Kde je budoucnost dopravy? Ve vzduchu? Na kolejích? Ve vodě? Zřejmě od všeho trochu. Každý druh dopravy ovšem čekají zásadní skoky ve vývoji. Pojďme se nyní podívat na podobu některých lodí, jež se v blízké i vzdálenější budoucnosti budou prohánět po jezerech, řekách i mořích.
Vodní doprava má dvě velké výhody: je levná a je ekologická. A tato výhoda se ještě může navýšit. Už loni na světové výstavě Expo bylo představena loď, která je dlouhá 250 m a může po oceánech přepravovat třeba pět tisíc aut. To by nebylo nic zvláštního, ovšem energii k její plavbě ji dodá pouze slunce, vítr a mořské proudy. Právě tímto směrem se pravděpodobně vydá vývoj vodních plavidel. Ostatně, již v současnosti se lze na některých řekách setkat s loděmi, které jsou solárními články vybaveny.
Dobrý vítr do plachet!
Kam se tedy bude ubírat podoba lodí během tohoto století? Na první pohled budou mořská plavidla připomínat futuristické plachetnice. Na svých „plachtách“ však budou mít sklápěcí solární články, takže při dobrém větru bude plavidlo moci proudění vzduchu využít. A to i při obřích velikostech, loď budoucnosti dosáhne délky až jednoho kilometru, tedy ještě o 250 metrů delší, nežli pražské Václavské náměstí. Ale k dispozici budou i menší plavidla, určená například turistům, navštěvujícím přímořská letoviska. Některé čluny už v současnosti dokáží nejen plout, ale i létat, či třeba jezdit po sněhu.
Uplatní se ještě lodě začátkem 22. století? Zcela jistě ano, přežily vlaky, přežila auta, přežila i letadla. Proti dnešku by se neměl změnit fakt, že lodní doprava bude využívána především při přepravě větších průmyslových výrobků. Rozhodně však už nebudou hrozit havárie ropných tankerů, protože ropa bude v té době velkou vzácností, která bude lidstvem využívána minimálně.
Moucha na vodě
Proteus
Už samotný tvar této lodi je zajímavý. Připomíná velkou vodní mouchu na bruslích. Třicet metrů dlouhý Proteus vznikl před dvěma lety a jeho vývoj stál jeden a půl milionu dolarů. Pracuje na jednoduchém principu, klouže prostě po hladině místo aby se částečně do vody ponořil. A pak že bruslit se dá jen po vodě v zamrzlém stavu.
Autorem tohoto netradičního plavidla je americký inženýr Ugo Contii z kalifornského námořního výzkumného ústavu. Loď už podstoupila náročné testy, když uplula 3 000 kilometrů v Atlantiku, v Pacifiku i ve Středozemním moři.
Loď či vznášedlo?
Bladerider X8
Co námořníci především potřebují? Vynecháme-li rum, tak je to hlavně kormidlo kterým se loď ovládá. Jenže jak manipulovat s lodí, když není ponořená do vody? Že taková loď neexistuje? Ale kdeže. Australský Bladerider X8 se pohybuje několik centimetrů nad vodní hladinou. Přitom tato závodní loď, jejíž trub je z karbonu, dokáže vyvinout rychlost až 146 kilometrů v hodině.
Loď však má i určité nevýhody, na kterých musí inženýři ještě zapracovat. Je velmi náchylná k převrhnutí, takže nafukovací vesta je zde povinnou výbavou „Je to jak balancování na špendlíkové hlavičce,“ prohlašuje jeden z prvních vlastníků tohoto plavidla Američan Peter Becker. Prohlašuje však, že řízení této lodi je doslova návykové. „Vlastním několik lodí, ale tahle je nejlepší,“ nepřipouští diskusi Becker. Cena této lodi 17 200 amerických dolarů tedy asi 280 000 korun. A pořídit si jí může už nyní každý.
Vodní pěnou proti odporu
M Ship M40 Sportfisher
Na první pohled je to obyčejný motorový člun, ale pozor. Jeho výjimečnost je na první pohled skrytá. Tato loď je jedinečná tím, co jí schází v trupu. Ve dvou rýhách vespod lodi se promixuje voda se vzduchem, čímž se vytvoří pěna. Tak se zmírní odpor trupu a loď je schopna dosáhnout vyšších rychlostí. Stoupá i tažnost plavidla a jeho schopnost doplout do větších vzdáleností. Vzduchem obohacená voda, která se pod trupem vytváří, rovněž přispívá k lepší stabilitě lodi.
M Ship existuje ve dvou verzích, jedna měří 24 metrů, druhá je o polovinu kratší. Delší varianta je určená pro potřeby amerického námořnictva. Dvanáctimetrový člun si lze už nyní i pořídit. Stačí maličkost: na vašem kontě musí být alespoň 12 milionů korun. Loď vyvine rychlost až 55 kilometrů v hodině a s plnou nádrží je schopná doplout do vzdálenosti 560 kilometrů.
Skákat jako delfín
Seabreacher
Delfíni jsou mezi lidmi jedni z nejpopulárnějších živočichů. Jsou nejen inteligentní, ale fascinující je i jejich tělesná stavba, naprosto dokonale aerodynamická. Tento tvar může být v mnohém inspirativní. Proč si na chvíli nezkusit, jak se cítí svobodný delfín v širém oceáně? Americká společnost Innespace vyvinula plavidlo, které vypadá právě z poloviny jako delfín a z poloviny jako bojové letadlo F-16. Člun je sestrojen pro krátké ponory následované skokem nad hladinou. Je poháněn rotačním motorem o síle 175 koní a kryt kabiny pochází z amerických bojových stíhaček.
Cena? Hrátky na delfína si opět mohou dovolit spíše majetnější lidé. Seabreacher lze pořídit za 1 100 000 korun. „Pořídit si náš Seabreacher je jako mít svůj vlastní truck,“ říká hrdě majitel společnosti Innespace Rob Ines.
Je to ještě vůbec loď?
UH-18SPW Hoverwing
Tenhle stroj je vskutku neuvěřitelný. To, že dokáže plout po hladině, to se od slušně vychované lodi tak nějak očekává. Ale že umí klouzat po sněhu a třeba i létat, to už úplně běžné není.
Samozřejmě, že Hoverwing nelétá na podobné vzdálenosti, které zvládne třeba dopravní Boeing. Ale pokud se mu do cesty připlete ostrov, který není osázen vzrostlými stromy, jednoduše ho přeletí. Výška není nijak závratná, plavidlo se pohybuje asi jeden metr nad zemí, ale i to je létání. Přitom všem udržuje i slušnou rychlost, která se blíží k devadesáti kilometrům v hodině. Testy této lodi lze shlédnout i na internetu, stačí si jen otevřít populární stránku youtube.com a do vyhledávání vepsat slovo Hoverwing. Cena tohoto netradičního dopravního prostředku? Okolo půldruhého milionu korun.
Jak se vyvíjely lodě?
První archeologicky doložené lodě, staré přes 8000 let, jsou vydlabané kmeny stromů – monoxyly. Právě díky takovým lodím byla osídlena například řada ostrovů v Pacifiku. V průběhu historie se stavba lodí samozřejmě neustále zdokonalovala. Původní pohon silou lidských svalů nahradilo stále dokonalejší oplachtění plachetnic. Průmyslová revoluce související s vynálezem parního stroje, pak znamenala skok i ve vývoji dopravních prostředků určených pro vodu. Objevuje se parník, později lodě využívají i spalovací motory.
Stavební materiál lodí se změnil až v 19. století. Do té doby se využívalo téměř výhradně dřevo. Například staří Egypťané ale pro nedostatek dřeva vyráběli lodě i z rákosu a papyru. Dřevo bylo od devatenáctého století postupně nahrazeno u větších lodí prakticky výhradně ocelí. V řadě případů jsou dnes využívány i kompozitní materiály (například skelný laminát nebo uhlíkové kompozity).
TOP 10 největších lodí světa
Název Rejdař Délka (m) Šířka (m) Výtlak (t) V provozu
Queen Mary 2 Cunard line 345 41 154000 2004* Freedom of the Seas Royal Caribbean International 339 39 154407 2006
Liberty of the Seas Royal Caribbean International 339 39 154407 2007
Adventure of the Seas Royal Caribbean International 311 48 138000 2001
Mariner of the Seas Royal Caribbean International 311 39 138000 2003 Navigator of the Seas Royal Caribbean International 311 49 138000 2002
Explorer of the Seas Royal Caribbean International 311 48 137308 2000 Voyager of the Seas Royal Caribbean International 311 39 137280 1999 MSC Fantasia MSC Italian Cruises 333 38 133500 2008
MSC Serenata MSC Italian Cruises 333 38 133500 2009
* Luxusní loď Queen Mary 2 dokáže pojmout 2620 cestujících a 1253 členů posádky. Cestující mají k dispozici pět bazénů, knihovnu s 8500 svazky, běžeckou trať či vinný sklípek s 343 druhy vína. K dispozici je několik druhů kajut, ty nejdražší stojí na týden až 1,6 miliónu korun.
