Domů     Medicína
Kmenové buňky bez embryí
21.stoleti 22.11.2007

Dva vědecké týmy nezávisle na sobě dokázaly donutit dospělé tělní buňky, aby se vrátily do „školních let“, a nechaly se přeučit na buňky jakékoli tkáně těla. Dva vědecké týmy nezávisle na sobě dokázaly donutit dospělé tělní buňky, aby se vrátily do „školních let“, a nechaly se přeučit na buňky jakékoli tkáně těla. Japonští a američtí vědci u několika různých typů (včetně lehce dostupných kožních) buněk aktivovali určité tzv. transkripční faktory, tedy geny, které mají za úkol spouštět funkci mnoha dalších genů. V důsledku toho se buňky vzdají své specializace a vrátí se do stádia, které se velmi podobá embryonálním kmenovým buňkám. Ty mají jednoduchý úkol – množit se a být připraveny na stimul, který jim přikáže, na jaký typ buňky mají dozrát. Musejí být přitom schopny diferencovat na jakýkoli typ tkáně organismu. Buňky obou týmů tento úkol zvládly a pod vedením přesně dávkovaných chemikálií se mohou měnit například na buňky srdeční svaloviny nebo mozkové tkáně.
Jedná se o zásadní objev, který může nechat zapomenout na etické i „výrobní“ problémy s přípravou pravých lidských embryonálních buněk a přispět k léčbě degenerativních mozkových poruch (Alzeheimer, Parkinson), cukrovky, poškozeného srdce po infarktech, artrózy, náhradě tkání při popálení a řešení mnoha dalších poruch. Uvedení do klinické praxe však čeká ještě dlouhá cesta. Hlavní překážou je skutečnost, že takto připravené tkáně se mohou velmi snadno dostat na scestí, začít nekontrolovaně bujet a vytvářet zhoubné nádory.
Japonskou studii otiskl časopis Cell, americkou Science.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Nová studie ukazuje, že u více než poloviny lidí, kteří v rámci léčby zánětu slepého střeva dostali antibiotika, nedošlo ani 10 let poté k návratu apendicitidy. Podle nejnovějších doporučení týkajících se léčby zánětu slepého střeva by se pacienti měli poradit se svým lékařem, jaký postup bude nejvhodnější právě pro ně – zda chirurgické odstranění apendixu […]
Hudba není jenom zvuk. Je to puls, rytmus a harmonie, které proudí naším mozkem doslova jako životodárný gejzír. Už dávno víme, že mozek při poslechu nebo hraní hudby nepracuje pasivně, ale aktivuje rozsáhlé sítě nervových spojů spojených s pamětí, emocemi, pozorností a učením. Moderní věda potvrzuje, že hudba stimuluje plasticitu mozku, zvyšuje jeho odolnost vůči […]
Historie Medicína 26.2.2026
Ještě v 60. letech minulého století znamenala diagnóza dětské leukémie téměř jistou smrt. Dnes přežívá drtivá většina malých pacientů. Tento obrat není dílem jednoho zázračného léku, ale výsledkem desetiletí mravenčí práce, mezinárodní spolupráce a odvahy zkoušet nové cesty. Představte si dobu, kdy lékaři museli rodičům sdělit, že jejich dítěti zbývá jen pár týdnů života. Taková […]
U přibližně každého čtvrtého druhu rakoviny dochází k chromotripsi, chaotickému rozpadu chromozomů, jež vyvolává vlnu genetických změn, které pomáhají nádorům odolávat terapii. Vědcům se nyní podařilo zjistit, co chromatotripsi spouští. Věří, že by to mohl být další významný krok na cestě k poražení rakoviny. Při chromatotripsi se chromozom rozdělí na mnoho fragmentů, které se následně […]
Medicína 19.2.2026
Z pohledu mozku je lež výrazně náročnější než pravda. Říct pravdu znamená vytáhnout hotovou informaci z paměti. Zalhat znamená hned několik věcí najednou: pravdu potlačit, vymyslet alternativní verzi, uhlídat její konzistenci a ještě sledovat reakci protistrany. Mozek se při tom pořádně zapotí. Neurovědci dlouhodobě sledují, že při lhaní se aktivuje především prefrontální kortex, tedy centrum […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz