To, že by lidstvo trpělo nedostatkem vody, zní v české kotlině, kde stačí jen otočit kohoutkem, jako hudba ze vzdáleného vesmíru. Jenže v některých částech světa je tento problém už silně akutní.
Dostatek vody
Optimistický pohled
Lidstvo zatím využívá jen zlomek pitné vody, která je na planetě. Sedmdesát procent této vody je ukryto v ledovcích, 29 % pod zemí a procento zbývá na vodu povrchovou. Ovšem i při tomto poměru s ní lze naložit tak, aby žádný člověk na světě netrpěl žízní. Chce to jen maličkost, zájem odpovědných míst, tedy především politiků, kteří by měli přestat hledět jen na krátkozraké zájmy. Jenže to zní spíš jako pohádka. Jedním z řešení, které by mohlo dostatek vody zajistit, může být odsolování mořské vody. Zařízení, která tento proces dokážou uskutečnit, již na některých místech pracují např. ve Walesu, Číně či Kuvajtu.
Pesimistický pohled
V některých končinách, zejména v afrických zemích, je dostatek vody zcela zásadním problémem. Ale pozor, s tímto problémem nebojuje jen subsaharská Afrika, lze se s ním setkat i ve Středomoří nebo třeba v Austrálii. To je velké varování i třeba pro Evropu, která by se svým vodním bohatstvím měla zacházet hospodárněji. Jenže krátkodobé ekonomické zájmy jednoznačně převažují nad dlouhodobými výhledy, takže se jen těžko dá očekávat, že by se v tomto ohledu něco zlepšilo. V nejčernějších vizích si lze představit i situaci, kdy voda bude i ve vyspělých zemích pouze na příděl.
Realistický pohled 21. STOLETÍ
Přístup k pitné vodě je v některých koutech světa už nyní skutečně problémem číslo jedna. Bohužel, obrázky žíznivých lidí v Africe jsou pro televizní zpravodajství nezajímavé, takže západní civilizace před tímto faktem strká hlavu do písku. Mezi další lokality akutně ohrožené nedostatkem vody patří některé oblasti v Číně, Indie, okolí Aralského jezera, Blízký a Střední východ. Do této kategorie se pomalu, ale jistě zařazuje i jižní Evropa. Zásoby pitné vody, které jsou ukryté v ledovcích, se zároveň nebezpečně rozpouštějí. Ani výstavba mamutích přehrad, jako jsou třeba Tři soutěsky v Číně, problém neřeší, ba spíše naopak ho vyhrocuje.
Kvalita vody
Optimistický pohled
Humanitární organizace již dlouho bijí na poplach. OSN si je nebezpečí spojených s nedostatkem nezávadné vody vědoma a navrhuje i řešení. Chce, aby každá vláda zajistila občanům nejméně dvacet litrů čisté vody na osobu a den a vyčlenila určitou část financí na zajištění dodávek vody a její čištění. OSN zároveň pracuje na globálních akčních plánech, které mají za úkol nahradit roztříštěné snahy o mobilizaci zdrojů a vyvolat politickou akci, jež postaví otázku vody a její čistoty do popředí. Pokud by byly tyto plány účinné a setkaly se u odpovědných míst s pochopením a vstřícností, problém nekvalitní vody by mohl být z velké části vyřešen.
Pesimistický pohled
Podle odhadů zemře denně ve světě až 35 000 lidí kvůli tomu, že se do jejich organismu dostala voda s choroboplodnými zárodky. To je srovnatelné se situací, jako by každý den vymřely jedny Otrokovice. Každý rok okolo 1,8 milionu dětí umírá na průjmová onemocnění, kterým by dokázal zabránit pouhý přístup k čisté vodě. To jsou reálná čísla, vyplývající ze statistik OSN. Žádný válečný konflikt, který na Zemi v současnosti probíhá, nemá na svědomí tolik obětí. Snahy OSN jsou sice chvályhodné, ale role této organizace je v současném světe stále mizivější. Svou úlohu zde sehrává i fakt, že ve Valném shromáždění OSN je více než polovina zemí, kde vládne totalitní režim.
Realistický pohled 21. STOLETÍ
Problém dostatečně kvalitní vody už neřeší jen rozvojové státy, ale lidé jsou jím nuceni se zabývat i ve vyspělejších státech. Například Peking má problém zajistit nezávadnou vodu pro sportovce, kteří se příští rok zúčastní letních olympijských her. Obyvatelům australského státu Queensland, který se z velké části rozkládá na poušti, poteče z vodovodů už jen recyklovaná voda. Místní předseda vlády řekl jasně: „Nemáme už na vybranou“. Špinavá a kontaminovaná voda vede pochopitelně k nejrůznějším onemocněním. Podle odhadů OSN trpí kvůli špatné vodě nemocemi polovina lidí, kteří žijí v chudých zemích. Kvalita vody souvisí i se zemědělstvím, protože kvůli hnojení se do podzemních vod dostává nemalé množství toxických látek. A netýká se to jen třetího světa, mezi deseti nejznečištěnějšími řekami světa lze nalézt i evropský Dunaj nebo australskou Murray.
Voda jako politický problém
Optimistický pohled
Skutečně optimistický pohled na tuto problematiku se nehledá lehce. Přírodní zdroje jsou nejběžnějším důvodem konfliktů. Lze jen doufat, že státy, kterým hrozí nedostatek vodních zdrojů, budou mezi sebou komunikovat a budou tento problém řešit společně. Pokud vlády zemí světa začnou znovu respektovat Organizaci spojených národů, ta by v případných třenicích mohla sehrát úlohu zprostředkovatele. Vše pak musí záviset na komunikaci mezi jednotlivými vládami. Spoluprací a kooperací lze zabránit tomu, aby lidé po celém světě zbytečně žíznili.
Pesimistický pohled
Při nedávném konfliktu mezi Izraelem a libanonským radikálním šíitským hnutí Hizballáh se jedním ze strategických cílů izraelského letectva staly právě zavlažovací kanály. Organizace Tamilských tygrů, která bojuje za nezávislost na srílanské vládě, zase s oblibou používá jako způsob boje vypouštění vodních nádrží. Studie britského klimatologického ústavu Hadley Centre for Climate Prediction and Research předpovídá, že koncem 21. století bude polovina zemského povrchu postižena katastrofálním suchem, jehož důsledkem budou hlad, masová migrace a právě války o vodní zdroje.
Realistický pohled 21. STOLETÍ
Válka o vodní zdroje není v lidské historii neznámým pojmem. Už v roce 2525 před naším letopočtem se do takového konfliktu dostaly dva sumerské městské státy Umma a Lagash mezi řekami Eufrat a Tigris. Ani v současnosti se takový konflikt nedá vyloučit, hrozí zejména na Blízkém východě. Ostatně, slavný spisovatel Mark Twain kdysi prohlásil: „Whisky je určena k tomu, aby se pila, a voda k tomu, aby se o ni bojovalo.“ Globálně naše civilizace bohužel stále více směřuje k tomu, aby se jeho slova stala skutečností.
