Domů     Technika
Zlatokopové se bez elektronového mikroskopu neobejdou!
21.stoleti 19.10.2007

Doby romantických zlatokopeckých horeček už jsou dávno pryč. Klondike zeje prázdnotou a moderní zlatochtivci se přestěhovali do Jihoafrické republiky nebo na ruskou Sibiř.Doby romantických zlatokopeckých horeček už jsou dávno pryč. Klondike zeje prázdnotou a moderní zlatochtivci se přestěhovali do Jihoafrické republiky nebo na ruskou Sibiř.

I způsob získávání zlatého pokladu se velmi liší. Krompáče nahradily bagry, zlatokopecké misky elektronové mikroskopy. Dnes už to nejde jen tak se sebrat a vyrazit hledat štěstí na vlastní pěst. Podstatné jsou mnohamilionové investice do vybavení.
I když se v České republice kromě recesistických a zábavných zlatokopeckých akcí zlato nikde nedobývá (nejznámějším nalezištěm je zřejmě koryto jihočeské řeky Otavy, dále bylo zlato v hornině zjištěno u Kašperských Hor, Slapské přehrady, Jílové u Prahy a u Roudné), hraje Česká republika přesto ve zlatokopeckém průmyslu významnou roli.

Těžit lze i neviditelné zlato
Postup, který se dnes pro těžbu používá, se nazývá hydrometalurgický. Hornina se jemně namele a poté projde sérií testů, které zjišťují množství zlata v ní obsažené. Tyto testy jsou prováděny elektronovými mikroskopy vyráběnými mimo jiné právě v České republice. “Česko je téměř Mekkou elektronové mikroskopie,” říká Jiří Očadlík, ředitel brněnské FEI, společnosti, která převzala štafetu tamní Tesly a vyváží elektronové mikroskopy do celého světa, a dodává: “Moderní zlatokopové používají analyzátor minerálů obsažených v hornině, který automaticky rozpoznává mikroskopické vzorky zlata v ní obsažené.” Teprve na základě těchto testů se hornina určí jako vhodná k těžbě.
Zajímavostí přitom je,  že na to, aby byla hornina výnosná stačí 3 – 5 gramů zlata v jedné tuně této horniny. „Dřívější metody analýzy hornin nedokázaly toto víceméně nicotné množství rozpoznat a navíc starší méně efektivní metody nechávaly v hlušině z dnešního pohledu velké množství kovu nevytěžené. Proto těžební společnosti rovněž užívají analyzátory materiálů na inspekci a přezkoumání již jednou vytěžené rudy,“ upřesňuje užití elektronových mikroskopů Očadlík.

Nastupuje chemie
Zlato se v rudě nenachází ve valouncích, jaké známe z dobrodružných filmů, ale v mikroskopických částečkách, které se z horniny vylouhují buď kyselým roztokem s vysokým obsahem chloridových iontů, nebo roztokem alkalických kyanidů aplikovaných za probublávání vzdušným kyslíkem. Z loužícího roztoku se poté zlato získává redukcí, např. průchodem elektrického proudu roztokem – elektrochemicky, kdy se kovové zlato vyloučí na záporné elektrodě – katodě.
A proč se vlastně lidé pro zlato tak namáhají a vytvářejí pro něj unikátní přístroje i technologie těžby? Nejen cena zlata je důvodem. Zlato má totiž také úžasné fyzikální vlastnosti. Je extrémně kujné a tažné – je možné jej tepat do lístků tak tenkých, že jimi prochází světlo. Staří Egypťané dovedli vytepat zlato do tak průsvitných lístků , že 140 000 vrstev tohoto materiálu mělo tloušťku menší než jeden centimetr. Zlato je prakticky netečné vůči vnějším vlivům, což spolu se skvělou vodivostí znamená využívání v mikroelektronice a počítačovém průmyslu. 

Zlato v kosmu
Doslova zlatá budoucnost čeká zlato i v kosmonautice. S dalším rozvojem kosmického výzkumu jej bude potřeba stále více. Již dnes je vzhledem ke svým vlastnostem nezbytnou součástí celé řady přístrojů a zařízení kosmických lodí. Například i lunární modul Apollo 14, vypuštěný v lednu 1971, byl na ochranu před kosmickým zářením pokryt zlatou fólií. Do vesmíru putovala na amerických sondách Voyager 1 a Voyager 2 i zlatá deska, nesoucí zvukové pozdravy v 60 jazycích.

Předchozí článek
Související články
Latence v řádu mikrosekund, rychlost přenosu dat 1 terabit za sekundu, mobilní síť čtyřikrát rychlejší než úder blesku – zní to jako hudba budoucnosti? Zatím ano, technologie 6G je ale momentálně ve vývoji, aby změnila realitu bezdrátové komunikace. Kdy ji můžeme čekat a proč ji vůbec potřebujeme? Přibližně každých 10 let sledujeme nástup nové generace mobilních […]
Stavba rakety, která dopraví lidstvo zpět na Měsíc, je jedním z největších inženýrských výkonů moderní doby. Program Artemis, vedený NASA, připravuje start superrakety SLS (Space Launch System), která vynese kosmickou loď Orion na cestu kolem Měsíce. Podívejme se krok za krokem, jak se sestavuje tento obří nosič, který jednou dopraví astronauty nejen na Měsíc, ale […]
Toyota dokončila první fázi výstavby svého „Tkaného města“ Woven City, tedy testovacího hřiště pro mobilitu. Spuštění první fáze je plánováno na podzim 2025. Výstavba budov první fáze byla dokončena v říjnu 2024. Souběžně s tím probíhá renovace bývalého závodu TMEJ Higashi-Fuji na výrobní centrum pro Woven City a byly zahájeny přípravné práce pro fázi dvě. […]
ThinkOrbital, vesmírný startup spoluzaložený Vojtěchem Holubem, za pár dní vypustí experimentální satelit s revoluční vesmírnou stavební technologií. Cílem mise je otestovat sváření, řezání a rentgenovou inspekci pomocí elektronového paprsku. Satelit o váze 45 kilogramů dopraví na oběžnou dráhu Země raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z Kalifornie. Letos v květnu ThinkOrbital provedl historicky první autonomní svařování […]
Češi za rok najedou téměř 76 miliard kilometrů. Ukázala to analýza, kterou pomocí dat z STK zpracoval odborný datový tým společnosti Cebia, která je známá především tím, že pomáhá motoristům bojovat proti podvodům při prodeji ojetin prostřednictvím kontroly jejich historie. Hypoteticky se tak Češi ročně dostanou 515krát ke Slunci, 197 tisíc krát k Měsíci či […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz