Domů     Technika
Čím se bude jezdit za 100 let?
21.stoleti 20.7.2007

Od okamžiku, kdy se člověk stal člověkem, jakási vnitřní síla ho vede k cestování. Proto si lidstvo vymýšlelo a zdokonalovalo nejrůznější dopravní prostředky. Máme představu, jak se doprava změní během příštího století?Od okamžiku, kdy se člověk stal člověkem, jakási vnitřní síla ho vede k cestování. Proto si lidstvo vymýšlelo a zdokonalovalo nejrůznější dopravní prostředky. Máme představu, jak se doprava změní během příštího století?

Už teď technologové a inženýři vyvíjejí zajímavé stroje, které by v budoucnosti měly zásadně dopravu ulehčit.
Co třeba takové jednomístné tříkolové vozítko? Nikoliv, nejedná se o verolex, neboli hadrák. Holandští inženýři před nedávnem představili koncept takového vozítka, které by ve městě fungovalo jako malé auto a v otevřených prostorech by využilo svých vlastností vrtulníku. V nejbližších letech se asi nedočkáme toho, že by se nad dálnicí D1 vznášelo plno malých vrtulníčků, ale kdo ví? Třeba se z tohoto stroje jednou stane lidové vozítko. „Jak napovídají současné trendy, podobná hybridní vozítka by se v delším časovém horizontu mohla stát nejdostupnějšími dopravními prostředky. Ale nepočítejme, že se tomu tak stane během deseti, dvaceti let. Je to spíše otázka druhé poloviny 21. století,“ myslí si přední polský specialista, dopravní inženýr Jacek Marzejowski.

Bezpečnost, šetrnost, ekologie
Dá se předpokládat, že vývoj dopravy bude v budoucnosti určován třemi faktory – bezpečností, ekonomickou náročností a šetrností k životnímu prostředí. Dříve nebo později bude lidstvo postaveno také před problém paliv pro dopravu. Zásoby ropy nejsou nevyčerpatelné a navíc její cena v budoucnosti už jen poroste. Pohonem budoucnosti bude z části bioplyn, z části elektřina, velký potenciál je skryt i ve vodíkových článcích. Jako příklad může už nyní posloužit švédská železnice. Ta je z 97% elektrifikovaná, motorovou naftu v současnosti využívají pouhá tři procenta lokomotiv. A i tento zlomek je postupně přebudováván na bioplyn, který se vyrábí z organického odpadu, nejčastěji z čistírenských kalů. Znamená to, že švédská železnice bude na ropných dodávkách zcela nezávislá. A hlavně, ovzduší bude ušetřeno emisí oxidu uhličitého. To, že právě Švédsko se vydává tímto směrem asi není překvapivé. I autobusová doprava zde jezdí z velké části na bioplyn a respekt k životnímu prostředí má v celé Skandinávii hlubokou tradici.
Pojďme se nyní s 21. STOLETÍM podívat, jak by mohla vypadat doprava v budoucnosti. Vycházejme z předpokladu, že technologie se budou vyvíjet současným tempem a lidstvo se během příštích desetiletí neuvrhne do zkázy.

Metro v roce 2100
Píše se teprve rok 2007, ale již nyní existují předběžné plány, jak by mělo vypadat pražské metro v roce 2100. Mělo by mít sedm linek, z nichž jedna by byla okružní. Některé trasy by se rozdvojovaly, podobně jako třeba v Londýně. Nové stanice metra by se měly objevit třeba na Újezdě, na Žižkově nebo u stadionu Bohemians ve Vršovicích. Zajímavé je, že trasa B by i za sto let měla vypadat stejně, jako dnes. Celkem by v té době pražské metro mělo mít 156 stanic proti současným 54.

Za 25 let

Automobilová doprava
Vzhledem k tomu, že v příštích desetiletích bude ropa stále větší vzácností, pohon automobilů bude spočívat především na bedrech biomasy a snad i elektřiny. Koneckonců, již v současnosti se celkem úspěšně testují hybridní motory, jejichž součástí je elektromotor, ale třeba i setrvačník. Stále více bude vozy ovládat elektronika. Například v nich bude zabudován omezovač rychlosti, který by měl postupně vytlačit samozvané závodníky ze silnic. Automobil je přímo obsypán senzory, které kontrolují jeho stav, od tlaku v pneumatikách až po hledání závad v motoru.

Letecká doprava
Nové technologie umožní širší výběr konfigurací letadel a motorů, a to pro malé i velké stroje, a zvýšenou úroveň automatizace ve všech složkách systému, včetně řízení letadel. V letecké dopravě bude kladen silný důraz na zvýšení pohodlí cestujících, dobré cestovní podmínky, nové služby a opatření pro aktivní i pasivní bezpečnost. Právě ochrana před terorismem bude asi největším oříškem, který následující léta před konstruktéry postaví.

Kolejová doprava
Podobně jako v automobilové dopravě, i zde se v nejbližších letech bude postupně upouštět od naftových motorů a přecházet k hybridním. A ač na to české železnice zatím příliš nevypadají, vlaky se nad kolejnice vznesou. Koneckonců, maglev, neboli magnetická levitace, není objevem nikterak novým, stačí si chvíli pohrát s magnety, přitisknout je k sobě a hned víme, o co jde. Ve stroji, který magnetickou levitaci využívá, schází elektromotor. Ten se totiž nachází převážně na trati v rozbalené a ploché podobě. Dodávkou střídavého proudu vzniká magnetické pole, které „běží“ tratí a působí na elektromagnety na spodku vlaku.

Vodní doprava
Vodní doprava má dvě velké výhody: je levná a je ekologická. A tato výhoda se ještě může navýšit. Už loni na světové výstavě Expo bylo představena loď, která je dlouhá 250 m a může po oceánech přepravovat třeba pět tisíc aut. To by nebylo nic zvláštního, ovšem energii k její plavbě ji dodá pouze slunce, vítr a mořské proudy. Právě tímto směrem se pravděpodobně vydá vývoj vodních plavidel. Ostatně, již v současnosti se lze na některých řekách setkat s loděmi, které jsou solárními články vybaveny.

Za 50 let

Automobilová doprava
Za padesát let už budou automobily vypadat podstatně jinak než dnes. Řidič bude ke směru jízdy obrácen zády a silnici před sebou bude sledovat na obrazovce. To zvýší nejen ovladatelnost vozu, ale především jeho bezpečnost. Řidič se už obejde bez volantu a pokyny k řízení bude vydávat hlasem. Zácpy? Zapomeňte na ně. Propracovaný silniční systém a satelitní navigace umožní, aby se cesty staly volnými a průjezdnými. Navigační systém udrží případnou kolonu aut v takových rozestupech, které zácpu jednoduše neumožní.

Letecká doprava
Pamatujete na Concorde? Slavné letadlo, které dokázalo překročit rychlost zvuku a za letu měnilo tvar? Rychlost přinejmenším jednoho machu (1225 km/hod). by měla být běžnou cestovní rychlostí na delších tratích. Postupně se začne měnit tvar letadel, kdy křídla začnou splývat s trupem stroje. I pohon letadel se bude muset změnit, velké možnosti právě zde naskýtá solární energie.

Kolejová doprava
Magnetická levitace v té době pronikne do většiny železničních tratí. Rychlost vlaků se zvýší na 700 kilometrů v hodině, takže cestující na trati Praha – Ostrava ve vlaku stráví sotva půl hodiny (populární Pendolino tuto vzdálenost ujede za 3 hodiny a 20 minut). Strojvůdce už bude v té době zapomenuté povolání, řízení vlaků nebo metra již kompletně převezme plně automatizovaný systém.

Vodní doprava
Na první pohled budou mořská plavidla vypadat jako futuristické plachetnice. Na svých „plachtách“ však budou mít solární články, které budou sklápěcí, takže při dobrém větru bude plavidlo moci proudění vzduchu využít. A to i při obřích velikostech, loď budoucnosti dosáhne délky až jednoho kilometru, tedy ještě o 250 metrů delší, nežli pražské Václavské náměstí. Ale k dispozici budou i menší plavidla, určená například turistům navštěvujícím přímořská letoviska.

Za 100 let

Automobilová doprava
Řízení osobního dopravního prostředku už nebude od člověka vyžadovat vůbec nic. Jen na začátku cesty bude nutné vydat pokyn o směru cesty a pak už se cestující může věnovat filmům, internetu, knížkám nebo i spánku. Prostředek se bude podle potřeby pohybovat po zemi nebo vzduchem. Navigace a vhodně umístěné radary by měly zabránit jakýmkoliv dopravním nehodám. 

Letecká doprava
Již dnes se konstruktéři shodují, že dnešní podoba letadel je neudržitelná. Za 100 let lidstvo nebude létat v létajících talířích, ale spíše v jakýchsi trojhranných strojích. Pro jejich plochost jim vývojáři říkají „Platýz“. Díky své konstrukci budou podstatně úspornější, neboť takový tvar přispívá ke vztlaku 97 procenty, kdežto u dnešních velkých letadel je příspěvek ke vztlaku sotva poloviční.

Kolejová doprava
Co se týče městské a příměstské dopravy, má železnice – ať nadzemní nebo podzemní – tu nejlepší perspektivu. Železnice bude jistě sloužit i při přepravě na delší vzdálenosti, ovšem spíše v té nákladní. Vlaky budou plně automatizované a budou řízeny z několika centrálních stanovišť. Občas se objeví i návrh na konstrukci atomového vlaku, takový prostředek, který by se masově rozšířil, je však spíše utopií.

Vodní doprava
Uplatní se ještě lodě začátkem 22. století? Zcela jistě ano, přežily vlaky, přežila auta, přežila i letadla. Proti dnešku by se neměl změnit fakt, že lodní doprava bude využívána především při přepravě větších průmyslových výrobků. Rozhodně však už nebudou hrozit havárie ropných tankerů, protože ropa bude v té době velkou vzácností, která bude lidstvem využívána minimálně.

Související články
Technika Zajímavosti 13.11.2026
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Technika 13.11.2026
Když máte vlastní fotovoltaickou elektrárnu, nabízí se celkem jednoduchá úvaha: proč neukládat co nejvíce vyrobené elektřiny do baterie? Zvlášť když přebytky dodávané do distribuční sítě vykupují obchodníci často za poměrně nízké ceny. Nebylo by výhodnější pořídit si větší úložiště, schovat do něj co nejvíce energie a využít ji později, když ji sami potřebujete?   Na […]
Technika Vesmír 12.11.2026
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země a přidávat do světového času jednu sekundu navíc. Této zvláštnosti se říká přestupná sekunda. Její dny jsou ale sečteny. Od května 2027 začne […]
Český astronaut na palubě rakety připravené ke startu – takový obrázek by měla nabídnout blízká budoucnost roku 2027. Na plánované misi budou využity i poznatky, získané tuzemskými vědci díky špičkovému kobaltovému ozařovači. Problematika ionizujícího záření představuje důležité téma, jemuž se vedle mnoha dalších intenzivně věnuje Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR (ÚJF AV ČR). Už […]
Medicína Technika 17.10.2026
Umělá inteligence na jedné straně pomáhá vědcům vyvíjet nové léky, analyzovat genetické informace a hledat způsoby, jak porazit nebezpečné nemoci. Na straně druhé její nepopiratelné schopnosti by se mohly dostat do rukou teroristů nebo agresivních států. Britská rozvědka MI5 varuje, že AI může zásadně změnit možnosti vývoje biologických zbraní. Ředitel britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
enigmaplus.cz
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich záni
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz