Minerály od A do Ž

Zemskou kůru tvoří nejrůznější horniny složené z minerálů (česky nerostů). Dosud věda mineralogie objevila cca 3000 minerálních druhů (s odrůdami o 2 000 více), které sestávají celkem z 92 chemických prvků.

Adamas – značící řecké slovo adamant (tvrdý jako kámen) dal původ pojmenování diamantu. Uvedená modifikace uhlíku je nejtvrdší známou látkou. Její krystaly mohou zanechat stopy škrábnutí na všech jiných minerálech a přírodních rudách.

Zbarvení tohoto drahokamu: bezbarvý, bleděmodrý, žlutý, hnědozelený, růžový, modrý. Zajímavost: Diamant je chemicky totožný s měkkým mastným grafitem, ale liší se krystalovou strukturou. První známé diamanty byly nalezeny v Indii a Barmě cca před 2500 lety.

Barva – jeden z důležitých aspektů určování minerálů. Mnoho nerostů barvu nemění – např. zelený malachit, žlutá síra či černý grafit. Jiné minerály v původní podobě bezbarvé (např. křemen) mohou obsahovat prvky, které původní zabarvení změní.

(Tak známe i křemen růžový, žlutý, fialový, hnědý…). Některé minerály jsou trvale barevné, ale v různých odstínech jedné barvy (apatit, beryl apod.) Autentickou barvu poznáme pomocí vrypu, protože vnější zbarvení bývá sytější než vnitřní.

Český granát –nejoblíbenější ze skupiny granátů. Jde o pyrop, který se v největším množství i nejlepší kvalitě nejvíce nacházel právě na našem území. (Řecké pyrop = ohnivý.)Český granát znal již Rudolf II.; ve sbírkách měl tento minerál velký jako holubí vejce (35x18mm, hmotnost 9,6 g).

Drahokamy –tradičně minerály vyznačující se neobyčejnou krásou (včetně barvy, lesku a průhlednosti), vzácností výskytu, značnou tvrdostí a pevností .Časem se lišila kritéria dělení na drahokamy (tvrdší než křemen), polodrahokamy (měkčí než křemen –např.

opál) a ozdobné kameny, které se dají leštit i ve větších kusech. S ohledem na vznikající nepřesnosti se toto dělení v odborných kruzích poslední dobou již nepoužívá – vznikl obecnější pojem drahý kámen.

Epidoty – zástupci minerální skupiny objevující se zejména v magmatických a přeměněných horninách. Epidot dostal pojmenování po řeckém slovu epidosis = přírůstek. neboť jeho určení v roce 1801 znamenalo nový přírůstek v nerostném systému..

Fosforečnany – obvykle vznikají v podmínkách, při kterých se většina minerálů mění a rozkládá působením tlaku nebo tepla. Typickým příkladem je velmi oblíbený tmavě modrý lapis lazuli, což je přeměněný vápenec s vysokým podílem lazuritu (viz).

V Afghánistánu ho znali již před 6000 léty, staří Egypťané a Číňané ho používali do nejkrásnějších šperků. Další reprezentanti fosforečnanů: pseudomalachit, brazilianit (objeven v Brazílii až r.1945) aj.

Granáty – početná skupina křemičitanů s podobnými vlastnostmi. Pojmenování tyto nejčastěji červené klenoty přírody získaly nejspíše pro izometrický tvar z latinského granum =´zrno. Nejžádanější je český granát(viz).

Hornina – nahromadění minerálů stejných (např. mramory) nebo různých (kupř. granit) vytvářejících tělesa podstatných rozměrů.

Charakteristické znaky – minerál je přírodně se vyskytující anorganická látka určitého chemického složení se stálými fyzikálními a chemickými vlastnostmi a s pevnou krystalovou strukturou.

Intenzita lesku – přímo úměrně souvisí se schopností minerálu více či méně lámat světelné paprsky, které na něj dopadají a jím prostudují. Měřítkem lomivosti je tzv. index světelného lomu měřitelný přístroji.

Jednička mezi drahokamy – rubín. Zářivě červená odrůda korundu se stala nejvzácnějším drahým kamenem vůbec. Největší známý rubín zasazený ve šperku je v naší svatováclavské koruně. Má rozměry 39,5 x 36,5 x 14 mm, hmotnost se odhaduje na 250 karátů (viz).

Karát má dva různé významy: 1. Hmotnostní jednotka drahokamů (1 karát = kt, odpovídá 200 miligramům). 2. Označení obsahu zlata v jeho slitinách ve škále, která má 24 stupňů. (zkratka K). Minimální obsah zlata pro zlatotepectví je 750/1000, což odpovídá 18 karátům (K) zlata.

Lazurit – typický drahý kámen Blízkého a Středního východu. Připomíná temně modrou oblohu posetou jiskrami hvězd.

Mřížka krystalová – vnitřní uspořádání minerálů, které je určeno zákonitým rozložením elementárních částic (iontů, atomů a molekul) v prostoru. Je určující jak pro vnější vývoj ploch, tak pro fyzikální vlastnosti minerálů.

Nové způsoby využití – souvisejí s moderní dobou. Po tisíciletí se drahé kameny používaly pouze jako okrasa. Zlom nastal s rozvojem vědy: Rubínový laser přesně měří vzdálenosti , např. ze Země na Měsíc.

Diamant se využívá i k broušení a řezání či vrtání do zemské kůry při hledání užitkových nerostů. Specifické vlastnosti drahých kamenů (stálost v různém prostředí, tvrdost, elektrická vodivost) dost využívá i vojenství, přesná mechanika (hodinky) elektrotechnika apod.

Oxidy (kysličníky) – minerály složené z kysličníku a jiných prvků. Mnohé z nich patří mezi drahokamy. Uveďme alespoň safír (od lat. slova sappirus = modrý; výjimkou je safír růžový a růžovočervený) a rubín.

Zajímavost: Příbuzným oxidem je mj. i převážně obecný korund. Ten však mezi drahé kameny nepatří, často se s ním setkáme ( v doprovodu hematitu a magnetitu) v podobě brusiva zvaného smirek.

Pyrit – reprezentant skupiny sirníků, které vznikají z vodných roztoků mineralizovaných sloučeninami rudných prvků. Některé takové minerály zdánlivě vypadají jako cenný kov. Pyritu se také říká „kočičí zlato“.

Rozdělení minerálů – podle chemického složení: prvky – např.např.diamant, grafit; oxidy (dřívější název kysličníky) – korund; halovce (cizím názvem halogenidy) – mj. sůl kamenná a fluorit; sirníky (sulfidy) – např.

pyrit; sírany (sulfáty) – jako sádrovec; uhličitany (karbonáty) – např. kalcit a dolomit; fosforečnany (fosfáty) – kupř. tyrkys. Velmi širokou skupinou jsou křemičitany (silikáty), které na širokém strukturním základě zahrnují i křemen, mnohé drahé kameny jako beryl (smaragd a akvamarín), topas, granát.

Do široké skupiny však náležejí i azbesty, slídy a živce.

Sírany – charakterizuje je komplex (SO4). Jestliže je síra nahrazena chromem, vznikají chromany, při molybdenu molybdenany, při náhradě wolframem wolframany. Všechny však patří do uvedené minerální třídy síranů.

Hojně se v mnoha podobách rozšířil sádrovec, který má obvykle bezbarvé či bílé krystaly. (Jemnozrnný, čistě bílý sádrovec má název alabastr.)

Tvrdost – odpor, který klade minerál při rýpání předmětem s ostrou hranou. Desetidílnou stupnici tvrdosti navrhl vídeňský mineralog Friedrich Mohs (1773 – 1839). V ní každý minerál rýpe do toho, který je o stupeň níže a je sám rýpán minerálem o stupeň tvrdším.

Číslo 1 jako nejměkčí má mastek; následují 2.sádrovec, 3.kalcit, 4.fluorit, 5.apatit, 6.ortoklas, 7. křemen, 8.topaz, 9.korund,10. diamant.

Utváření minerálů – převažují tři hlavní procesy : Magmatogenní je vyvolán vnitřním žárem Země. Minerály vznikají při chladnutí a krystalizaci roztaveného magmatu, který obsahuje všechny známé chemické prvky.

Při procesech exogenních (sedimentárních) hrají velkou roli vnější síly Země spojené se sluneční činností . Děje se tak blízkosti zemského povrchu za nepříliš vysoké teploty a normálního atmosférického tlaku.

Třetí skupinu představují procesy metamorfní: Původní hornina v mnohakilometrové hloubce působením velkého tlaku a vysokých teplot překrystalizovává, takže vznikají nové minerály. (Každoročně je jich objeveno asi třicet.)

Vltavín – z chemického hlediska jde o křemičitanové sklo s kolísajícím obsahem jednotlivým složek, které ovlivňují zbarvení. Jsou nejspíše pozůstatkem dopadu velkého meteoritu na Zemi při současném, přetavení nejsvrchnějších částí zemského povrchu.

Název je podle Vltavy, mezinárodní pojmenování moldavit vychází z německého Moldau = Vltava. Tyto minerály s nejrůznějšími odstíny zelené se ponejvíce vyskytují v jižních Čechách. Bublinovité sklo má tvar koule, disku, tyčinky aj.

Průměrná hmotnost kusu vltavínu je cca 8 g.

Xenomorfní – tvar minerálu, jehož omezení není vlastní, ale je mu vnuceno přítomností jiných krystalů.

Železné meteority – tvoří je slitiny železa a niklu. Ročně dopadne na Zemi asi 4000 tun meteorické hmoty! Jsou to i meteority železokamenné (s nimi souvisí i olivín a pyroxen) a kamenné (převážně křemičitany).

Mezi drahokamy se dostaly meteority díky módě velmi drahých šperků. Více se dozvíte:J. Kouřimský: Minerály, AVENTINUM, 2003Minerály a drahokamy, Ikar – Knižní klub, 2001L: Caccut: Horniny a minerály, Nakl.

dům OP, 1994V.Bouška, S.Sobolevskij: Klenoty přírody,Lidové nakladatelství, 1990V. Bouška, J.Kouřimský: Drahé kameny kolem nás, SPN, 1976

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Českobudějovičtí parazitologové otestovali vakcínu proti lymské borelióze

Českobudějovičtí parazitologové...

Na světě již existuje látka, z níž by se mohla vyrábět vakcína proti lymské...
Czech Nature Photo 2020 vyhrála série fotografií o ochraně outloňů

Czech Nature Photo 2020 vyhrála...

Koordinátorka veterinární péče a welfare organizace The Kukang Rescue Program,...
Jaká teplota vzduchu je pro stromy kritická?

Jaká teplota vzduchu je pro...

U stromů v tropických lesích je charakteristické, že při oteplování mohou vázat značné...
Tábor odjede z Tábora pryč

Tábor odjede z Tábora pryč

Za zdánlivě banální větou v nadpisu se skrývá výrazný úspěch ZOO Tábor,...
Spíše než změna klimatu ohrožuje motýly způsob hospodaření s krajinou

Spíše než změna klimatu ohrožuje...

Co se stane s motýly, když se oteplí planeta? Jaký vliv má globální změna klimatu...
Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Doma si povídá s rostlinami. Fascinuje ho, že každý den někdo někde ve světě objeví...
Pavel Kindlmann : Lidstvo je další kometa, likvidátor života

Pavel Kindlmann : Lidstvo je další...

Spolu se 144 autory z celého světa se profesor Pavel Kindlmann podílel na...
Další holčička

Další holčička

Po šesti týdnech, jež uplynuly od narození první letošní sloní slečny,...
Další orel se stal obětí travičů

Další orel se stal obětí travičů

Ve středu 25. března 2020 byl v katastru obce Roudnice na Královéhradecku nalezen...
Na Hodonínsku někdo otrávil rodinu orlů mořských

Na Hodonínsku někdo otrávil rodinu...

V Ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví na...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pozoruhodná encyklopedie začala vznikat před 360 lety

Pozoruhodná encyklopedie začala...

Rozsáhlou zemědělskou encyklopedii Georgica curiosa začal psát její autor v...
Další holčička

Další holčička

Po šesti týdnech, jež uplynuly od narození první letošní sloní...
Náhled do jednoho z nejvyšších mrakodrapů pevninské Číny

Náhled do jednoho z nejvyšších...

Všichni v Šanghaji znají „otvírák“ neboli jednu z nejimpozantnějších...
Chytré české nabíječky elektromobilů samy komunikují se sítí

Chytré české nabíječky...

Žďárský DEL během letošního dubna uvedl na trh novou generaci chytrých nabíjecích...
Změnu městského znaku nařizuje panovnice za trest

Změnu městského znaku nařizuje...

Česká královna vdova Barbora Celská zastavuje roku 1444 město Jaroměř Jiřímu z Poděbrad. Měšťany tak chce...
Čeští herci, co se prosadili v zahraničí

Čeští herci, co se prosadili v...

Českých herců, které znají i za hranicemi, není...
Tábor odjel z Tábora pryč

Tábor odjel z Tábora pryč

Za zdánlivě banální větou v nadpisu se skrývá výrazný úspěch ZOO Tábor,...
Změří každému teplotu

Změří každému teplotu

Dvě termovizní kamery, které se na Energetickém ústavu Fakulty strojního...
Erby královských věnných měst: Přivlastnil si Hradec Králové neprávem jméno krále?

Erby královských věnných měst:...

Stará místní kronika tvrdí, že velké G ve znaku Hradce Králové značí počáteční písmeno jména Girzik, tedy...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.