Nejnovější studie Centra pro rozvoj zemědělství a venkova Iowské státní univerzity upozorňuje na to, že výroba etanolu do roku 2012 spotřebuje více než polovinu kukuřičné produkce. V důsledku toho bude této plodiny pro jiné účely nedostatek a neúměrně se zvýší její cena. Podle nové studie už v současnosti výroba etanolu může za to, že průměrná cena potravin pro jednu osobu na rok v USA meziročně vzrostla o 47 dolarů.
Výsledky Mezinárodního institutu pro výzkum potravy, které byly zveřejněny na konci roku 2006, naznačují, že by k produkci etanolu pro všechny automobily na světě bylo zapotřebí pětkrát větší plochy kukuřice a patnáctkrát více cukrové třtiny, než za současného stavu.
Malá velká panda
Předek nejrokošnějšího zvířete planety
Američané zveřejnili výsledky studie 2 miliony let staré lebky, kterou před 18. měsíci objevili v čínském pralese. Lebka se svou stavbou do značné míry podobá lebce dnešní pandy, jen je asi o 40 % menší. Vzhledem k výrazné podobnosti paleontologové usuzují, že stejně jako současná panda, se i její dávný předek živil výhradně bambusem a i ostatní rysy a zvyklosti měly oba druhy stejné. Starší verze pandy velké, byla přibližně 1 m dlouhá (dnešní pandy dosahují ke dvěma metrům) a prales sdílela se zvířaty, jako je největší známý primát historie Gigantopithecus (s výškou přes 3 m a hmotností kolem 450 kg) nebo slonům podobný sterodon.
Jak špehovat lední medvědy
Lední medvědi živě na internetu
Během let 2007 a 2008, by mělo díky spolupráci společnosti Canon Europe a celosvětové organizace zaměřené na ochranu životního prostředí WWF, dojít k elektronickému označení co největšího počtu ledních medvědů za účelem sběru informací pro vědecké zkoumání tohoto druhu. Pohyb vybraných jedinců také bude možné sledovat na stránkách WWF – Canon Polar Bear Tracker (www.panda.org/polarbears). Na těchto stránkách je také dostupné množství zábavně prezentovaných informací a her s polární tématikou pro děti i výukových materiálů určených rodičům a učitelům.
Jak zemřel Őtzi
Alpský pastevec by nepřežil ani dnes.
Podle článku v letním čísle Journal of Archaeological Science, 5000 let starou alpskou mumii, Őtziho zabil šíp zabodnutý do zad. Vyšetření ukázalo, že hrot roztrhl tepnu pod levou klíční kostí, což vedlo k masivnímu krvácení. V důsledku velké ztráty krve se Őtzi dostal do šoku a postihl jej infarkt. Podle lékařů by při podobném zranění i s veškerou péčí, kterou může poskytnout moderní medicína, byla šance na přežití v dnešní době pouhých 40 %.
Myši na ledu
Proč mráz štípe
Biologové už nějakou dobu znají protein Nav1.8, který má na svědomí bolest upozorňující nás na poškození tkání. Spouští pocit pálení při zánětech a poškození nervů. Nové pokusy na myších ukázaly, že hraje roli i při štípání mrazu. Nejprve na led posadili běžnou myš. Ta po chvilce začala vyskakovat a zdvihat tlapky, aby se vyhnula dlouhému kontaktu s mrazivou hmotou. Pak totéž provedli s myší, které zablokovali výrobu proteinu Nav1.8. Myš si po ledu spokojeně pobíhala, čenichala, a že by jí měl štípat nebo pálit, ji příliš nezajímalo. Ukázalo se tak, že Nav1.8 je pro vnímání pálení mrazu nezbytný.
Protein napomáhá sodíkovým iontům při průchodu buněčnou membránou neuronů a umožňuje tak přenos nervových vzruchů. Nav1.8 má na rozdíl od dalších podobných bílkovin tu výhodu, že dokáže spolehlivě pracovat i při nižších teplotách.
Největší opeřenec historie?
Nezvykle velký dinosaurus s ptačími rysy
Paleontologové nalezli ve středním Mongolsku zkamenělou kostru 8 m dlouhého dinosaura, který měl zobák, chodil po dvou končetinách, v kohoutku dosahoval kolem 4 m výšky a vážil přibližně 1,4 t, tedy jako běžný osobní automobil. Na Zemi žil před 85 miliony let. Přestože nezvykle dlouhé přední končetiny pokrývalo peří, Gigantoraptor neuměl létat. Dosud známí podobní dinosauři vážili maximálně 40 kg a nejtěžší (nelétavý) pták, který obýval Austrálii před 6 miliony let, dosahoval hmotnosti kolem půl tuny. Gigantoraptor tedy nemá mezi opeřenci konkurenci. Stáří nalezeného jedince je navíc odhadováno na pouhých 11 let, je tedy pravděpodobné, že Gigantoraptor mohl dorůstat i mnohem větších rozměrů.
Zelený poplach
Rostliny v ohrožení volají o pomoc.
Pokud na určité rostliny dostane chuť nenasytný hmyz, mohou se bránit tím, že začnou vylučovat těkavé chemické látky, které slouží jako lákadlo pro přirozené nepřátele nezvaného strávníka. Zajímavé je, že tento signál vyvolá poplach i u okolních rostlin stejného druhu, a ty začnou stejné látky vylučovat také. Podle nejnovější studie japonských vědců z Kjótské univerzity i druhotné vábení hmyzích nepřátel slouží k ochraně původně napadeného jedince. Rostliny si tak zvyšují šanci na přežití svých rodinných příslušníků, a tedy i předání svých genů budoucím generacím.
Ochranou k vyhubení
Medvědí služba vymírajícím druhům
Mnoho druhů zvířat se ocitá na pokraji vyhubení, protože o ně z nějakého důvodu jeví zájem mezinárodní trh. A je vcelku jedno, jestli zákazníky láká kvalitní kožešina, maso prohlašované za unikátní delikatesu či jakákoli část těla považovaná za zázračné afrodiziakum. Convention on International Trade in Endangered Species (CITES) má za úkol chránit.tato zvířata zákazem obchodování s ohroženými druhy. Nicméně vzhledem k dlouhé schvalovací proceduře dosáhla přesného opaku. Od návrhu zařazení zvířete do seznamu po okamžik, kdy zákaz vejde v platnost, uběhne v průměru celý rok. A v tomto roce se zvířata na poslední chvíli loví jako o život, jelikož jejich cena vinou brzké nedostupnosti roste do závratných výšin. Po dobu schvalování bylo například vyvražděno 2800 želv egyptských (polovina zbývající populace) nebo 5500 koček slaništních (desetina populace). Z tohoto důvodu by se postup CITES měl v nejbližší době radikálně změnit. Řešení neradostné situace například spočívá ve zkrácení schvalovacího řízení nebo zavedení striktních zákazů během čekací doby.
Jsou pyramidy z betonu?
Senzační hypotéza konečně potvrzena.
Archeologové většinou nepochybují, že materiál na stavbu pyramid pochází z vápencových lomů. Před pěti lety se však objevily úvahy o tom, že (minimálně některé) kvádry z pyramid v Gíze jsou ve skutečnosti odlité z primitivní formy betonu. Stavební materiál pyramid byl proto podroben důkladné analýze včetně prohlížení vnitřní struktury pod elektronovým mikroskopem. Co vědci zpočátku považovali za bláznivinu, kterou po pár dnech smetou ze stolu, se ukázalo jako překvapivě pravděpodobná hypotéza, jež si vyžádala více než pět let podrobného zkoumání. V současnosti lze údajně téměř s jistotou říct, že kvádry z vnějšího pláště pyramid nejsou přírodního původu. Obsahují více vody než jakýkoli známý severoafrický vápenec a jejich atomy nejsou sestaveny v pravidelný vzorcích běžných v přírodních sedimentech, ale vykazují amorfní strukturu. Vše tedy nasvědčuje tomu, že se jedná o starověký beton.
Nová naděje pro klonování?
Využití pro nefunkční embrya
Při oplození občas dojde k situaci, že do vajíčka pronikne více spermií. Výsledkem je defektní zárodek, který je odsouzen k brzké smrti. Podle článku v jednom z letních čísel časopisu Nature biologové zjistili, že když pomatenou dědičnou informaci nahradí zdravým jádrem z běžné tělní buňky, spustí se další vývoj stejně jako při klonování za využití zdravých embryí. Dokázali takto přivést na svět myši a také vypěstovat myší kmenové buňky. Otvírá se tak nový způsob, jak pěstovat lidské embryonální buňky šité pacientovi na míru. Při umělém oplodnění ve zkumavce pro účely asistované reprodukce, totiž ve 3-5 % případů dochází právě k tomu, že se do vajíčka dostane více spermií a vznikne nefunkční zárodek, který končí jako odpad. Genetici tak získali nový zdroj materiálu pro výzkum embryonálních buněk, který na rozdíl od vajíček není zatížen zásadními zásahy do organismu dárkyně a navíc by teoreticky mohl být eticky přijatelnější než klasické klonování. I když otázkou je, jestli takto vytvořený zárodek nebude působit úplně stejné etické problémy jako embryo připravené umělým oplodněním ve zkumavce nebo klasickým klonováním.
Houba stará sto milionů let
Co odhalil jantar?
Americkým vědcům se podařil nevídaný kousek. V Barmě nalezli v kusu jantaru houbu, jejíž stáří je úctyhodných 100 milionů let. Ale nejen to. Nález obsahoval i dva parazity. Jako z hororu působí sdělení vědců, že zatímco jeden z nich hodoval přímo na samotné houbě, druhý pomalu ničil svého parazitního souputníka. Podle expertů houby, které v pravěku rostly na stromech, mohly být vítaným zpestřením stravy dinosaurů.
Proč jsme náchylní k AIDS?
Za dnešní slabostí je pravěký úspěch
Naši předkové před 4 miliony let vybojovali důležitou bitvu a dokázali najít výbornou obranu proti pravěkému typu retrovirů s označením PtERV1. Šimpanzi to na rozdíl od nás nedokázali a miliony let se potýkali s nepříjemnými nákazami. Mají na to ve svém genomu památku v podobě 130 kopií tohoto patogenu (v lidské DNA po něm není ani stopa). PtERV1 pak ze světa vymizel před 2 miliony let.
Vědcům se podařilo jej oživit a nechali ho inkubovat v lidských buňkách. Ukázalo se, že jsou proti pravěkému retroviru vybaveny obranným proteinem, který u šimpanzů chybí. Bílkovina je nicméně na druhou stranou zcela neúčinná proti dnešní následníkům PtERV1(mezi které patří i HIV). Opičí verze je zase naopak neúčinná proti pravěkému viru, ale s dnešními typy si poradit dokáže. Může za to drobná mutace, která nám před 4 miliony let poskytla ochranu, ale zároveň nás nechala bezbrannými například vůči současnému HIV.
Malé velké zprávy
Většina včelích společenstev má oblíbenou barvu květů. Takto zbarveným květům pak dávají přednost před ostatními a bohatě se jim to vyplácí. Jejich preference je totiž zapříčiněna vyšším obsahem nektaru v určité barevné variaci. Včely z různých lokalit dávají přednost různým barvám podle toho, jaký druh a jaká jeho barevná variace v této lokalitě převažuje.
Američtí vědci se rozhodli využívat geneticky modifikované houby k produkci léčivých látek. Požadované geny do DNA hub vpravují bakterie. Houby mají oproti rostlinám tu výhodu, že se množí a rostou nesrovnatelně rychleji. Úroda léčiv se proto může „sklízet“ už po několika týdnech a vyjde mnohem levněji než u geneticky modifikovaných rostlin.
Britští fyzici za pomoci tunelovacího mikroskopu sledovali vznik ledových krystalů při teplotách blížících se absolutní nule (kolem -268 oC). Povedlo se jim tak „natočit“, jak vznikají nejmenší možné ledové krystaly, obsahující jen šest molekul vody, které jsou uspořádány do pravidelného hexameru.
Příští rok by se k severnímu pólu měly vydat dvě autonomní ponorky, které tu budou prohledávat dno a pátrat po dosud neznámých formách života a podmořských sopkách či horkých pramenech. Ty mohou představovat unikátní ekosystémy odříznuté od okolního světa po 26 milionů let.
Analýza slepičí DNA z archeologického naleziště v Chile ukázala, že tuto domácí drůbež do Ameriky zavlekli již Polynésané, nikoli evropští osadníci, jak se doposud myslelo. Slepičí kosti pocházely z osady andského lidu Mapuche, který se tu usadil kolem roku 1000 a byl vyhlazen s příchodem evropských dobyvatelů na počátku 16. století.
Američtí vědci objevili způsob, jak levně vyrábět biologické palivo dimethylfuran (DMF), které obsahuje o 40 % více energie než dosud využívaný líh, z jednoduchých cukrů získaných například z celulózy rychle rostoucích dřevin. Také na rozdíl od něj neabsorbuje vodu a má i o 20 oC vyšší bod varu.
Podle amerického průzkumu zlepšuje konzumace zmrzliny plodnost. Údajně látky obsažené v mražené sladkosti zvyšují hladinu pohlavních hormonů estrogenů v krvi. Pravidelné pojídačky zmrzliny mají až o třetinu větší šanci na bezproblémové otěhotnění než zbytek populace.
Evropská kosmická agentura hledá 12 dobrovolníků pro simulaci mise na Mars. Účastníci projektu budou po dobu až 500 dnů pobývat v Moskvě v uzavřeném modulu o obsahu 500 krychlových metrů (dvě větší kanceláře) a s vnějším světem budou mít jen rádiové spojení.
Kanadští technologové vymysleli tekuté zrcadlo, které se stane základem astronomického teleskopu. Ten má být do roku 2018 postaven na Měsíci a měl by zvládat pohled mnohem dál do hlubin vesmíru než největší současné dalekohledy. Zrcadlo tvoří tekutá sloučenina imidazolium-etylsulfát, která je pokrytá nanovrstvičkou stříbra.
Americká společnost Lifeforce nabízí za poplatek službu zálohování imunitních buněk. Lidé si mohou nechat odebrat bílé krvinky a uskladnit je v tekutém dusíku při –196 oC. V případě nouze je pak lze připravit opět do boje a pacientovi vrátit.
V červnu propukla první epidemie ptačí chřipky kmenu H5N1 v Čechách u domácí drůbeže. Nákaze podlehlo 1800 krůt, zbylých 4000 krůt ze stejného podniku bylo utraceno.
Američané vyvinuli obojky pro krávy, které vymezí jejich pastevní území. Jakmile se přiblíží ke konci pastviny, dostanou elektrickou ránu. Tento způsob by měl chovatelům dobytka ušetřit náklady a námahu spojenou s přenášení elektrických ohradníků.
V Peru záhadně zmizelo ledovcové jezero o ploše 20 000 čtverečních metrů (2 fotbalová hříště). Ještě v květnu bylo vše v pořádku, při další návštěvě geologů v červnu vědci na místě nalezli jen 30 metrů hluboký kráter, pár ledových ker a tenký potůček, který nahradil původní řeku odvádějící vodu z jezera. Na vině je pravděpodobně zemětřesení, které otevřelo trhlinu.
Stalo se
Před 1007 lety 9. 10. 1000 – norský Viking Leif Eriksson objevil „Vinland“, a stal se tak patrně prvním Evropanem, který stanul na půdě Severní Ameriky.
Před 765 lety 26. 9. 1212 – v Basileji vydána Zlatá bula sicilská, která zaručovala české zemi status dědičného království a Přemyslu Otakarovi I. řadu výhod, jež měly zásadní význam pro vývoj našeho státu.
Před 488 lety 20. 9. 1519 – portugalský mořeplavec Fernao de Magalhaes vyplouvá na cestu kolem světa. Sám ji sice nedokončí, ale výprava se stává první, které se podaří obeplout svět. Je po něm pojmenovaán nebezpečný průliv mezi dnešním Chile a Ohňovou zemí.
Před 399 lety 2. 10. 1608 – si holandský optik Hans Lippershey nechal patentovat dalekohled. Podle jeho plánů si svůj dalekohled o rok později sestrojil i Galileo Galilei.
Před 116 lety 20. 9. 1891 – byl v massachusettském městě Springfield na Jubilejní výstavě představen první automobil na benzínový pohon.
Před 107 lety 27. 9. 1900 – otevřeno Muzeum hlavního města Prahy, jehož sbírky dokumentují historii Prahy od jejího vzniku po současnost.
Před 76 lety 28. 9. 1931 – otevřena Zoologická zahrada v Praze. V současnosti ji navštíví kolem půl milionu návštěvníků ročně.
Před 68 lety 23. 9. 1939 – v Londýně zemřel známý habsburský lékař a psychiatr Sigmund Freud. Narodil se v Příboru 6. května 1856.
