Domů     Medicína
V čem je tajemství déjà vu? 21. STOLETÍ to ví!
21.stoleti 19.10.2007

Už se vám někdy stalo, že jste se ocitli v situaci, kterou už jste prožili někdy v minulosti? Jestli ne, můžete si gratulovat. Patříte k pouhým třem procentům lidí, kteří se nikdy nesetkali s déjà vu.Už se vám někdy stalo, že jste se ocitli v situaci, kterou už jste prožili někdy v minulosti? Jestli ne, můžete si gratulovat. Patříte k pouhým třem procentům lidí, kteří se nikdy nesetkali s déjà vu.

Naše pamět je úžasně výkonná technologie, nicméně není úplně neomylná. Že občas něco zapomeneme, není třeba považovat za chybu, ale spíše za limity našich možností. Existují však i případy, kdy se nám náš mozek snaží namluvit, že si pamatujeme něco, co jsme předtím vůbec neviděli. Člověka to napoprvé pořádně vyvede z míry. Myslí si, že umí věštit, nebo že se úplně zbláznil. Není ale třeba se obávat nějakého vážného poškození mozku, jedná o zcela běžnou a prakticky neškodnou chybičku. Dlouho však pro psychology bylo záhadou, jak vlastně pocit “už jednou prožitého” vzniká. Tajemství bylo odhaleno při experimentu, ve kterém se podařilo pocit déjà vu navodit v laboratoři.

Dva klíčové prosesy
Ke spuštění pocitu déjà vu jsou zapotřebí dva klíčové momenty. Náš mozek nejprve začně ověřovat, jestli nastalou situaci, okolní krajinu nebo třeba jen úryvek z nějakého proslovu už někdy předtím neukládal do paměti. Tuto činnost obvykle spouští přítomnost povědomých impulzů. Pokud situace splní několik kritérií, je tedy dostatečně podobná, nebo zahrnuje více prvků, které známe (i z několika různých zdrojů), dojde ke druhé klíčové akci. Tou je vyhodnocení situace jako již jednou prožité.
Akira O’ Connor z britské University of Leeds se chtěl přesvědčit, jestli tyto dva procesy mohou v našem mozku proběhnout nezávisle na sobě. Za pomoci hypnózy se proto snažil u doborovolníků spustit pouze druhou akci. Pokud by se mu tímto způsobem podařilo navodit pocit déjà vu, posílilo by to hypotézu o principu vzniku tohoto jevu.

Déjà vu v laboratoři
Vědci dobrovolníkům ukázali 24 běžných slov a pak je uvedli do hypnotického stavu, ve kterém jim namluvili několik nesmyslů. Po probuzení měli dobrovolníci červeně orámovaná slova považovat za známá a zeleně orámovaná za jeden z 24 výrazů, které jim byly ukázany před hypnózou.
Po ukončení hypnózy si dobrovolníci opět pohlíželi oněch 24 slov a také barevně označené výrazy, které v první skupině chyběly. 10 z 18 lidí tvrdilo, že jim červeně orámovaná slova připadají povědomě a pět z nich dokonce pocítilo déjà vu. Výsledky pokusu přesvědčivě ukazují na to, že k vyvolání tohoto jevu jsou zapotřebí dva oddělené stimuly.
Vzhledem k tomu, že časté déjà vu se objevuje u lidí trpících epilepsií spánkového laloku, je proces pravděpodobně řízen z této části mozku. Tomu nasvědčují i starší pokusy, při kterých elektrická stimulace spánkového laloku měla za příčinu, že člověk cítil déjà vu prakticky u každého objektu, který se mu dostal před oči.

Typy déjà vu
Déjà vu (neboli paramnézie) může mít několik podob.
Déjà vécu, v překladu “již prožito”, je nejčastější pocit, který lidé označují jako déjà vu. Jedná se o stav, kdy si člověk myslí, že prožívá situaci, se kterou již v minulosti měl zkušenosti, se všemi podrobnostmi vnímanými několika smysly.
Déjà senti (již cítěno) představuje výraz, který se týká pouze pocitů. Člověk tedy nemá dojem, že znovu prožívá známou situaci, ale pouze vnímá stejné pocity jako již kdysi v minulosti.
Déjà visité (již navštíveno) je vtíravý pocit, že člověk právě vstoupil na místo, kde už jednou byl, a jedná se přitom o naprosto neznámé prostory.

Související články
Medicína 16.2.2025
Kolikrát jste slyšeli od starostlivé maminky či babičky: „Nechoď ven s mokrými vlasy, jinak nastydneš!“ nebo „Bez kabátu se venku nachladíš!“… Jenže za rýmou nestojí jen a pouze to, že člověk zmrzne jak pověstný preclík. Realita je totiž složitější. Chladné počasí samo o sobě nikoho nepromění v chodící rýmu. Zároveň však platí, že v chladu […]
Mycí houba na okraji vany a animovaná postavička Sponge Bob: Asi to si nejspíš představíte při otázce, jak se dají využít mořské houby. Jenže to byste je velice podcenili. Jsou totiž obrovskou a zatím jen z nepatrné části prozkoumanou inspirací pro vývoj nových léků. Nejde o žádnou novinku, už někdy v polovině minulého století se začalo […]
O tom, že lidé byli v jednom psychologickém pokusu ochotni udělovat druhému člověku překvapivě vysoké šoky jste již pravděpodobně slyšeli. Dnes si ale o Milgramově experimentu povíme trochu jinak – dozvíte se i to, co se běžně neříká. Předně se běžně neříká, že se nejednalo o experiment, ale o experimenty a míra poslušnosti se v nich dosti […]
Neurovědcům a neurologům z univerzit v australském Sydney se podařilo potlačit u myší instinkt utéct a schovat se před nebezpečím. Zjistili, že při tom spolupracují dvě oblasti mozku. Doufají, že by tato zjištění mohla do budoucna pomoci potlačovat úzkosti a posttraumatickou stresovou poruchu u lidí. Když nad sebou myši spatří rýsující se stín dravce, instinkt […]
Mezinárodní tým vědců provedl důkladnou analýzu DNA téměř 3 milionů lidí, aby zmapoval, které genové varianty zvyšují pravděpodobnost propuknutí bipolární poruchy. Nová studie výrazně zvýšila jejich předpokládaný počet! Bipolární porucha je psychiatrický stav, pro který jsou charakteristické extrémní změny nálady a energie, kdy jsou euforické až manické stavy střídány stavy beznaděje, označovanými jako depresivní epizody. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz