické zařízení, které přenáší údaje o jejich pohybu a chování prostřednictvím rádiových frekvencí,“ řekl ministr životního prostředí mexického státu Guerrero Sabas Arturo de la Rosa. Žraloci budou sledováni dva měsíce a poté bude následovat roční rozbor jejich pohybu a možností, které by opakovaným útokům měly zabránit.

Čtyři lidé ročně…

Značkování žraloků bude docela nebezpečným adrenalinovým sportem. Tyto paryby budou odchyceny do speciálních sítí, označkovány a poté vypuštěny zpět do moře. Projektu se mohou účastnit i místní rybáři. Ten z nich, který narazí na označkovaného žraloka, dostane odměnu. Rybáři si tedy téměř jistě pořídí do svých lodí i fotoaparáty, aby poté mohli podat příslušný důkaz a nedocházelo k podvodům.
Zemi Aztéků se přitom žraločí útoky v posledních letech úspěšně vyhýbaly. Podle statistik organizace International Shark Attack File, která monitoruje žraločí útoky po celém světě, poslední smrtelný případ byl v Mexiku zaznamenán v roce 1997. Při pacifickém pobřeží pak dokonce v roce 1978. Mezi roky 1880 až 2007 zde bylo zaznamenáno celkem 37 napadení, z čehož 20 skončilo fatálně. Pro srovnání, mezi roky 1700 až 2007 bylo v Austrálii zaznamenáno 344 útoků, z nichž 136 si vyžádalo cenu nejvyšší – lidský život. Ročně si žraločí ataky vyžádají průměrně čtyři oběti.

Zvláštní žraločí smysly

Každý tvor potřebuje k orientaci v okolním prostředí smysly. Člověk jich má pět – zrak, sluch, čich, hmat a chuť. Příroda si ovšem se smysly umí docela pohrát. Žralok má dva zvláštní smyslové orgány, které jsou v živočišné říši zcela ojedinělé.

Postranní čára
Postranní čára funguje na způsob detektoru změny polohy tím, že registruje sebemenší záchvěv vodního proudu a tedy i vibrace, které z něho pramení. Kromě toho má navíc rozhodující roli v udržování rovnováhy. Často je srovnávána se sonarem.
Jedná se o kanálek probíhající pod kůží téměř po celé délce obou stran trupu, který je s kožním povrchem spojen pomocí dalších menších kanálků. Další podobné kanálky jsou také umístěny na hlavě, kde obkružují oči a sledují okraj čelistí. Uvnitř kanálků jsou smyslové buňky zvané neuromasty, které registrují tlaky, jež se na ně přenášejí z tekutiny (tzv. lymfy), v níž se vznášejí. Takto získané informace jsou pak předávány do mozku.

Lorenziniho ampule
Lorenziniho ampule, které jsou umístěny pod rypcem žraloka, jsou detektory teplotních a vibračních změn a zaznamenávají také změny slanosti, kontaktního tlaku i zcela nepatrné změny elektrického pole. Nesčetné pokusy dokázaly, že i ve zcela kalné vodě dokáží žraloci lokalizovat svou kořist, a to i tehdy je-li třeba nehybná nebo dokonce zahrabaná v písku (všichni živočichové včetně člověka vytvářejí slabé elektromagnetické pole). Tento orgán také velmi pravděpodobně nahrazuje zrak, když má žralok při útoku zakryto oko mžurkou nebo ho pootočí dozadu.
Štěstí v neštěstí

Pořádnou kliku měl jedenatřicetiletý Aaron Seare. Tento Australan surfoval o letošních prázdninách poblíž pláže u města Warrnambool ve státě Victoria. Při jedné z figur zaregistroval ve vodě podezřelý pohyb, a než se stačil vzpamatovat, téměř třímetrový žralok měl v tlamě provaz, kterým měl Seare přivázán surf k noze. Už už se zdálo, že žraločí zuby budou to poslední, co mladý muž ve svém životě spatřil. Jakoby zázrakem se v tu chvíli objevila mohutná vlna, která surfaře odhodila až na břeh. Seare si po vzpamatování se ze šoku všiml, že provaz je překousnutý pouze pět centimetrů od jeho nohy.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Projekt na záchranu antilop Derbyho: 14 mláďat a 800 proškolených studentů

Projekt na záchranu antilop Derbyho:...

Už několik let je Safari Park Dvůr Králové významně zapojen do aktivit...
Žně kvůli teplu a suchu začaly dříve

Žně kvůli teplu a suchu začaly...

V České republice panuje v posledních týdnech nebývalé teplé počasí. V kombinaci...
Nové výhledy na Prahu? Unikátní rozhledna Doubravka se dnes otevře návštěvníkům

Nové výhledy na Prahu? Unikátní...

Metropole má první veřejně přístupnou rozhlednu od dokončení Žižkovského...
I strnadi mají nářečí.

I strnadi mají nářečí.

Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě...
Hroši ve dvorském safari parku si užívají letní teploty

Hroši ve dvorském safari parku si...

Teplé červnové počasí tráví hroši ve dvorském safari parku svou oblíbenou...
Světové hvězdy na výstavě v Safari Parku Dvůr Králové vyzývají k omezení obchodu s ohroženými druhy

Světové hvězdy na výstavě v Safari Parku...

V rámci kampaně OSN s názvem Wild for Life upozorňují na problematiku...
Velká výstava bezobratlých v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK

Velká výstava bezobratlých v...

Botanická zahrada PřF UK v Praze ožije v první polovině června nejrůznější “havětí”....
Smrt rukou člověka: Velemlok čínský je na pokraji vyhubení

Smrt rukou člověka: Velemlok...

Velemlok čínský (Andrias davidianus) je největším mlokem na světě, dosahujícím...
Lesní království v jižních Čechách

Lesní království v jižních Čechách

Nejnavštěvovanější turistickou destinací ČR je samozřejmě Praha. Další medailové...
V Mělčanech u Dobrušky se začne stavět protipovodňová ochrana

V Mělčanech u Dobrušky se začne...

I tak by se dal nazvat záměr Povodí Labe, které od roku 2000 usiluje o výstavbu...

Nenechte si ujít další zajímavé články

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh utrženého sluchátka

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh...

Lze si představit současnou civilizaci bez mobilů? Asi těžko. Telefony mohou...
100 let španělské chřipky: Masová vražedkyně si oběti nevybírala!

100 let španělské chřipky: Masová...

Rok 1918 se nese v duchu prolité krve. Světem už čtvrtý rok cloumá...
Octová dieta: Bizarním prostředkem ke zhubnutí se tráví i lord Byron

Octová dieta: Bizarním prostředkem...

Lžičce jablečného octu před každým jídlem údajně vděčí za své postavy i...
Jaké bude marťanské menu?

Jaké bude marťanské menu?

O pilotovaném letu k Marsu se v odborných i laických kruzích hovoří poměrně...
Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tenký váleček grafitu zasazený do kousku dřeva. Snadno se s ním píše, napsané...
Frank: Město, na které dopadne 90 milionů tun skály!

Frank: Město, na které dopadne 90...

Když je něco pevné jako skála, tak to ještě nemusí být pevné. A když...
VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí žít ve speciální bublině

VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí...

Vzácná porucha imunity má za následek to, že dítě musí žít...
Proč si čeští diplomati dovolil kritizovat samotného papeže?

Proč si čeští diplomati dovolil...

Nikdo dodnes přesně neví, kdo panoš Jaroslav vlastně byl! Například historik...
Průzkum: Manželství zdraví neprospívá!

Průzkum: Manželství zdraví...

Dlouhá léta se čtenáři společenských rubrik mohli seznamovat s výzkumy, že...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.