Dinosauři jsou díky své impozantní velikosti velmi oblíbeným tématem dobrodružných filmů, knih i počítačových her. Proto jsou také často k vidění v situacích, do kterých se ve skutečnosti nemohli nikdy dostat. 
Vzniká tak mnoho mýtů, které, přestože s realitou nemají společného zcela nic, mnoho lidí považuje za možné.
1. Člověk jako dinosauří kořist
Omyl: Pravěcí lidé žili ve stejné době jako dinosauři.
Původ mýtu: velké množství fiktivních příběhů
O dinosaurech byla natočena řada filmů a naprostá většina z nich jim ukládá roli nebezpečných predátorů ohrožujících bezmocné domorodce i návštěvníky z moderních civilizací. Vše je samozřejmě důmyslně vysvětleno buď cestováním v čase, nebo přežíváním pravěkých tvorů vlivem izolace jejich domoviny od zbytku světa. Přesto si i dnes mnoho lidí opravdu myslí, že se naši předci s obrovskými druhohorními plazy potkávat mohli. Je to samozřejmě nesmysl. Poslední dinosauři z naší planety zmizeli před 60 miliony let, zatímco nejstarší nalezené zkamenělé pozůstatky člověka pocházejí z období před 6 miliony.
2. Následníci dinosaurů – savci
Omyl: Savci se začali vyvíjet až po vyhynutí dinosaurů.
Původ mýtu: malé množství koster druhohorních savců v nalezených počátcích paleontologie, současná druhová nadvláda savců nad plazy
Savci se po boku dinosaurů vyvíjeli plných 100 milionů let. Až donedávna paleontologové měli za to, že ve stínů obrovitých plazů dokázali prosperovat převážně malé druhy nočních savců, z nichž ti nejmenší dosahovali hmotnosti pouhých dvou gramů. Nicméně nedávné objevy prokázaly úspěšnost i větších zástupců. Dokonce je pravděpodobné, že se savci dostali do vzduchu dříve než ptáci. V Číně byly nalezeny zkameněliny savců podobným poletuchám staré až 164 milionů let. Nejstarší nálezy létajících ptáků přitom pocházejí z období před 150 miliony let. Dochovala se i kostra přibližně půlmetrového savce, který se podobal dnešním bobrům stará 165 milionů let a metr dlouhého druhu starého 130 milionů let. Savci tak evidentně dinosauří nadvládu zvládali vcelku s přehledem a již ve druhohorách se mohli pochlubit značnou druhovou rozmanitostí.
3. Savčí zloději vajec
Omyl: Dinosauři vymřeli v důsledku rabování hnízd savci.
Původ mýtu: obliba mnoha současných druhů savců ve vyhledávání snadné kořisti v ptačích hnízdech, mylné datování počátku rozvoje savců do stejného období, kdy dinosauři začali vymírat
Přestože dinosauří hnízda byla tím nejzranitelnějším bodem jejich života, savce jako hlavní kandidáty na požírače vajec pasovat nelze. I přes nedávné objevy vývojově pokročilejších druhů pravděpodobně ve druhohorách větší savci nedosahovali takových počtů, aby se jejich řádění výrazně negativně podepsalo na dinosauří populaci. Většinou ani neměli žádnou možnost jak obří, několikakilogramová vejce uloupit. Mnohem vážnějšími kandidáty na takové plenění jsou drobnější druhy dravých dinosaurů.
4: Všemocný mexický meteorit
Omyl: Za vyhynutím dinosaurů stojí pouze dopad jednoho asteroidu.
Původ mýtu: přitažlivost teorie, obrovský mexický kráter
Do mělkého moře na území, kde se v současnosti rozkládá mexický poloostrov Yucatan, pravděpodobně před 65 miliony let dopadl obrovský meteorit o průměru 10 km. Zanechal po sobě 180 km široký kráter Chicxulub a geologickou vrstvu bohatou na iridium. Mnoho teorií o vyhynutí dinosaurů považuje právě tuto událost za klíčovou. Následné vlny tsunami, zemětřesení, změny klimatu a kyselé deště měly být pro dinosaury smrtelné. Pravdou ovšem je, že se stále jedná o pouhou teorii a vědci uvažují i o dalších faktorech. Nejpravděpodobnější se zatím jeví příčina ve změně životních podmínek vyplývajících z poklesu hladiny moří ještě před dopadem mexického meteoritu. Asteroid pak měl jejich vymírání pouze urychlit. Objevilo se i několik studií ukazujících, že před 65 miliony let se naše planeta dostala do meteorického deště a zasáhlo ji několik dalších velmi velkých asteroidů. Do stejného období má spadat například kráter Silverpit ve Velké Británii nebo ukrajinský kráter Boltyš.
