Aerologie – meteorologická vědní disciplína, která se zabývá výzkumem volné atmosféry do výše cca 30 km. Atmosféra – vzdušný obal Země, v jehož spodních vrstvách (do 15 km) se odehrává počasí – je směsí dusíku (78, 084 objemových %) a kyslíku (20, 948 %), přičemž dusík působí hlavně jako „tlumič“ vyrovnávající aktivitu kyslíku. Zbytek atmosféry tvoří různé plyny. Z nich je pro povětrnostní děje nejdůležitější oxid uhličitý (CO2 – 0,0314 obj. %). Dále je zde mj. argon, neon, helium, metan, vodík, ozon.
Blizard – (z anglického blizzard), drsné povětrnostní podmínky v Severní Americe. Charakterizuje je prudký mrazivý vítr (rychlost 50 – 180 km/hod), velmi nízké teploty a velice omezená viditelnost. Vítr doprovázený sněžením nese velké množství sněhu, většinou zvířeného ze stálé sněhové pokrývky. V Rusku obdobně straší mrazivá vánice (metelice) zvaná sněžný buran.
CERAD – středoevropská síť meteorologických radiolokátorů. Její sloučená informace umožňuje sledovat celoročně srážky od Beneluxu na západě až po východní Slovensko na východě a od severního Německa po Slovinsko na jihu.
Čára sněžná – hranice vymezující území s celoročně možným výskytem sněhové pokrývky. Na čáře sněhové existuje rovnováha přírůstku spadlých tuhých srážek a úbytku sněhové pokrývky v průběhu roku. Tato výšková hranice tedy odděluje území dlouhodobě pokryté sněhem od území bez sněhové přikrývky. Klesá směrem k pólům a zvedá se směrem k rovníku, kde je tepleji.
Den mrazový – meteorologický termín pro den, kdy minimální teplota klesne pod bod mrazu, tedy se dostane pod teplotu 0 °C. Pokud teplota zůstává pod hodnotou 0°C dokonce po celých 24 hodin, jde o tzv. den ledový.
Etnometeorologie (lidová meteorologie) – soubor starších lidových představ o počasí a povětrnostních jevech, jejich původu a změnách. Vycházejí (někdy již od středověku) zejména z toho, že naši předci žili v mnohem těsnějším spojení s přírodou. Na začátku 19. stol. se předpověď počasí – podobně jako v dávných babylonských dobách – opírala o takové lidové moudrosti. Tak vznikaly i různé pojmy – pro zimu např. cigánská rosa (jíní) a hlavně pranostiky, které často spojují počasí v určitém měsíci či dnu se situací v následujícím ročním období. Příklady: Mráz o nejkratším dnu – 22. prosinci – ohlašuje tuhou zimu!( z Anglie), Jsou – li ptáci a jezevci v říjnu vypasení, očekávej krutou zimu!(USA). A české? Srpen z počátku – li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje! či Srpen bez hub – zima bez sněhu!
Firn (srež) –přechodné stádium mezi sněhem a ledem. Vzniká opakovaným táním a mrznutím sněhu. Během něj dochází ke zmenšování objemu sněhového tělesa a zvyšování jeho hustoty. Změny ve struktuře krystalů postupně mění sníh na led, který v dostatečné mocnosti začne tvořit ledovec.Firnové oblasti jsou klíčovou složkou míst, kde se tvoří nový horský ledovec a pevninský ledovec. V Evropě např. oblasti v Alpách a na Skandinávském poloostrově.
Glacioklimatologie – vědní obor zabývající se vztahy mezi zaledněním a podnebím. Studuje podmínky vzniku a rozvoje ledovce v závislosti na klimatických podmínkách a klimatických změnách.
Hydrometeor – atmosférický jev (meteor) tvořený soustavou vodních kapiček či ledových krystalů (mj. rosa, kouřmo). Zimním hydrometeorem (tuhého skupenství) je sníh, dále ledovka (viz).
Charakteristické teplotní extrémy – oficiální absolutní minimum minus 89, 2 °C bylo naměřeno 21. 7. 1983 na sovětské meteorologické stanici Vostok v Antarktidě. V ČR se mrazový rekord od 1. 2. 1929 datoval z meteorologické stanice Litvínovice u Českých Budějovic; měl hodnotu – 42,2 °C.
Inverze – (z latinského inversio = obrácení, zvrat, obrat v normálním průběhu jevu) – silné prochlazení přízemních vrstev vzduchu v tlakové výši vede ke vzniku tzv. polštáře studeného vzduchu pod teplejším vzduchem nad ním (přízemní inverze). To omezuje výstupné pohyby vzduchu a vede ke škodlivému hromadění odpadních plynů a znečišťujících příměsí pod teplým vzduchem. Inverze se vyskytuje zejména v zimě (a také na podzim)..
Jevy námrazové – termín pro situaci, kdy na povrch s teplotou pod 0 °C dopadají velmi přechlazené kapky (většinou mlhy), okamžitě při námrazu zmrznou a mezi nimi zůstává vzduch. Tak se vytváří neprůhledná ledová usazenina, která však není tak kluzká jako ledovka (viz). Sem patří jinovatka (slovensky inovať) – krystalická námraza, která se tvoří sublimací (přímá změna pevného skupenství látky v plynné) vodní páry a namrzáním vodních kapiček na přechlazených předmětech. Pozor: Námrazovým jevem není jíní (sl. srieň, osuhel‘), jehož ledové částice mají nejčastěji podobu jehliček, peříček či vějířků na stéblech trávy, vodorovných i šikmých plochách. Narozdíl od jinovatky se neusazuje na elektrickém vedení. Na vozovce však může přispívat k tvorbě ledových usazenin.
Kry ledové – jsou tvořeny ledem (až 15 000 let starým) ze sladké vody. Nad mořskou hladinou ční do výšky 1 – 75 m.. Každý rok vznikne 10 až 15 tisíc ledových ker (vnitřní teplota −15 až −20°C.). Největší ledová kra v oblasti severního Atlantiku byla vysoká 168 m.
Ledovka (slov. l‘adovica) – hladká a obvykle neprůhledná souvislá usazenina nekrystalického ledu. Vše začíná tím, že zmrzlý déšť a ledové krupky se většinou při nárazu na zemský povrch roztříští a úlomky ledu se rozptýlí po povrchu. Avšak v případě, že nepromrzly až dovnitř, voda z jejich vnitřku se rozlije po povrchu, jehož teplota má rozpětí od 0 do – 3 °C. Po zmrznutí vznikne nebezpečná ledovka. Vrstva ledu (silná až několik cm) nemá patrnou vnitřní strukturu, pokrývá souvislý prostor, takže ji nelze odtrhnout. Ledovka roztaje zpravidla za několik hodin.(Ovšem např. v roce 1969 zůstala v americkém státě Connectitut na stromech až 6 týdnů!)
Mráz – situace, kdy teplota vzduchu klesne pod bod mrazu, zjištěný měřením v meteorologické budce (tj. ve výšce 2 m nad zemí). Pokud mrzne při absenci sněhu, jde o tzv. holomráz. Na ochranu sadů před mrazem se někde používá vrtulník, který udržuje nad sadem cirkulaci vzduchu mezi stromy a dodává trochu tepla z výfuku. Jinde se užívají velké ventilátory.
Náledí (slov. pol’adovica) –lesklá vrstva pokrývající zemi. Vzniká mj., když kapičky mrholení či deště padající na zem zmrznou. Jindy postačí, aby voda z roztávajícího sněhu opět zmrzla. Třetí možností je, že ztvrdne a zledovatí rozježděná sněhová pokrývka na vozovce či na neudržovaných chodnících apod. Pozor: Narozdíl od ledovky není náledí hydrometeorem (viz).
Obleva – charakteristická pro teplejší počasí po tzv. sněhopadu. V našich podmínkách se veskrze periodicky dočasná obleva dostavuje v období Vánoc. Její předzvěstí je ledovka (viz)
Pól chladu – oblast či místo s nejnižší teplotou vzduchu při zemském povrchu na jižní polokouli. V severovýchodní Antarktidě na ledovcovém štítu ve výšce 3420 m n.m. naměřili mráz – 90 C. Pozor: Ani na severní polokouli není místem s největším mrazem zeměpisný pól, ale ledovcový štít v Grónsku(- 65 °C).
Rampouch –vzniká zejména při mrznoucím dešti, když všechny voda nezmrzne naráz. Tehdy stéká dolů, ochlazuje se a mrzne do tvaru rampouchů (starší název „střechýly“). Pojmenování pochází ze staročeského ropěti“, což znamenalo kapat.
Sněžení -jedna z možných forem atmosférických srážek. Sníh má podobu ledových krystalků a tvar převážně šestiramenných hvězdiček (někdy rovněž jako šestiboký sloupek, šestiboká destička, šesticípá hvězdice, jehlička), které se spojují do sněhových vloček. Vzniká ve vzduchu mrznutím přechlazených vodních kapek při teplotách od – 12 °C do – 16 °C. Průměr sněhových krystalků je od 0,005 mm do několika mm, tloušťka činí cca 1/10 průměru. Při teplotách blízko nuly dochází ke sřetězení krystalků a vznikají velké sněhové vločky. Druhy sněhu:jemnozrnný, suchý prašan,vlhký a lepivý sníh, firn (viz). Sněhová pokrývka funguje jako izolace a chrání půdu a rostliny před silnými mrazy (holomrazy).
Šedý mráz – lidové označení pro jíní. Tento pojem odráží fakt, že výskyt jíní signalizuje především ranní mrazíky na jaře a na podzim.
Telení ledovců – (angl. calving) je přirozený proces, kdy za obrovskéhohluku dochází k deformaci souvislé vrstvy ledu a k odlamování obrovských bloků (ker) z ledovců vlivem nadnášecí schopnosti vody. Díky gravitaci se kry pohybují po přirozené spádnici ze svahu dolů, až se dostane k vodní ploše (k moři případně k jezeru).Ledovec nejprve brázdí mořské dno, ale vlivem nadnášení se začne prohýbat a nakonec odlamovat. Vzniká tam oblast s ledovcovým polem, respektive oblast, kde se odlamují obrovské kry, které jsou poté unášeny mořskými proudy na širé moře. Tam se stávají potenciální hrozbou pro zámořské lodě, jelikož z vody vystupuje pouhá 1/8 jejich výšky. Srážka s lodí je velmi nebezpečná, jelikož
může dojít k poškození lodě pod čárou ponoru a k jejímu potopení. Tragickým příkladem je zkáza „nepotopitelného“ Titaniku.
Úroveň sněhové pokrývky – v ČR se v období od listopadu do dubna vyskytuje průměrně 35 – 70 dnů v roce s obvyklým maximem výšky 15 – 30 cm. Na horách sněží většinou mezi měsíci říjnem až květnem. Sněhová vrstva (50 – 200 cm) zde vydrží cca 100 – 200 dnů.
Všeobecná cirkulace atmosféry – (z lat. circulatio = obíhat, otáčet, kroužit); celosvětové větrné systémy v atmosféře, které např. uskutečňují velkoprostorový transport škodlivin. V první řadě je však globální pohyb vzduchových hmot zodpovědný za vývoj počasí a za tvorbu podnebí. Vedle všeobecné (planetární) cirkulace meteorologie rozlišuje i – atmosférickou a místní.
Zrnitý led – mladý typ ledu. Vzniká ze sněhu, který byl částečně rozmražen, opětovně zmrzl a zpevnil se. Zrnitý led nemilují lyžaři, protože zvyšuje pravděpodobnost jejich pádu.
Živelní pohromy – doprovodné jevy rovněž zimního období – zejména v některých oblastech světa. Značnou hrozbou (především ve velehorách, ale částečně i u nás) jsou sněhové laviny, polomy v lesích, jinde i sněhové bouře apod.
Více se dozvíte:
P.Karas, A. Zárybnická, T. Míková, Skoro jasno, Česká televize, 2007
J. Kopáček, J. Bednář, Jak vzniká počasí, Karolinum, 2005
P. Dvořák, Letecká meteorologie, Svět křídel, 2004
Meteorologický slovník výkladový a terminologický, ACADEMIA, 2003
J. Bednář, Meteorologie, Portál, 2003
G. D.Roth, Encyklopedie počasí, Knižní klub, 2000
http://cs.wikipedia- org/wiki/meteorologie
