Vitamin A je životně důležitý pro normální reprodukci, růst a vývoj organismu, tvorbu zubů a kostí. Zajišťuje kvalitní imunitní systém a zdravou kůži. Udržuje ostrý zrak. Důležité zdroje: mrkev, listová zelenina, třešně, červená řepa, meruňky, žluté ovoce, vejce, mléčné produkty, rybí tuk, játra. Pozor: Nebezpečný je zejména v těhotenství, kdy jeho nadmíra narušuje správný vývoj končetin plodu. Nedostatek vitaminu A, který se nemá příliš rád se širokospektrálními antibiotiky, vede ke ztrátám vitaminu C.
Vitaminy B-komplexu známe v četných podobách, přičemž každý má zvláštní poslání. Jako koenzymy zasahují do všech částí lidského organismu. Biotin (viz vitamin H) a kyselina pantotenová (B5) se účastní tvorby enzymů a štěpení tuků, sacharidů a bílkovin e stravy. B 5 působí mj. proti stresu a migréně. Zdrojem B5 jsou vnitřnosti, droždí, maso, syrové pšeničné klíčky, ryby, drůbež, jogurt, luštěniny, vejce, ořechy, mléko. Do skupiny B patří i kobalamin (B12) nutný pro obměnu buněk a tvorbu červených krvinek. Zdroj: mj. pivovarské kvasnice, sardinky i jiné ryby, sýr, maso, vnitřnosti. Dalšími „blízkými příbuznými“ jsou B6 – pyridoxin (viz) a B1 – thiamin (viz).
Vitamin C (kyselina askorbová) je nejrozšířenější. Působí ve všech tělesných tkáních, zvyšuje odolnost proti infekcím, ovlivňuje vznik červených krvinek a reguluje vznik bílých krvinek. Jako antioxidant brání okysličení jiných látek; tak chrání před rakovinou, srdečními chorobami a šedým zákalem, zmírňuje problémy při nachlazení. Urychluje hojení ran, Odborníci doporučují denně alespoň 200 mg vitaminu C. Naše hlavní přírodní zdroje: černý rybíz (100–300 mg/100 g), paprika (160–240), brokolice (100–115), hlávkové zelí (70–140), jahody (40–70), květák (až 70 mg), špenát (35–85 mg ), citrusy (30–60 mg) Při předávkování se většina vyloučí močí, někdy přijde průjem, žaludeční křeče či kožní vyrážky. Mohou se tvořit i ledvinové kameny, snížit hladina cukru v krvi, zatěžovat játra.
Vitamin D se z potravy vstřebává stěnou střevní, kumuluje se mj. v játrech. Vitamin D vzniklý účinkem UV záření v kůži přechází přímo do krve. Po opálení pokožka „sluneční vitamin“ D už neprodukuje. Je důležitý pro správný metabolismus cukrů a regulaci vápníku a fosforu v krvi, čímž pomáhá udržovat silné kosti a zdravé zuby. Znamená prevenci rakoviny prostaty a prsu. Působí proti dětské křivici (rachitis), u dospělých (hlavně žen) může nedostatek vést k řídnutí kostí (osteoporóza). Zdroj: tučné ryby (losos, sleď, tuňák), žloutek, houby, játra, mléko. Dlouhodobý příjem vysokých dávek může u dětí způsobit zastavení růstu, u dospělých vyplavování vápníku z kostí a jeho ukládání v různých vnitřních orgánech (plíce, srdce) či v cévách. Zvyšuje krevní tlak, přivolává zvracení a nadměrné močení. Nejnovější studie ukazují možnou souvislost mezi nadbytkem vitaminu D a infarktem myokardu.
Vitamin E (tokoferol) – „vitamin plodnosti“ – chrání buňky před poškozením vinou oxidace. U zdravých lidí je prevenci mj. srdečních onemocnění a rakoviny. (Naopak lidi postižené revmatickou srdeční vadou může nadměrná konzumace ohrožovat.). Ochraňuje před toxiny z cigaretového kouře a jiných znečišťujících látek. Přispívá k udržení mladistvého vzhledu. Denní příjem: cca 10 mg denně. Zdroj: pšeničné klíčky (2 lžíce = 40 mg E), rostlinné oleje, ořechová jádra, semena, listová zelenina, červená řepa, brokolice, čočka. Nadměrné požívání může vést k žaludečním potížím a průjmům, ohrožovat osoby se zvýšenou funkcí štítné žlázy, diabetem a vysokým krevním tlakem.
Vitamin F vytvářejí nenasycené mastné kyseliny (linolová, linoleová a arachidonová) a je především v rostlinné stravě. S ním souvisí stav pokožky, nehtů a vlasů. Hlavně se osvědčuje jako růstový faktor v dětství. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi, regenerací buněk chrání játra. Zvyšováním aktivity vnitřní sekrece pomáhá hubnout. Zdroj: rostlinné oleje, obilné klíčky, arašídy, ořechy, semena slunečnice, mandle, avokádo, sója.
Vitamin H (biotin) pomáhá tělu využívat sacharidy, tuky a bílkoviny, udržuje zdravé nehty a vlasy. Diabetikům udržuje hladinu krevního cukru. Zdroj: játra, ořechy, ovesné vločky, rýže, ječmen, luštěniny, květák, sója
Chemické složení vitaminů: Jde o velmi různorodé organické sloučeniny, mezi kterými neexistují žádné strukturální vztahy. Většina z nich je velice citlivá na různé chemické a fyzikální vlivy (zvýšená teplota, vzdušný kyslík, UV záření aj.).
Inositol (vitamin I) máme v mozku, svalech, reprodukčních orgánech a srdci, kde tvoří zásobní zdroj energie. Slouží při výstavbě buněk. Podílí se na metabolismu tuků, snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Spolu s vitaminem B3 zvyšuje peristaltiku střev. Je důležitý při hubnutí. Má uklidňující účinek a brání vypadávání vlasů. Zdroj: maso, vejce, vnitřnosti, hrách, sója, obilí, rýže, luštěniny a různá semena (např. slunečnicové), celozrnné potraviny, mléko.
Vitamin K je společný název pro biologicky aktivní látky (K 1 – 3), jejichž hlavním úkolem je srážení krve, třeba po operacích. Pomáhá při stavbě silných kostí a je prevencí proti jejich řídnutí. Podle nových výzkumů chrání před zhoubným bujením. Na 80 % potřeby zajišťují střevní bakterie, jen 20 % potrava, především maso, mléčné výrobky, kapusta, květák, brokolice, pistácie, rostlinné oleje. Předávkování způsobuje horečku a nechutenství.
Listová kyselina je nezbytná pro tělesné funkce, vyžadující buněčné dělení. Přímo životní význam má pro vývoj plodu, pomáhá při tvorbě klíčových chemických látek pro nervový systém. Tím chrání proti vrozeným vadám, snižuje riziko některých druhů rakoviny, onemocnění srdce, cévních a mozkových příhod. Doporučená denní dávka: 200 mcg. Ženám, které chtějí otěhotnět, se doporučuje dvojnásobek, v těhotenství až 600 mcg. Zdroj: zelená listová zelenina, fazole, pomerančová šťáva, celá zrna. V tomto případě jsou mnohem účinnější potravinové doplňky obsahující kyselinu listovou.
Množství vitaminů – celkem známe 13 vitaminů, které se dělí na dvě skupiny. Do první řadíme vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E a K), které se v těle ukládají na relativně dlouhou dobu – měsíce, ba i roky. Naproti tomu vitaminy rozpustné ve vodě (vitamin C a osm různých vitaminů B – s výjimkou B 12) zůstávají v organismu pouze krátce, takže je musíme neustále doplňovat.
Niacin (kyselina nikotinová, B3 ) zlepšuje krevní oběh, zmírňuje příznaky onemocnění kloubů či příznaky deprese. Zdroj: potrava bohatá na bílkoviny – hovězí, kuřecí maso, ryby a ořechová jádra.
Obohacování potravin (fortifikace) – do mnoha druhů se přidávají různé vitaminy.
Pyridoxin (B6) má v organismu na starosti přes 100 různých reakcí. Je zvlášť důležitý pro správný růst a rozmnožování buněk v těle. Podílí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Působí preventivně proti vzniku aterosklerózy, proti novotvarům, posiluje imunitu. Zdroj: pivní kvasnice, vnitřnosti, kuřecí a vepřové maso, žloutek, tuňák, banány, ořechy, arašídy, květák, mléko, zelí, obiloviny.
Riboflavin (B2) účinně pomáhá proti stresu. Jeho potřeba se zvyšuje při užívání antibiotik, alkoholu či při déletrvající dietě (vředy aj.). Chrání pokožku, nehty a vlasy. Léčí defekty sliznice ústní dutiny. Zlepšuje zrak, zmírňuje únavu očí. Zdroj: vnitřnosti, maso, mléčné výrobky, droždí, zelenina, ryby, jogurt.
Supplements – označení pro vitaminové přípravky. Mají pomáhat v případě nedostatku vitaminů z přírodních zdrojů, kdy by hrozila avitaminóza.
Thiamin (B1) je zvaný „chytrým vitaminem“ kvůli uklidňujícímu účinku. Podporuje růst, slouží trávení, zlepšuje činnost nervové soustavy, prospívá svalům a srdci. Pomáhá při kinetóze – tzv. mořské nemoci, potlačuje bolesti zubů. Zdroj: libové vepřové maso, pivovarské kvasnice, ryby, arašídy, ovesné vločky, mléko, většina druhů zeleniny, celá zrna, fazole, ořechová jádra a rostlinná semena. Pozor: Ničí se teplem, oxidací či kyselou reakcí, jeho zásobu vyčerpává větší množství kávy či čaje. Značný jednorázový příjem se projeví bolestí hlavy, slabostí, pocením, svěděním.
Vitamin U se uplatňuje při regeneraci výstelky střev. Zdroj: syrové zelí.
Vitageny – označení pro vitaminy, které musí organismus přijímat v mnohem větším množství než ostatní. Tyto látky (např. vitamin H) tělu slouží jako zdroje energie a stavebního materiálu.
Žádoucí množství: Dlouhodobé podávání vitaminů jen ve formě potravinových doplňků narušuje schopnost našeho organismu, aby si je sám vytvářel či odděloval a zužitkoval z přírodních produktů. Nadbytečné dávkování některých vitaminů může způsobit předrážděnost, ztrátu chuti k jídlu, zvětšení jater (u vitaminu A), poruchy ledvin (vitamin D u dětí), kožní vyrážky apod.
Více se dozvíte:
E. Mindel, H. Mundisová: Nová bible vitaminů, Ikar 2006
R. Uhrová: Čo vieme o vitamínoch dnes, Malé centrum Bratislava, 2002
Léčivá moc vitaminů, bylin a minerálních látek, Reader’s Digest Výběr, 2000
