Domů     Zajímavosti
7 nejničivějších přírodních katastrof v dějinách lidstva
21.stoleti 19.10.2007

Nejděsivější bilance přírodních katastrof dosahují stovky tisíc lidských obětí. Není přitom žádnou výjimkou, že takto hrozivá čísla zasáhla civilizaci v dobách, kdy po světě chodilo jen několik málo stovek milionů lidí.Nejděsivější bilance přírodních katastrof dosahují stovky tisíc lidských obětí. Není přitom žádnou výjimkou, že takto hrozivá čísla zasáhla civilizaci v dobách, kdy po světě chodilo jen několik málo stovek milionů lidí.

Ačkoli se moderní člověk může cítit v naprostém bezpečí a uklidňovat se představou, že před ničivými živly bude včas varován a dobře chráněn bezpečnostními opatřeními, opak je pravdou. Příroda stále ještě má nad člověkem navrch a podle toho, co předvádí, ještě dlouho mít bude. Ničivé záplavy, silná zemětřesení a sesuvy půd, výbuchy sopek. To vše hrálo v lidských dějinách velmi výraznou roli, a tato role nijak nepolevuje ani na počátku 21. století. Stačí vzpomenout na tragické zemětřesení  v Iránu 26. prosince 2003, které téměř srovnalo se zemí město Bám a přes poměrně slabou magnitudu 6,3 stupně si vyžádalo 40 000 obětí. Přesně rok poté došlo k jedné z nejtragičtějších katastrof moderní éry – tsunami v Indickém moři, která má na svědomí mezi 230 a 270 lidských životů.

1. Záplavy na Žluté řece
Rok: 1887, 1931, 1938
Země: Čína
Počet obětí: 2,7 milionu, přes 3 miliony, až 900 tisíc

Žlutá řeka je se svými 5464 kilometry (čtyřikrát z Aše do Košic a zpět) druhou nejdelší čínskou řekou. Pramení v Tibetské náhorní plošině ve výšce 4800 metrů nad hladinou moře a svou pouť končí v zálivu Po-chaj, který odděluje severočínské pobřeží od Korejského poloostrova. Řeka unáší nezvyklé množství hornin, což jí také dalo její jméno – jílovité částice zbarvují vodu dožluta. Za rok takto přemístí 1,5 miliardy tun materiálu (což odpovídá zhruba polovině hmotnosti celosvětově vytěžené ropy v roce 2004), z čehož tři čtvrtiny doplují až do moře. Díky domu se každým rokem záliv Po-chaj zmenšuje o několik stovek metrů. Zbylá jedna čtvrtina se ukládá na dně řeky a zvyšuje tak její koryto, proto v současnosti protéká několik metrů nad úrovní okolní krajiny. Stačí tedy, aby se její hladina zvedla nad ochranné hráze a voda se vyvalí do obrovské plochy. Této skutečnosti dokonce v roce 1642 využila císařská armáda k tomu, aby zatopila město Kchaj-feng a potlačila tak povstání. Město bylo zcela zničeno a ve vlnách Žluté řeky zahynulo na 300 000 lidí. Na konci 19. století se vlivem silných přívalových srážek ze Žluté řeky stalo několik mocných toků, které se rozlily po hustě obydlené zemi. V roce 1887 několik metrů vysoké přívalové vlny smetly z povrchu Země 600 vesnic a měst. Voda později zaplavila dalších 1500 obcí. Podle dobových záznamů se celkový počet obětí odhaduje na 2,7 milionů. Podobná katastrofa se na Žluté řece odehrála i v roce 1931, kdy si vyžádala dokonce 4 miliony obětí a v roce 1938 s 900 000 oběťmi.

2. Zemětřesení v Šan-si
Rok: 1556
Země: Čína
Počet obětí: 830 tisíc

Nejničivější zaznamenané zemětřesení v historii lidstva se přihnalo ráno 23. 1. 1556 a zasáhlo kolem stovky kantonů v deseti čínských provincií. 850 km široká oblast byla totálně zničena  a v některých kantonech katastrofu přežilo jen 40 % obyvatel. Příčinou obrovských ztrát na životech byla hlavně i skutečnost, že v té době mnoho lidí žilo v umělých jeskyních vyhloubených ve sprašových (poměrně měkkých) skálách. Při zemětřesení se jich naprostá většina následkem sesuvů půdy zhroutila. Přestože v šestnáctém století pochopitelně žádné měření magnitudy neprobíhalo, podle záznamů průběhu a geologických analýz je jeho síla v současnosti odhadována kolem 8 stupňů Richterovy škály. Z dobových záznamů vyplývá, že zemětřesení v postižené oblasti zapříčinilo změnu toku několika řek a zničilo prakticky celou dopravní síť. Údajně se dokonce vytvořily nové hory a údolí.

3. Zemětřesení v Tang-šan
Rok: 1976
Země: Čína
Počet obětí: 700 tisíc

Zatímco podle oficiálních čínských zdrojů v Tang-šanu (průmyslovém městě s přibližně milionem obyvatel) zahynulo kolem 200 000 lidí, ostatní agentury odhadují počet obětí až na 700 000. Zemětřesení propuklo ráno 28. června 1976, podle oficiálních čínských informací dosáhlo 7,8 stupně Richterovy škály a hlavní otřesy trvaly kolem 15 minut. Přibližně po 15 hodinách následovaly další otřesy o síle 7,5 stupně. Zemětřesení zasáhlo oblast širokou kolem 8 km, ve které bylo vážně poškozeno kolem 80 % všech budov. Neštěstí údajně předcházel výskyt podivných světel a hladina vody ve studních se výrazně zvýšila. Na některých místech dokonce začal ze studní unikat plyn. Bylo pozorováno i podivné chování zvířat, kdy drůbež údajně tři dny před zemětřesením odmítala přijímat potravu a stala se agresivní. Několik stovek hus se snažilo sežrat své druhy z hejna v důsledku nevysvětlitelného stresu.

4. Tajfun Bhola
Rok: 1970
Země: východní Pákistán (dnešní Bangladéš)
Počet obětí: 300-500 tisíc

Nejničivější zaznamenaný tajfun v historii lidstva vtrhl do ústí řeky Gangy 12. listopadu 1970. Přímo při bouři zahynulo na půl milionů lidí, přičemž hlavní příčinou takto vysokého počtu obětí byla zvednutá vodní hladina, která téměř zcela potopila většinu ostrovů v deltě řeky Gengy. Bhola byl sedmým a zároveň nejsilnější tropickou cyklónou, která se v roce 1970 v Indickém oceánu rozpoutala. V okamžiku největší síly dosahovala rychlost větru 205 kilometrů za hodinu. Nejvíce zasaženo bylo město Tazumuddin, ve kterém zahynulo 45 % ze všech 167 000 obyvatel. Celkem bouře způsobila škody za tehdejších 86 milionů dolarů, což činí přibližně 405 milionů dnešních dolarů. Laxní přístup západní části země k řešení následků katastrofy vyostřil napětí mezi západem a východem a značnou měrou urychlil počátek osvobozenecké války. Ta skončila rozdělením země na dnešní Pákistán a Bangladéš.

5. Tajfun nebo zemětřesení v Kalkatě
Rok: 1737
Země: Indie
Počet obětí: 300-500 tisíc

Vzhledem k malému množství dochovaných informací byla katastrofa v jednom z největších indických měst, která se odehrála 7. října 1737, dlouho přičítána zemětřesení. V současnosti se však odborníci domnívají, že se jednalo o tajfun. Podle britského zmocněnce Thomase J. Moora v tento den bouře a povodeň zničila téměř všechny budovy s doškovými střechami a zabila 3000 lidí. Jiná zpráva uvádí, že  přílivová vlna vyvolaná silným zemětřesením v přístavu potopila 20 000 lodí a vyžádala si 300 000 obětí. Je však vcelku zvláštní, že v té době měla mít Kalkata kolem 20 000 obyvatel. Přestože se 300 000 obětí jeví do značné míry přehnaných (a o zemětřesení svědčí jen několik neúplných zpráv), je tato verze v literatuře rozšířena mnohem více než pravděpodobnější příčina v podobě tajfunu. Oněch 3000 obětí se nicméně týkalo jen města samotného, o dalších mrtvých v okolních vesnicích se Moor nezmiňuje.

6. Tsunami v Indickém moři
Rok: 2004
Země: Indie, Indonésie, Tchaj-wan
Počet obětí: až 270 tisíc

26. prosince 2004 došlo k velmi silnému podmořskému zemětřesení s epicentrem několik desítek kilometrů od západního pobřeží Sumatry. Seismologové uvádějí, že dosáhlo síly 9,3 stupně Richterovy škály. Jednalo se o druhé nejsilnější zemětřesení, jaké kdy seismografy zaznamenaly. (Nejsilnější dosud zdokumentované zemětřesení od síle 9,5 stupně zasáhlo roku 1960 Chile a vyžádalo si 2000 obětí. Otřesy vyvolaly vlny tsunami, které zasáhly celou tichomořskou oblast). Zároveň hlavní otřesy trvaly nejdéle ze všech zaznamenaných zemětřesení (kolem 10 minut). Pohyby mořského dna vyvolaly tsunami, jež místy dosahovaly až 30 m výšky a které později zasáhly většinu pevniny obklopující Indický oceán. Vlny dokonce dorazily až k somálským břehům Afriky, kde zabily několik stovek lidí, a zaznamenány byla i Jihoafrické republice 8000 km od epicentra. Zemětřesení vyvolalo slabé dozvy dokonce až na Aljašce. Odhady celkového počtu obětí se v současnosti pohybují od 230 do 270 tisíc. Nejvíce postiženými zeměmi se staly Indonésie, Srí Lanka, Indie a Tchaj-wan. Škody se odhadují v řádech stovek miliard dolarů.

7. Zemětřesení v Aleppu
Rok: 1138
Země: Sýrie
Počet obětí: 230 tisíc

Allepo je druhé nejstarší město Sýrie (po Damašku) a jedno z nejstarších měst na světě. Nachází se v severní Sýrii, asi 50 km od hranic s Tureckem. Kronikář z Damašku, Ibn al-Qakanisi uvádí, že k nejsilnějším otřesům došlo 11. října 1138. Těmto otřesům údajně předcházelo slabší zemětřesení den před tím a 20. 10., 25. 10. a 3. 11.  následovaly další slabší otřesy. Nejhůře postiženou oblastí se stal Harim, ve kterém křižáci vybudovali rozlehlou pevnost. Podle dochovaných záznamů zemětřesení padl za oběť celý hrad i s kostelem. Muslimové na to nebyli o nic lépe. Jejich pevnost Atharib také nevydržela a ve svých troskách pohřbila téměř celou posádku – zahynulo 600 lidí. Přežil jen místodržící a hrstka stráží. Samotné Aleppo tehdy čítalo několik desítek tisíc obyvatel, přesto v něm prakticky nikdo nezahynul. Lidé byli varováni předchozími otřesy a včas se utekli na venkov. Většina budov však byla vážně poškozena a některé dobové zdroje dokonce uvádějí, že Allepo bylo až na několik budov zcela zničeno a muselo být vybudováno znovu od základů. Zemětřesení postihlo řadu dalších měst, otřesy byly údajně cítit i v Damašku.

Další článek
Související články
Technika Zajímavosti 20.11.2026
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na celkovém trhu dosáhl 37 procent. Ještě zajímavější je srovnání s tradičními pohony: benzinových aut přibylo 38 516 a dieselových 23 882. Elektromobily tak obě kategorie dohromady […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Objevy Zajímavosti 16.11.2026
Málokdo si asi uvědomuje, že když jde večer spát, uléhá na matraci z ekologicky problematické polyuretanové pěny. Na tento materiál bychom přitom narazili v rozličných odvětvích – od stavebnictví přes nábytkářství až po textilní průmysl. Kromě toho, že je polyuretanová pěna těžko recyklovatelná, její výroba je spojená s fosilními surovinami či toxickými isokyanáty a katalyzátory. […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz