Domů     Příroda
Zabijácká medúza znovu útočí!
21.stoleti 19.10.2007

Nic netušící lidská oběť často ani nepostřehne, že byla právě otrávena jedním z nejprudších jedů, jaké existují na naší planetě. Zpočátku to vypadá spíše jako bodnutí komára, ale během hodiny přicházejí prudké bolesti, zvracení, bušení srdce, pocení a dávivý kašel. Viníkem je drobounká medúza Caruka barnesi, zvaná domorodci irukandji, ne větší než lidský nehet!Nic netušící lidská oběť často ani nepostřehne, že byla právě otrávena jedním z nejprudších jedů, jaké existují na naší planetě. Zpočátku to vypadá spíše jako bodnutí komára, ale během hodiny přicházejí prudké bolesti, zvracení, bušení srdce, pocení a dávivý kašel. Viníkem je drobounká medúza Caruka barnesi, zvaná domorodci irukandji, ne větší než lidský nehet!

Setkat se s ní můžeme v teplých vodách Velkého bariérového útesu u pobřeží severní Austrálie. Jed irukandji je 100x silnější než jed nejjedovatějšího hada, africké mamby černé a 1000x silnější, než jed pavouka tarantule. Útok miniaturní medúzy může zabít člověka během dvou minut!. Medúza irukandji byla poprvé identifikována australským doktorem Jackem Barnesem v roce 1964. Poslední objevy tohoto miniaturního zabijáka dále na jih v australských vodách nasvědčují tomu, že medúza pomalu, ale jistě rozšiřuje svůj životní prostor. Tuto teorii potvrzují i stále častější útoky irukandji na plavce v australských vodách.

Irukandji zblízka
Setkání s malým zabijákem se lze těžko vyhnout. Ve vodě plavec nemá prakticky šanci tohoto živočicha o velikosti od 12 do 25 mm zpozorovat. Neviditelná jsou i jeho chapadla, která dosahují délky od pěti centimetrů do jednoho metru. Na chapadlech jsou  doslova miliony miniaturních harpunovitých háčků, v jejichž váčcích se skrývá smrtelný jed. Navíc, na rozdíl od jiných medúz, tyto háčky jsou umístěny i po obvodu celého klobouku medúzy.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz