Jako svědivá epidemie se ve vyspělých zemích šíří atopická dermatitida. Vybírá si stále více obětí – třetinu počtu dětí i lidí dříve narozených. U nás je to zatím (!) méně: 260 000 dospělých, 150 000 dospívajících a 1500 kojenců do jednoho roku. Co s tím! Až nyní se zdá, že lékaři dostávají do rukou nového pomocníka. Jsou to léky, zvané imunomodulátory.
Vše začíná kožní bariérou, která naše tělo chrání před vlivem vnějšího prostředí. Její ztenčování znevažuje hlavní roli kůže, která brání úniku vody a minerálů – a naopak průniku rozmanitých alergenů a škodlivin do organismu.
Jedním z nejobávanějších zdravotních kožních postižení je chronické onemocnění kůže. Vědí to nejen dospívající dívky a chlapci, kteří si na svém fyzickém vzhledu dávají tak záležet.
Není jen úporné svědění
Stačí záludný atopický ekzém – a všechno je jinak: Atopická dermatitida se projevuje hlavně nevábnými ekzémy na různých místech těla (mj. okolí uší, nosu, rtů, prsních bradavek, genitálií). Doprovází ji úporné svědění, které většinou vyvolávají látky, na které je pacient alergický: pyl, prach, roztoči, některé druhy potravin. Negativně se projevuje i proměnlivá teplota a vlhkost, zvýšené pocení a zejména dnes všudypřítomný stres. To se u mnoha postižených stává roznětkou pro výbuchy popudlivosti, úzkosti, deprese či nespavosti. Mnozí se bojí chodit do společnosti, děti jsou terčem posměchu.
Traumatizuje je už pohled na velmi suchou a podrážděnou kůži, zejména na obličeji. Záhadou je, proč se choroba měnívá jak aprílové počasí, třeba v rozmezí jediného dne. Typická jsou tzv. vzplanutí, která se jak výbuch sopky objeví třeba osmkrát do roka, přičemž každé trvá i dva týdny.
Na věk se nehledí
Dříve se (do značné míry genetické) postižení považovalo za utrpení dětského a pubertálního věku. Pravdou je, že nejčastěji postihuje kojence – začíná už od 2. měsíce po příchodu na svět. Ohlašuje se hlavně výsevem silně svědící červenkavé vyrážky, která někdy zachvacuje celé tělíčko. Objevují se i mokvající ložiska pokrytá krustami (strupy). Nelze předpovědět, jak se bude kojenecký ekzém vyvíjet: Někdy končívá asi ve druhém roce, v horším případě přechází do tzv. dětské formy.
Ta se většinou shoduje s dobou, kdy dítě navštěvuje mateřskou školku a zejména školu. Projevuje se hlavně vyrážkou v loketních a podkolenních jamkách, na krku, zápěstí a hřbetech rukou. Na rozdíl od kojenecké formy už pokožka nemokvá, naopak je suchá, což vede k potřebě škrábání. Bohužel při něm se může do kůže zanést hnisavá infekce.
„V průběhu školních let se zhojí asi tři čtvrtiny počtu nemocných dětí,“ upřesnil pro 21. STOLETÍ dermatovenerolog MUDr. Radek Litvík z Fakultní nemocnice Ostrava.
Nešťastníci, kteří nemohou říci, že ekzém zmizel, zakoušejí svízel i s dospělou formou. Tu často doprovází ještě více rozpraskaná kůže. Výjimkou není nelítostné svědění. Nepříznivě působí mj. nadměrné a příliš časté mytí – nejen mýdlem, ale i pouhou běžnou vodou.
Je tu nová naděje?
A jak vypadá léčení? Odborník MUDr. Radek Litvík pro 21. STOLETÍ upřesnil:„Úspěšná léčba je u nás dostupná. Pro terapii jsou nezbytná emoliencia (promašťovadla), která vrací nemocné kůži bariéru. Pro zvládnutí akutního stadia atopické dermatitidy se používají lokální kortikosteroidy – tedy masti, mléka a emulze. Kortikosteroidy mají svá pozitiva, ale při dlouhodobém používání způsobují nevratné ztenčování kůže.“
Vždy, když první pokus o léčbu hormonálními přípravky selže, měla by nastoupit
aplikace nových léků – imunomodulátorů, ovlivňujících obranyschopnost kůže.
Pokožku nijak nepoškodí ani při delším používání, takže se hodí pro dlouhodobou
léčbu středně závažné a těžké formy atopické dermatitidy.“ Zajímavou novinkou – a to bez nevyzpytatelných kortikosteroidů – se nyní stává kosmetický krém Lipobase Repair, který pokožce ihned dodává tukové látky, jež by se jinak vytvářely několik dní.
Potěšující informací je, že atopická dermatitida se nepřenáší mezi lidmi navzájem!
Více se dozvíte:
http://www.atopicky.ekzem.cz
Dominuje našemu tělu
Kůže je největším a nejtěžším orgánem našeho těla. Např. u muže se jen v pouhých šesti čtverečních centimetrech ukrývá na 600 potních žláz, 65 chlupů, 20 malých cév a tisíce nervových zakončení.
Proč se tak jmenuje?
Ekzém (eczema) jako povrchový neinfekční zánět kůže obecně získal svoje pojmenování podle řeckého pojmu ekzeo, což označuje něco, co vybublává či vyvěrá na povrch. Atopický se odvozuje od řeckého slova atopos (cizí, zvláštní), tedy co není typické, vyskytuje se na nepatřičném místě. Vedle atopického ekzému známe i další druhy –zejména hojně se vyskytující kontaktní, který vzniká na alergickém podkladu při působení určité látky na kůži.
