Domů     Technika
6 systémů pro vojáka budoucnosti
21.stoleti 19.6.2007

Americká armáda se chystá přecvičit své vojáky na nosiče elektronické výstroje, která už si s nepřítelem poradí více méně sama.Americká armáda se chystá přecvičit své vojáky na nosiče elektronické výstroje, která už si s nepřítelem poradí více méně sama.

Americká armáda vydává ročně obrovské částky na vývoj technologií, které jí mají zajistit vítězství v budoucích válkách. Loni to bylo téměř 99 miliard dolarů a pro letošek je naplánováno dokonce 110 miliard dolarů. Pentagon tedy není žádný troškař a na jeho plánech je to znát. Namísto vylepšování jednotlivých složek chce do 15 let disponovat kompletně novými systémy pro všechny pozemní jednotky.

Monitor v přilbě
Do roku 2020 by tedy měli američtí vojáci na bitevní pole nosit vybavení, které je v současné době zatím jen dobře střeženým výzkumem v technologických laboratoří. Obyčejné maskáče a kevlarové pancéře (z odolných vláken) nahradí chytrá zbroj, vybavená desítkami senzorů a elektronických funkcí, které mají své majitele chránit před zraněním, umožňovat jim lepší komunikaci i přehled na bojišti a účinnější zneškodňování nepřítele.
Návrh bojovníka budoucnosti (Future Warrior Concept) v sobě slučuje 6 základních subsystémů, které budou pro všechny vojáky společné (komunikační systém v přilbě, systém bitevní uniformy, zbraňový systém, systém fyziologického monitoringu, klimatizace, pohonný systém). Například v přilbě bude zabudován monitor pro zobrazování taktických informací a systém pro připojení do lokální sítě, armádního intranetu. Ochranný oděv kromě maskování a zbroje poskytne i klimatizaci, zbraňový systém bude disponovat automatickým naváděním střel. Zdraví vojáka bude neustále monitorováno, a pokud dojde k odchylce od normálu, systém sám navrhne několik řešení nastalé situace.

Armádní intranet
Zatímco většina technologií potřebných pro chytrou výstroj je zatím ve vývoji, například na komunikačním centru v helmě stačí doladit už jen pár detailů a zapojení každého vojáka na bojišti do armádního intranetu může být spuštěno. Američané s touto součástí vylepšení svých ozbrojených sil počítají již pro rok 2015 a do zkušebního provozu je zařazena již letos.
Systém má zaručit, že všechny složky na bojišti budou schopny mezi sebou bez prodlevy komunikovat a informace bude přímo „online“ získávat i velitelství ve Washingtonu.
Součástí komunikace má být i sdílení fotografií a videozáznamů. Na displeji zabudovaném přímo v helmě, který má stejné efektivní rozlišení jako současné 17palcové monitory, si vojáci mohou zobrazovat mapy včetně rozmístění spolubojovníků i nepřátel a další důležité informace.

Samochodná kostra
Pro některé typy jednotek je určen i robotický skelet, který do značné míry zvýší fyzické možnosti vojáků. Díky němu mohou nést těžší náklady, rychleji se pohybovat a vydrží i delší zátěž. Zvýšenou výkonnost umožňují hydraulické písty poháněné palivovými články. Na skelet lze navíc připevnit i další náklad, jako jsou zbraňové systémy, ochranné štíty nebo schránky pro přenos zásob. Systém pak nese veškerou jejich tíhu sám a voják zvýšenou zátěž nijak nepocítí.
Kromě využití v armádě počítá autor systému (americká armádní agentura DARPA) i s typy určenými pro lékařské účely. Mohly by například umožňovat samostatný pohyb pacientům trpícím svalovou dystrofií nebo odlehčovat zátěž při rehabilitaci po úrazech či chirurgických zákrocích. Tento systém je v současnosti ve finální fázi testování a do praxe by se měl dostat v průběhu několika málo následujících let.

Voják v roce 2020
Přilbový systém – funguje jako informační centrála. Bude zprostředkovávat přístup k taktickým informacím (například mapy, rozkazy, pozice nepřátel i spojenců), které se zobrazují na průhledném displeji. Ten tvoří celý průzor přilby. Spojení s armádním intranetem má umožňovat přenos dat rychlostí 1 GB/s. Zatím pouze v plánu je automatický překladač do cizích jazyků. Nebude chybě ani kamerka, která vojákovi zajistí přehled i o dění za jeho zády, noktovizor (zařízení zesilující zbytkové světlo) nebo infračervená kamera a plynová maska.

Systém bitevní kombinézy – funguje jako centrum zajištění přežití. Vnější vrstva má umožňovat aktivní změnu barvy (v závislosti na prostředí), která poskytne dobré maskování. Střední vrstva uniformy slouží jako chytrá zbroj. Má být schopna vyhodnocovat informace o blížících se střelách a pomocí elektronických impulzů následně zpevnit místo zásahu. Kombinéza má chránit celé tělo. Vnitřní vrstva pak zajišťuje klimatizaci.

Zbraňový systém – odlehčená pětihlavňová zbraň váží 2,5 kg. Čtyři hlavně slouží pro střelbu munice ráže 15 mm s automatickým vyhledáváním cíle a jedna je pro kulky ráže 4,6 mm určené pro boj zblízka.

Systém fyziologického monitoringu – shromažďuje informace o životních funkcích vojáka (teplota tělního jádra, teplota kůže, puls, krevní tlak), hydrataci, úrovni stresu, přehřátí, potřebu spánku a fyzické zatížení. V případě potřeby systém poskytuje návrhy řešení situace.

Systém úprav mikroklimatu – síť tenkých trubiček ve vnitřní vrstvě bitevní kombinézy (s výkonem 100 wattů) dokáže ochlazovat nebo ohřívat tělo vojáka.

Pohonný systém – zahrnuje dvou- až dvacetiwattové mikroturbíny, poháněné palivovými články plněnými kapalnými uhlovodíky. Ty by měly zajistit chod systému až na šest dní bez dobíjení. Jako záložní zdroj energie slouží baterie z polymerních nanovláken, které vystačí na tři hodiny provozu.

reklama
Související články
Stejně jako člověk šlechtil tisíce let odolnější a výnosnější odrůdy pšenice, vědci v laboratořích dnes „domestikují“ a „šlechtí“ bakterie a kvasinky pro efektivnější produkci léčiv, biopaliv nebo nových materiálů. Učebnicovým příkladem je inzulin, který nám od 80. let 20. století vyrábějí geneticky upravené bakterie a kvasinky. Vědecký tým pod vedením syntetického biologa Pavla Dvořáka z Masarykovy univerzity pracuje s bakterií Pseudomanas putida. Ta byla […]
Poslední listopadový týden bude v Česku už 6. rokem patřit populárnímu festivalu Czech Space Week, který oslaví úspěchy českého kosmického průmyslu a nabídne unikátní prostor pro spolupráci firem i akademického sektoru. Časopis 21. STOLETÍ je mediálním partnerem kosmického týdne. Czech Space Week určený pro firmy, investory, startupy, studenty, děti a všechny ostatní fanoušky vesmíru, potrvá […]
Mercedes-Benz uspořádal globálně vůbec první veřejný nárazový test dvou elektromobilů, aby prokázal bezpečnost těchto vozů v podmínkách, které se co nejvíce blíží reálným střetům na silnici. Zatímco u standardních bezpečnostních testů, jako je Euro NCAP, naráží vozík o hmotnosti 1 400 kg polovinou své deformovatelné hliníkové přídě do zkoušeného vozu, test stuttgartské automobilky proběhl za […]
Dnes odpoledne se uskutečnil druhý testovací let kosmického dopravního systému Starship společnosti SpaceX. Kosmická loď poprvé dosáhla hranice vesmíru, nicméně ve výšce 148 kilometrů vybuchla. Dvoustupňová loď odstartovala ve 14,03 z odpalovací rampy Starbase poblíž Boca Chica v Texasu na plánovaný devadesátiminutový let do vesmíru bez posádky. Třiatřiceti motorům Raptor rakety Super Heavy podařilo vynést […]
Chemická kybernetika. Biochemie a mikrobiologie. Omezování klimatických změn.  Vodíkové technologie a nanomateriály. Na dnech otevřených dveří, které 24. a 25. listopadu pořádá pražská Vysoká škola chemicko-technologická, se středoškoláci a jejich rodiče seznámí se širokým spektrem studijních oborů, špičkovým vybavením laboratoří nebo výrobou ve výzkumném minipivovaru. „Zájemci si vyzkouší moderní přístroje a technologie, ale především budou […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz