Ani analýza DNA nedokázala přesně určit, zda se pozůstatky vůdce válečné Slovenské republiky nacházejí na Martinském hřbitově v Bratislavě.Testy provedla rakouská společnost Confidence. Podle ní jsou ostatky v tak špatném stavu, že nelze stoprocentně potvrdit, zda se skutečně jedná o pozůstatky Jozefa Tisa.

Analýzu DNA si objednala Společnost Andreje Hlinky. Ostatky byly exhumovány již před rokem a byly podrobeny srovnání s DNA jednoho ze žijících Tisových příbuzných. Místo plánovaných 17 znaků DNA se jich rakouským expertům podařilo získat jen devět.

Příznivci prvního slovenského prezidenta jsou však přesvědčeni, že hrob na Martinském hřbitově je skutečně místem posledního odpočinku Jozefa Tisa.Katolický kněz Jozef Tiso (1887 – 1947) patří mezi nejkontroverznější postavy slovenské historie.

Svou politickou kariéru zahájil v roce 1918, kdy vstoupil do Slovenské ľudové strany. Od roku 1925 do 1939 byl poslancem československého parlamentu a mezi roky 1927 a 1929 byl členem československé vlády jako ministr zdravotnictví a sportu.

V krizových dnech března roku 1939 byl při jednání s pohlaváry nacistického Německa postaven před dilema, zda vyhlásit nezávislou Slovenskou republiku nebo nechat Slovensko obsadit Maďary. 14. března slovenský sněm vyhlásil svrchovanost, ač většina slovenských politiků přistoupila k tomuto kroku váhavě.

Jak prohlásil další významný slovenský politik Pavol Čarnogurský: „Po otvorení snemu sa zniesla na poslanecké lavice ťažká, až dusivá nálada. Každý z nás vedel, že vyhlásením slovenskej štátnej samostatnosti sa staneme len nástrojom Hitlera, nie vyjadrovateľmi vôle národa.

“ Slovenská republika se sice oficiálně stala nezávislým státem, ve skutečnosti však její vnitřní i zahraniční politika sledovala zájmy Německa. Slovensko se podílelo na invazi do Polska a do SSSR a vyhlásilo válku Spojeným státům i Velké Británii.

Ač lze vnitřní režim válečného Slovenska považovat za autoritativní, s politickými odpůrci zde bylo zacházeno oproti jiným tehdejším diktaturám relativně mírně. Na druhé straně Slovensko s Tisovým souhlasem vydal nacistickému Německu k povraždění více než 70 000 vlastních občanů židovské a romské národnosti a ještě za každého takového člověka Říši zaplatil.

Poté, co se v roce 1945 nacistické Německo zhroutilo a Slovensko se stalo opět součástí ČSR, byl Jozef Tiso americkou armádou internován a vydán do Československa. Zde byl jako válečný zločinec odsouzen k smrti a 18.

dubna 1947 v Bratislavě popraven.Autor: Martin Janda