5. Evoluční propadák
Omyl: Dinosauři vymřeli v důsledku evoluční neúspěšnosti.
Původ mýtu: Skutečnost, že živé organismy se neustále vyvíjí, vyvolává zjednodušené představy o možnosti překonání „zastaralých plazů“.
Dinosauři dokázali přežívat více než 150 milionů let, což se neúspěchem rozhodně nazvat nedá. Jen pro srovnání, počátek vývoje lidské větve se v současnosti datuje na dobu před 8. miliony let. Samotný Homo sapiens existuje pouhých 200 000 let. Dinosauři dokázali předčít všechny ostatní živočichy své doby a je velmi nepravděpodobné, že by bez náhlé změny podmínek jen tak podlehli konkurenci jiných skupin. Hlavním důvodem pro nepravděpodobnost této teorie je rychlost vymření většiny dinosauřích druhů.
6. Jednorázová záležitost
Omyl: Před 65 miliony let vymřely všechny druhy dinosaurů.
Původ mýtu: vymírání přežilo jen několik menších druhů, které nejsou pro širokou veřejnost tak přitažlivé jako populární obři, nedostatek nálezů z pozdějších dob
Mnoho paleontologů se domnívá, že ptáci se před 150 miliony let vyvinuli z drobných dravých dinosaurů. Vzhledem k tomu, že ptáci dokázali reagovat na měnící se podmínky, pravděpodobně to dokázali i jejich přímí předkové. Tyto druhy měly masivní vymírání před 65 miliony let přežít, vyhynuly však několik málo milionů let poté.
7. Neohrabaní obři
Omyl: Dinosauři byli pomalí, nemotorní a studenokrevní.
Původ mýtu: malé množství nálezů dobře dochovaných pozůstatků, srovnání s metabolismem dnešních plazů
Obrovitá velikost a příslušnost ke studenokrevným plazům dinosaury v počátcích paleontologie odsuzovala k roli rozvážných nemotorných zvířat. Jak nálezy přibývaly, ukázalo se, že si v pohyblivosti v ničem nezadali se savci odpovídajících velikostí. Objevy z posledních let dokonce napovídají, že minimálně některé druhy pravděpodobně byly teplokrevné a pro omezení pohyblivosti tak není důvod. O jejich výkonech svědčí i studie z roku 2000, podle níž měly některé dinosauří druhy větší srdce než současní savci nebo plazi a jejich metabolismus se v mnohém podobal ptákům.
8. Neomezená nadvláda na souši
Omyl: Všichni velcí suchozemští pravěcí plazi patřili mezi dinosaury
Původ mýtu: malý počet nalezených velkých primitivních plazů v porovnání s velmi populárními dinosaury
Suchozemští plazi dosahovali výšky až 5 m dávno předtím, než se na Zemi před 230 miliony let objevil první dinosaurus. Mezi tyto první primitivní plazy patřil například Edaphosaurus, který dosahoval až 4 metrů délky a byl známý pro dlouhé trny na hřbetních obratlích, které spojovala kožovitá blána a vytvářela tak hrozivě vypadající štít.
9. Mořští dinosauři
Omyl: Obří mořští plazi byli dinosauři.
Původ mýtu: podobnost mořských druhů s dinosaury
Všichni dinosauři patřili mezi suchozemské druhy. Obří plazi, kteří ve druhohorách obývali oceány, patřili do jiných skupin. Byli to například krokodýli, plesiosauři nebo ichtiosauři. Své obří zástupce tu měli také šupinatí (např. mosasarus), kteří jsou nejpočetnějším řádem současných plazů (např. hadi, ještěrky a varani).
10. Známí letci
Omyl: Létající plazi patřili mezi dinosaury.
Původ mýtu: podobnost i blízká příbuznost ptakoještěrů s dinosaury, podobný výskyt
Mezi lidmi je poměrně rozšířená představa, že létající plazi (jako pterosaurus, pterodaktyl, pteranodon) byli předky ptáků a zároveň patřili mezi dinosaury. Pterosauři se však začali vyvíjet o něco později, nejmladší druhy dokonce až poté, co dinosauři vyhynuli. Křídla u ptáků se vyvinula zcela odlišným způsobem než u ptakoještěrů, kteří rozhodně nebyli jejich předky. Těmi se pravděpodobně stali drobní draví dinosauři, kteří se pohybovali po zadních končetinách.
