Domů     Příroda
Grónské ledovce zničili Američané!
21.stoleti 19.10.2007

Nový výzkum nám osvětluje, jak lidská aktivita ovlivňuje polární klima. Podle studie amerického týmu, vedeného Joe McConellem a Rossem Edwardsem z výzkumného ústavu v nevadském Renu, měla hlavní podíl na likvidaci grónských ledovců průmyslová aktivita USA v letech 1850 až 1950.Nový výzkum nám osvětluje, jak lidská aktivita ovlivňuje polární klima. Podle studie amerického týmu, vedeného Joe McConellem a Rossem Edwardsem z výzkumného ústavu v nevadském Renu, měla hlavní podíl na likvidaci grónských ledovců průmyslová aktivita USA v letech 1850 až 1950.

V těchto letech produkoval průmysl v USA obrovská množství uhlíkatých zplodin, de facto sazí, které západní větry odnášely nad Grónsko. Tuny sazí pokrývaly tamější ledovce a snižovaly tak schopnost sněhu a ledu odrážet sluneční světlo. V regionu tak postupně docházelo ke zvyšování povrchových teplot na ledovcích a  rychlému tání bílého příkrovu.

Bílý ostrov pokryly saze
Podle závěrů studie se po roce 1850 zvětšily nánosy sazí v Grónsku oproti předešlým letům osmkrát. Výzkum, financovaný Státní vědeckou nadací USA a NASA prokázal, že nánosy sazí snížily kriticky tzv. albedo, tedy schopnost ledového příkrovu odrážet světlo. Povrch tak absorboval více energie. Následkem bylo rychlejší tání ledu, odhalování tmavých skalnatých útesů a tím i celkové oteplování povrchu ostrova. „Na měření uhlíkatých zplodin ve sběhu a ledu jsme použili zcela nové metody. Analyzovali jsme vzorky z různých částí Grónska a to více než 200 let zpátky. Výsledky nám prokázaly, že vedle zplodin ze sopečných výbuchů či lesních požárů, byl největším znečišťovatelem průmysl,“ prohlásil vedoucí týmu Joe McConnell.

Největším škůdcem je uhlí
„Mimo černých zplodin jsme měřili v ledovém příkrovu i širokou škálu dalších chemikálií. Například kyselinu vanilovou a síru, které jsou ukazateli lesních požárů. Analýza dalších chemikálií nám prokázala, že převážná většina uhlíkatých usazenin pochází z průmyslové výroby, zejména z USA. Vrcholu dosáhly tyto nánosy kolem roku 1910,“ říká McConnell. Podrobnější analýzy dokonce prokázaly, že šlo o zplodiny ze spalování uhlí.

Jak cestovaly saze?
Na základě těchto výzkumů byl sestaven vědecký tým odborníků z Kalifornské univerzity, univerzity ve Wisconsinu a dalších institucí, který si vytýčil cíl, zjistit, jak saze cestovaly z USA do Grónska. K tomu využili vědci počítačové modelování vzdušných proudů, které zasadili do příslušných období. „Podařilo se nám zmapovat cesty těchto zplodin za posledních 215 let. Navíc jsme rozšířili výzkum i na další arktické oblasti,“ říká Mark Flanner z Kalifornské univerzity. Závěry jsou jednoznačné. Znečištění těchto severních oblastí má na svědomí mohutný nástup průmyslu na severoamerickém kontinentě koncem 19. století a dále mohutné lesní požáry v USA a v Kanadě.

Související články
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz