Domů     Zajímavosti
Manhattan vs. mšice. Kdo bude vítězem?
21.stoleti 18.1.2008

Newyorská čtvrť Manhattan má teď problém. Není naštěstí ani zdaleka tak tragický, jako když se v roce 2001 tato část New Yorku stala cílem teroristického útoku. Ovšem, některým lidem přesto znepříjemňuje život. V některých částech Manhattanu se totiž přemnožily mšice.Newyorská čtvrť Manhattan má teď problém. Není naštěstí ani zdaleka tak tragický, jako když se v roce 2001 tato část New Yorku stala cílem teroristického útoku. Ovšem, některým lidem přesto znepříjemňuje život. V některých částech Manhattanu se totiž přemnožily mšice.

Mšice doslova okupují několik obytných komplexů v centru Manhattanu. A rostliny, které rostou například v krytých atriích těchto domů jsou vystaveny jejich útokům. Mšice mohou proniknout vlastně kamkoliv, kde roste něco zeleného. A tak 25 000 lidí (což je stejně obyvatel, kolik jich žije třeba v Břeclavi), kteří v těchto komplexech bydlí, hledalo způsob, jak se nepříjemného hmyzu zbavit.

Berušky jdou do boje
S mšicemi jde v zásadě bojovat dvěma způsoby. Buď se použije chemický postřik nebo se nasadí armáda, která je tvořena přirozenými nepřáteli mšic. Manhattan zvolil druhou možnost, a tak proti mšicím vyrukovalo několik divizí berušek. A nebude jich málo, pokud vyjdeme z faktu, že vojenskou divizi tvoří 20 000 vojáků, tak těch „beruščích“ divizí bude hned pětatřicet. Do boje s mšicemi se totiž vydá 700 000 berušek.
„Většinou se v takovém případě použije nádoba s pesticidem a tím se zlikviduje nejen ten „špatný hmyz“, ale i „ten dobrý“,“  říká Eric Vinje ze společnosti Planet Natural, která armádu berušek „vycvičila“. Tento výcvik spočíval v nachytání berušek v Kalifornii, v Oregonu a v Montaně, v jejich následné hibernaci a převozu přes celé území Spojených států až do New Yorku.

Tajná zbraň mšic
Berušky jsou docela žravé. Každý den jedna beruška, která je v dostatečné formě, dokáže zlikvidovat až 50 mšic. Ale obyvatelé Manhattanu možná nevědí, že ani mšice nejsou proti slunéčkům zcela bezbranné. To, že mšice „najímají“ mravence jako ochranku, je známá věc. Ale mšice se dokáží bránit i jinak a žádné bodyguardy k tomu nepotřebují.
Pokud je mšice bezprostředně beruškou napadena, nemá žádnou šanci. Kanadští vědci však zjistili, že než se nešťastná mšice stane kořistí, stačí predátora postříkat zapáchající látkou. Tím stačí do budoucnosti varovat i své soukmenovce. Protože pokud se takto označený dravec přiblíží k dalším mšicím, ty jej ucítí a mají dostatek času schovat se do bezpečí. Aby tedy Manhattanští za pár měsíců neřešili, co s nejen přemnoženými mšicemi, ale i co se stovkami tisíc berušek, které svůj úkol nezvládly.Mšice – černá můra zahrádkářů
Mšice jsou rostlinní paraziti, kteří se živí sáním rostlinných šťáv. Tak poškozují rostlinná pletiva a jsou také původci a šiřiteli rostlinných viróz. I proto s nimi věčnou válku vedou zemědělci a zahrádkáři. Mšice vysaje z rostliny více cukru, než její organismus potřebuje. Nevyužitá cukerná složka potravy je vylučována ve formě medovice, kterou se živí například mravenci. Mravenci si své mšice ochraňují a jejich vajíčka dokonce nechávají přezimovat ve svých mraveništích.

Související články
Výrok Billa Gatese zněl jasně. Výroba mléčných produktů má až příliš vysokou uhlíkovou stopu. Aby tuto skutečnost zvrátil, rozhodl se podpořit kalifornský start-up, jež hodlá klasické máslo nahradit umělým. Společnost Savor ze San Jose využívá k výrobě tuku podobného živočišnému termochemický proces, který by měl být levný a zároveň energeticky nenáročný. „Vycházeli z faktu, že […]
Co se stane, když si dva bratři vezmou dvě sestry a mají dvě děti? Normálně by děti byli bratranci, ale co když otcové jsou dvě identická dvojčata a matky také dvě identická dvojčata? Pak podle genetiky jsou vlastně sourozenci a ne bratranci. Vědci jsou dvojčaty fascinováni odjakživa. Už multižánrový vědec Francis Galton v roce 1875 […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.   Lidové pohádky bývaly lechtivých motivů, vulgarit a jadrného humoru plné. Vyprávěli si je totiž hlavně dospělí, třeba pro zpestření dlouhých zimních večerů. K proměně těchto často velice nekompromisních a […]
Experimenty s koloniemi hlodavců, kterým americký etolog John Calhoun dopřál vše potřebné ke spokojenému životu, s výjimkou životního prostoru, patří k nejvlivnějším psychologickým studiím vůbec. Mluvilo se o nich mezi odborníky a laiky a staly se „vědeckým důkazem“ sociálního rozkladu moderní společnosti. Calhoun přitom dobře věděl, jak se „myší ráj“ může zvrhnout.   Svou nejznámější kolonii, tzv. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz