Domů     Příroda
Nový objev: Vědci našli život kilometr pod dnem oceánu!
21.stoleti 19.8.2008

Přišli na to nedávno badatelé z Texaské univerzity, kteří nyní realizují program hlubokomořských vrtů nedaleko pobřeží New Foundlandu. Přišli na to nedávno badatelé z Texaské univerzity, kteří nyní realizují program hlubokomořských vrtů nedaleko pobřeží New Foundlandu.

Speciální vrtná souprava, umístěná na plovoucí základně, totiž získala vzorky ze zemské kůry 1626 metrů hluboko pod mořským dnem. Při mikroskopickém zkoumání vzorků vědci téměř oněměli úžasem. Skalnaté podloží totiž doslova překypuje mikrobiálním životem. Objev tak naprosto převrací všechny naše dosavadní znalosti o možnostech udržení živých organismů za podmínek nesmírného tlaku a ve vysokých teplotách.

Pomohl speciální vrták
Usazeniny v hloubkách přes jeden kilometr jsou extrémně tvrdé, a proto muselo být použito speciálních vrtáků. Navíc museli vědci předejít kontaminaci vzorků po vytažení z hlubin povrchovými mikroorganismy. To vyřešila upravená hlavice vrtáku se dvěma plášti. Po odebrání a vytažení vzorku se od něj oddělila jeho povrchová část a zůstal jen hermeticky uzavřený válec s vnitřními usazeninami.

Bakterie se krmí metanem
Na výzkumu se podílejí i britští vědci, kteří tento objev považují za jeden z největších v současnosti. To, že bakterie mohou přežívat v extrémních hloubkách na souši, bylo sice známo již dříve, byly objeveny například v hloubce tří kilometrů v jihoafrickém zlatém dole, ale že by mohly přežívat za tak extrémních podmínek pod mořským dnem, považovali vědci dosud za nemyslitelné.
Nově objevený život je prý nejspíše založen na bázi získávání energie z metanu, kterého se v těchto hloubkách nachází velké množství. Usazeniny a skalnaté podloží oceánu jsou zde staré na 111 milionů let a teplota se v těchto hloubkách pohybuje mezi 60 až 100 stupni Celsia. Navíc zde neexistuje žádný kyslík a vše probíhá v naprosté tmě bez přístupu světla.

Platí to i pro Mars?
Objev dává velkou naději i badatelům, pátrajícím po mimozemském životě na dalších planetách. Pokud je možný život v takovýchto extrémních podmínkách, může být na podobném principu přítomen i jinde. Například i když nejnovější americká sonda Phoenix na Marsu neobjeví pomocí mechanického rypadélka zhola nic, neznamená to, že přímo pod ní, o nějakých 1000 metrů hlouběji, nebují mimozemský život.

Nová šance pro objevení mimozemského života
Podobný výzkum nyní organizují vědci z Woods Hole Oceanographic Institution (WHOI) na univerzitě v americkém Los Angeles společně s odborníky z NASA. Právě ti chtějí přijít na kloub tomu, jak se může šířit život i na dalších planetách. V hlubinách těchto planet totiž mohou panovat úplně stejné podmínky jako pod mořským dnem.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz