Nový výzkum nám osvětluje, jak lidská aktivita ovlivňuje polární klima. Podle studie amerického týmu, vedeného Joe McConellem a Rossem Edwardsem z výzkumného ústavu v nevadském Renu, měla hlavní podíl na likvidaci grónských ledovců průmyslová aktivita USA v letech 1850 až 1950.
V těchto letech produkoval průmysl v USA obrovská množství uhlíkatých zplodin, de facto sazí, které západní větry odnášely nad Grónsko. Tuny sazí pokrývaly tamější ledovce a snižovaly tak schopnost sněhu a ledu odrážet sluneční světlo. V regionu tak postupně docházelo ke zvyšování povrchových teplot na ledovcích a rychlému tání bílého příkrovu.
Bílý ostrov pokryly saze
Podle závěrů studie se po roce 1850 zvětšily nánosy sazí v Grónsku oproti předešlým letům osmkrát. Výzkum, financovaný Státní vědeckou nadací USA a NASA prokázal, že nánosy sazí snížily kriticky tzv. albedo, tedy schopnost ledového příkrovu odrážet světlo. Povrch tak absorboval více energie. Následkem bylo rychlejší tání ledu, odhalování tmavých skalnatých útesů a tím i celkové oteplování povrchu ostrova. „Na měření uhlíkatých zplodin ve sběhu a ledu jsme použili zcela nové metody. Analyzovali jsme vzorky z různých částí Grónska a to více než 200 let zpátky. Výsledky nám prokázaly, že vedle zplodin ze sopečných výbuchů či lesních požárů, byl největším znečišťovatelem průmysl,“ prohlásil vedoucí týmu Joe McConnell.
Největším škůdcem je uhlí
„Mimo černých zplodin jsme měřili v ledovém příkrovu i širokou škálu dalších chemikálií. Například kyselinu vanilovou a síru, které jsou ukazateli lesních požárů. Analýza dalších chemikálií nám prokázala, že převážná většina uhlíkatých usazenin pochází z průmyslové výroby, zejména z USA. Vrcholu dosáhly tyto nánosy kolem roku 1910,“ říká McConnell. Podrobnější analýzy dokonce prokázaly, že šlo o zplodiny ze spalování uhlí.
Jak cestovaly saze?
Na základě těchto výzkumů byl sestaven vědecký tým odborníků z Kalifornské univerzity, univerzity ve Wisconsinu a dalších institucí, který si vytýčil cíl, zjistit, jak saze cestovaly z USA do Grónska. K tomu využili vědci počítačové modelování vzdušných proudů, které zasadili do příslušných období. „Podařilo se nám zmapovat cesty těchto zplodin za posledních 215 let. Navíc jsme rozšířili výzkum i na další arktické oblasti,“ říká Mark Flanner z Kalifornské univerzity. Závěry jsou jednoznačné. Znečištění těchto severních oblastí má na svědomí mohutný nástup průmyslu na severoamerickém kontinentě koncem 19. století a dále mohutné lesní požáry v USA a v Kanadě.
