Dva vědecké týmy nezávisle na sobě dokázaly donutit dospělé tělní buňky, aby se vrátily do „školních let“, a nechaly se přeučit na buňky jakékoli tkáně těla. Japonští a američtí vědci u několika různých typů (včetně lehce dostupných kožních) buněk aktivovali určité tzv. transkripční faktory, tedy geny, které mají za úkol spouštět funkci mnoha dalších genů. V důsledku toho se buňky vzdají své specializace a vrátí se do stádia, které se velmi podobá embryonálním kmenovým buňkám. Ty mají jednoduchý úkol – množit se a být připraveny na stimul, který jim přikáže, na jaký typ buňky mají dozrát. Musejí být přitom schopny diferencovat na jakýkoli typ tkáně organismu. Buňky obou týmů tento úkol zvládly a pod vedením přesně dávkovaných chemikálií se mohou měnit například na buňky srdeční svaloviny nebo mozkové tkáně.
Jedná se o zásadní objev, který může nechat zapomenout na etické i „výrobní“ problémy s přípravou pravých lidských embryonálních buněk a přispět k léčbě degenerativních mozkových poruch (Alzeheimer, Parkinson), cukrovky, poškozeného srdce po infarktech, artrózy, náhradě tkání při popálení a řešení mnoha dalších poruch. Uvedení do klinické praxe však čeká ještě dlouhá cesta. Hlavní překážou je skutečnost, že takto připravené tkáně se mohou velmi snadno dostat na scestí, začít nekontrolovaně bujet a vytvářet zhoubné nádory.
Japonskou studii otiskl časopis Cell, americkou Science.