Kdyby nebylo mikroprocesorů, těžko bychom o naší době hovořili jako o epoše počítačů. Mikroprocesor je totiž pro počítač tím samým, čím je motor pro automobil nebo čím je srdce pro živý organismus.
Původní procesory počítačů byly sestaveny z elektronek, později tranzistorů, které byly doplněny rezistory a kondenzátory. Velikost takového procesoru odpovídala obvykle bytelné selské almaře. Teprve počátkem sedmdesátých let 20. století se s nástupem integrovaných obvodů začaly procesory miniaturizovat. Ve chvíli, kdy došlo k integraci procesoru do jediného čipu, světlo světa spatřil mikroprocesor. Stalo se tak v roce 1971 a první mikroprocesor nesl označení Intel® 4004.
Základní jednotkou všech procesorů jsou tranzistory. Jsou to polovodičové součástky, které tvoří dvojice přechodů PN. Tento přechod se chová jako hradlo a propouští elektřinu pouze jedním směrem. První tranzistory vznikly krátce po druhé světové válce v roce 1947.
