Domů     Příroda
Čtyři kilometry pod ledem bují život
21.stoleti 19.9.2008

V největším antarktickém jezeře Vostok si podle posledních průzkumů vesele užívají života zástupy bakterií. Je jich dokonce tolik, že co do početnosti snesou srovnání s otevřeným mořem. Hustota osídlení mrazivé antarktické vody je pouze stokrát nižší.V největším antarktickém jezeře Vostok si podle posledních průzkumů vesele užívají života zástupy bakterií. Je jich dokonce tolik, že co do početnosti snesou srovnání s otevřeným mořem. Hustota osídlení mrazivé antarktické vody je pouze stokrát nižší.

Že se pod antarktickým ledem skrývá obrovské jezero s tekutou vodou, vědci objevili v roce 1995. Pod ledem je ukryto už celých 35 milionů let. Jedná se o největší jezero na světě, které není ovlivněno činností člověka.

Svými rozměry (délka 250 km, šířka 60 km, hloubka až 800 m) přibližně odpovídá kanadskému jezeru Ontario. Voda v kapalném stavu se (?) udržuje díky ohromnému tlaku okolních mas ledu. Její teplota se pohybuje kolem -3 oC . Do cesty ještě mnohem hlouběji pod nulu se jí staví geotermální teplo.
Jezero je přímo uzamčeno vlastní zamrzající hladinou. Tloušťka této ledové poklice dosahuje 300 metrů a nad ní se kupí ledovec z napadaného sněhu do výšky čtyř kilometrů.

Vostok však rozhodně není jediným jezerem pod antarktickým ledem. Podle nejnovějších výzkumů je tu podobných jezer více než 60. Ta jsou navíc propojena hustou sítí řek, které odvádějí vodu z centrální části kontinentu do pobřežních moří.

Související články
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz