Šelmy patří mezi nejohroženější zvířata světa. Za jejich vymíráním stojí skutečnost, že mnohé druhy v minulosti člověka přímo ohrožovaly a zároveň měly kvalitní kožešinu.
Škody napáchané na šelmách v minulých desetiletích se dnes často napravují jen s obtížemi a k vybíjení se přidává další problém, ztráta životního prostředí.
Šelmy se často stávaly symboly síly a jako takové sloužily za terč pro dokazování schopností „lovců“. Trofej kůže z dospělého lvího samce, ledního medvěda či amerického grizzlyho byla chloubou každého dobrodruha ještě v první polovině minulého století. Nebezpeční obři se tak stali ve volné přírodě až na několik výjimek značnou vzácností. K nejvíce ohroženým patří všichni největší zástupci této skupiny živočichů.
1. Medvěd hnědý
Hmotnost: 100 – 1000 kg
Délka: 2 – 3 m
Rozšíření: v lesích mírného pásma po celém světě
Tento druh patří mezi nejrozšířenější a také nejrozmanitější medvědy. Do 19. století se vyskytoval i na našem území. Poslední volně žijící medvěd byl v Čechách zastřelen roku 1856, ale občas s k nám ještě v současnosti nějaký jedinec zatoulá zejména ze soudního Slovenska. Je popsáno více než 15 poddruhů, přičemž největším z nich je americký grizzly dosahují hmotnosti až jedné tuny. V Evropě se vyskytuje medvěd brtník, který může dosáhnout hmotnosti až 300 kg.
2. Medvěd lední
Hmotnost: 400 – 700 kg
Délka: 2 – 3,5 m
Rozšíření: Arktida
Jeden z mála velkých savců, který se dokázal přizpůsobit drsným podmínkám u severního pólu, vyniká mnoha neuvěřitelnými schopnostmi. Duté chlupy jeho srsti, které jsou naplněny vzduchem, mu poskytují dokonalou izolaci proti chladu, barevné maskování i odlehčení těžkého těla při plavání. K plavání pod vodou mu napomáhá i fakt, že dokáže uzavřít nozdry a zadržet dech až na půl hodiny. Traduje se o něm, že má mezi medvědy nejlepší čich – dokáže najít dýchací otvory tuleňů i pod 90centimetrovou vrstvou sněhu a kořist ucítí na kilometry daleko. V současnosti je jeho životní prostředí vážně ohroženo klimatickými změnami.
3. Tygr
Hmotnost: 100 – 300 kg
Délka: 1,5 – 3 m
Rozšíření: lesy jižní Asie, ruské pobřeží Tichého oceánu
Přestože je tygr poměrně široce rozšířen a dokázal se přizpůsobit různým druhům klimatu, patři k nejohroženější živočichům na světě. Zahrnuje 8 poddruhů, přičemž největším z nich (a zároveň největší kočkovitou šelmou světa) je tygr usurijský, obývající chladné severní pobřeží Tichého oceánu. V přírodě i přes značné ochranářské úsilí v současnosti zbývá pouze kolem 200 jedinců. O tygrech je známo, že patří k nejnáruživějším spáčům. Odpočinek si dopřávají až 16 hodin denně.
4. Baribal černý
Hmotnost: 55 – 300 kg
Délka: 1,5 – 2 m
Rozšíření: lesy Severní Ameriky
V rozporu se svým jménem nemusí být baribal puuze černý, vyskytují se i varianty se skořicovou či dokonce plavou srstí. Narozdíl od dravého ledního medvěda dává baribal přednost rostlinným plodům a drobným živočichům, zejména hmyzu. Větší kořist loví jen výjimečně. Ze všech medvědů se dokázal s přítomností člověka vypořádat nejlépe, nejčastěji se mu raději klidí z cesty. Díky tomu se jeho počty nesnižují tak drasticky jako u ostatních druhů.
5. Lev
Hmotnost: 120 – 250 kg
Délka: 1,5 – 2,5 m
Rozšíření: střední Afrika, severozápadní Indie
Ačkoli lev v minulosti obýval i Evropu a Asii, v současnosti se jeho výskyt omezuje pouze na Afriku a přísně chráněnou oblast Gir v severozápadní Indii, kde přežívá několik stovek posledních jedinců poddruhu lev perský. Lev je jako jediná velká kočka společenským zvířetem. Ve smečkách loví zejména velkou kořist, ale jídelníček se doplňují i o hlodavce i plazy.
6. Medvěd ušatý
Hmotnost: 100 – 200 kg
Délka: 1,5 – 2 kg
Rozšíření: lesnaté hory jihovýchodní Asie
Tento druh je do značné míry podobný baribalovi, liší se však nápadnou bílou skvrnou ve tvaru V na hrudi a dlouhýma kulatýma ušima, podle který dostal i své jméno. Dokáže hbitě šplhat po stromech a živí se především plody a hmyzem. Narozdíl od baribala si však nenechá od člověka všechno líbit, a často se chodí přiživovat na jeho pole. Jeho stavy kromě jiného ohrožují i pověry, podle kterých jsou některé části jeho těla považovány za léčivé.
7. Medvěd pyskatý
Hmotnost: 55 – 190 kg
Délka: 1,5 – 2 m
Rozšíření: jižní Asie
Mírumilovný druh medvěda se může pochlubit nepřehlédnutelným zevnějškem. Jeho tělo je pokryto hustou neuspořádanou tmavou srstí, která na krku a hlavě přechází v dlouhé střapce. Typické je i jeho výrazné zbarvení, kdy se ke kruhové bílé skvrně na prsou přidává i světlé zbarvení čenichu. Živí se zejména společenským hmyzem, kterému s oblibou rozbíjí hnízda za pomoci až 8 cm dlouhých drápů na předních končetinách. Do rozhrabaného hnízda pak zasune čenich, uzavře nozdry a za pomoci dlouhých horních pysků (podle nichž získal své jméno) vytvoří podtlak, kterým nasává termity nebo mravence do své tlamy. Nepohrdne však ani rostlinnými plody.
8. Medvěd brýlatý
Hmotnost: 60 – 180 kg
Délka: 1,5 – 2 m
Rozšíření: jihoamerické Andy
Jedná se o jediného medvěda Jižní Ameriky, který žije v lesnatých oblastech na pobřeží moře i vysoko v horách. Je výborně přizpůsoben šplhání po stromech, živí se rostlinnou potravou, hmyzem a drobnými obratlovci. Své jméno získal podle světlejší kruhové kresby kolem očí. Jeho populace v současnosti činí kolem 1000 jedinců.
9. Panda Velká
Hmotnost: 75 – 160 kg
Délka: 1,5 – 2 m
Rozšíření: horské bambusové lesy západní Číny
Přestože se jedná o šelmu, je to „zapřisáhlý“ býložravce, jenž se živí dokonce pouze bambusem. Díky tomu je panda mezi savci nejužším potravním specialistou na světě. Jelikož bambus není zrovna výživná strava, má panda zavalité tělo a pohybuje se jen pomalu, aby co nejvíce šetřila energií. K životu v bambusových porostech si dokonce vyvinula šestý prst, nepravý palec, který slouží k lepšímu uchopení stvolů. Její specializace ji dovedla na pokraj vyhubení, kdy s úbytkem bambusových porostů přišla téměř zcela o životní prostředí. V současnosti se ve volné přírodě vyskytuje pouze kolem tisícovky posledních jedinců.
10. Jaguár
Hmotnost: 40 – 160 kg
Délka: 1 – 2 m
Rozšíření: severní část Jižní Ameriky
Je jedinou jihoamerickou velkou kočkou. Vyskytuje se ve dvou barevných variantách, plášťově černé a zlaté s černými skvrnami. Ke své kořisti se většinou nepozorovaně připlíží po zemi, je však i výborným plavcem a nebojí se bojovat dokonce ani s kajmany. Jedná se o samotářské zvíře. Přestože je jeho lov zakázán, jeho stavy se nadále rychle snižují, a to zejména v důsledku úbytku životního prostředí.
